Nový pohled na svět

18. dubna 2007 v 7:49 | Sara |  Povídky
Snad všichni jsme někdy četli knihu a všechny nás nějaká zvláštně oslovila. Začínali jmse u pohádek a skončili někde výš. Propracovali jsme se tolika žánry, že by to někteří z nás jen ztěží dávali dohromady. Někdo chodil po knihovnách a hledal ty výtisky, které ještě nečetl a jiní obráželi knihkupectví a sháněli mezi novinkami právě přeložené knihy, jejichž vazba ještě voněla po tiskárně. Ať už jsme si díla vybírali kdekoliv, kdykoliv a za jakéhokoliv důvodu, pokračovalo to stejně-četli jsme stránku po stránce, až jsme se dostali k doslovu autora. A pak jsme knihu uložili mezi ty ostatní a šli hledat jinou, možná ještě lepší knihu, až jsme našli takovou, se kterou jsme usínali, jak jsme ji nechtěli dát z ruky. A u mě to bylo taky tak-s knihou, která mi svým způsobem otevřela oči jsem usínala, i když jsem všechno, co bylo na jejích stránkách dobře znala…
Každý má svůj smysl života a něco, co mu otevře nové možnosti. Pro někoho jsou to knihy a u mě tomu nebylo jinak. Je zvláštní, že jedna taková jen zvýšila lásku k mé práci. Vždycky jsem toužila dělat něco takového-vyšetřovat, sbírat důkazy a tím pomáhat lidem, kteří o něco přišli. Nebo častěji o někoho. Knihy jsou součástí mého života a je jich dost-od encyklopedii až po cestopisy. Ptáte se, čím se tahle odlišila? Možná postojem Jerryho Bruckheimera, který celou tuhle práci, kterou dělám každý den, zpřístupnil i ostatním a otevřel mi oči. Uvědomila jsem si, jak dokonalá je to činnost a jak potřebná. Známe ty vyšetřovatele, co se podívají na kus papíru a znají vraha a nepotřebují k tomu grafologii ani laboratoře. Oni nám mnoho let ukazovali prostřednictvím televize, že nemusí mít žádnou daktyloskopii, nepotřebují AFIS ani testy DNA, nemusejí dělat analýzu vláken, chodit se vzorky na trasologii, ani toxikologii, balistiku, audiovizuální analýzu, ani entomology, kteří by jim pomohli nahlédnout do světa možných zabijáků ze světa přírody. A neotevřel oči jen mě, umožnil náhlednou do naší práce všem, kteří si přečetli knihu Kriminálka Las Vegas od Corinne Marrinana a Steva Parkera roku 2006 vydanou nakladatelstvím Mladá fronta. Na sto čtyřiceti třech stranách popisují všechno od terénních kufříků až po balistiku a seznamují tak všechny, kteří chtějí pochopit naší práci s tím, jak funguje celé vyšetřování. Kolik hodin trpělivé práce a sbírání důkazů stojí za tím, co nám doposud bylo prezentováno jen jako konečné stání u soudu, kde pronesou vyšetřovatelé svou pečlivě natrénovanou řeč a tím to končí, nebo, jak já tomu říkám, práci jedince, který "zachraňuje svět". Nestačí jen zajít na místo činu, ještě ke všemu s partou lidí za zády, což znamená zničení mnoha důležitých důkazů, ale musí se tam strávit mnohdy i hodiny, aby se našlo všechno, co by mohlo pomoci vypátrat, kdo vraždil, loupil, kdo zničil něčí život…to je naše práce…nás kriminalistů…
Potom je to na coronerovi, který jako by uměl naslouchat těm, kteří se díky nemilým hrám soudu, ocitli u něj na stole. Je velice náročné pracovat s těmi, kteří už nikdy neotevřou oči a proto není náhodou, že pomocník coronera, David Phillips je extrémní introvert. Vybral si práci, při které s nikým moc nekomunikuje-během dne na něj na pitevně nikdo moc nemluví, kromě DR. Robbinse se kterým tráví většinu času. I přesto, jak je uzavřený, dokáže, jak by někdo mohl jeho a práci a práci Dr. Robbinse nazvat, hřešit. Jenže, položme si otázku-je snaha dozvědět se o příčině smrti a tím zkvalitnit vyšetřování skutečně hřích? Je hledání odpovědí i tímto pro mnohé drsným způsobem zločin proti vůli boží? Nebo je to jen normální práce? Pro mě ano…proč někomu připadá normálně práce řezníka, který vraždí nebohá zvířata jako normální a práce coronera a kriminalistů jako něco špatného? Vždyť oni, na rozdíl od pracovníků masen, se snaží rozhřešit záhadu, problém…ano, přesně tak to nazýváme…problém. Nejde o nic jiného, jen o další situaci, která potřebuje své řešení…
Kriminalistka je vlastně člověk žijící ve svém světě-ve světě deoxiribonukleové kyseliny, epitelových buněk, věd, o kterých mnozí z nás…z vás, ani nevědí. Je to člověk, který sbírá důkazy, ty hodnotí a uchovává. Jsou to mnohdy těžko pochopitelní lidé, kteří se snaží přežít…jako já ve víru velkoměsta…ve víru Las Vegas. Přesně odsud pochází tato kniha, o tomto městě se píše na jejích stránkách. Skutečně v Las Vegas neexistuje místo bez hracích automatů - jak já říkám. I proto je tady druhá nejvytíženější laboratoř v USA. Dosud moc lidí nevědělo, jak pracujeme na noční směně…o Gilu Grissomovi, Gregu Sandersovi, Nicku Stokesovi, Catherine Willowsové, Warricku Brownovi ani o mě…to jsme my-tým z noční směny. A moc lidí ani neznalo capt. Jimma Brasse, který vede oddělení vražd. Dovolte mi tedy, abych vám je …nás přiblížila za tuto knihu, která sama mluvit nemůže, aby vám popsala, co jsem na jejich stránkách četla a vlastně jsem pročítala svůj život. Byl by to velice zajímavý příběh, takže mé převyprávění vezměte, prosím, jako náhražku, pro mnohé slabou, tohoto nejlepšího literárního díla, které jsem kdy četla…aspoň pro mě…
Hned na úvod je nutné seznámit čtenáře se základním vybavením-terénním kufříkem. Je to kufr plný věcí, potřebných k zajištění stop-od latexových rukavic, přes štětečky na snímání otisků ze skleněných vláken nebo zvířecí srsti, až po skalpely na jedno použití. Bez něj se prostě nelze obejít na místech činu. Jenže, to není jediné, co s sebou nosíme do terénu. Služební vozy jsou ukázkou přeplněných automobilů. V kuru je potřeba mít kartotéky, přenosnou chladničku na uchovávání důkazů za horka, které je ve Vegas prakticky pořád, oblečení do zimy, náhradní obuv a když na to přijde, i náhradní kufřík. Není to tak, že bychom přišli k oběti, loupeži nebo jinému zločinu a potřebovali jen malé "zavazadlo". Dokonce, jak si asi většina lidí myslí, i žlutá policejní páska, za kterou pracujeme, je důkaz. Kdyby se někdo pokusil dostat na místo činu a pásku překročil, zůstaly by na ní vlákna a jiné stopy, ze kterých by šlo vypátrat narušitele. Ale ta pravá věda přichází až v laboratořích, kde se prolíná spousta odvětví jednoho oboru-kriminalistiky.
Každý z nás už někdy určitě slyšel o daktyloskopii, vědě zabývající se otisky prstů, ale jen málo z nás už ví, jak vlastně přesně funguje. Pokožkou se vylučuje pot, jehož stopy zůstanou na místě činu i po našem odchodu. Když potom někdo z mých kolegů, nebo já nanesou na dané místo bílý prášek, jehož základem je práškový hliník, jeho částečky přilnou k otisku a tím se zviditelní. Jenže tento prášek nemusí být jen bílý, záleží na barvě prostředí, ze kterého bude otisk "snímán". Samozřejmě že se otisky lépe snímají z neporézních objektů. Další variantou jak docílit zviditelnění otisku je za pomoci kyanoakrylátové páry. Sejmuté otisky se poté naskenují do počítače a porovnají s databází-s AFISem. Z okruhu podezřelých potom potvrzují experti definitivní schodu. S otisky bot a pneumatik je to trochu složitější. Nejprve se stopy, jako obvykle, nafotí a poté dělají odlitky a tím vyšetřovatelé vytváří trojrozměrný model. Ten pak lze porovnat s podrážkou nebo pneumatikou podezřelých osob. I když z továren vyjíždějí pneumatiky shodné, časem se jejich počáteční linie změní na nezaměnitelnou variantu-stručně řečeno se opotřebí.
Pro mnohé už zajímavější vědou je balistika. IBIS je integrální balistický zobrazovací systém-počítačová databáze, která obsahuje obrazy drážek a tak podobně, což napomáhá identifikaci střelné zbraně. Srovnávací mikroskop vedle sebe zobrazuje dvě střely při přímém srovnání. Každá střela má odpovídající drážkování-při průchodu hlavní prostřednictvím šroubovitě uložených hran. Jak vlastně dojde k výstřelu? V tomto okamžiku se zažehne střelný prach, který vytlačí střelu z nábojnice. Mezerami v pouzdře a mechanismu se rezidua částečně spáleného prachu dostane ven. Ten pak ulpí pachateli na rukou, případně rukavicích a taky na oblečení. Podle toho lze zjistit, kdo ze zbraně vystřelil. Dráhy střel a polohy střelné zbraně zjišťují za pomoci laserových paprsků. Ty jsou naprosto přesné. Zdá se vám to jednoduché? V něčem máte zřejmě pravdu, není to jedna z nejtěžších prací, pokud ovšem máte nepoškozený projektil a pokud se k vám vůbec dostane. Někdy se můžou nábojnice zničit např. o kovový rám.
Výše už jsem zmiňovala toxikologii-Rozsah rutinní toxikologie je veliký-týká se známých látek, jakou je alkohol, kokain, heroin, a crack, případně i amfetaminy. Zaměřuje se na látky, které mohou i v malém množství narušit metabolismus (chemické procesy v organismu) a tím dojde k otravě.- a audiovizuální analýzu. Každý z nás asi ví, o čem je řeč-zkoumání různých zvukových a obrazových prvků. Například hlasových záznamů, videonahrávek, které spojí podezřelého s trestným činem, nebo ukážou na jinou osobu. Všechny nás napadne, že v tom má svou poměrně důležitou roli zaostřování, aspoň u videonahrávek. Obrázek se nejprve "panelizuje"-software zvýší hustotu bodů a provede jemnější gradaci. Potom se naleznou nejintenzivnější barvy a porovnáváním s pozadím je vytvořen ostrý kontrast. Analýza vlasů a vláken je dalším odvětvím kriminalistiky. Hlavní stopou z vlasů je bezpochyby DNA, pokud je tedy vlas vytržen i s kořínkem. Ke srovnání dvou vlasů se opět používá mikroskop-pokud jsou obě kutikuly např. hladké a mají stejnou barvu, není nutné dlouho spekulovat o tom, že patří s největší pravděpodobností jedné osobě. Vlákna nalezená na místech činu se posílají na trasologii a u nás je na ně expert David Hodges. Pod mikroskopem jsou vlákna ve 400násobném zvětšení a tím dochází k nálezu nových stop. Analýza materiálů je podrobné zkoumání prvků s cílem odhalit souvislost mezi podezřelým a místem činu. Postup při pátrání je svým způsobem náročný-zkoumající osoby na sobě musí mít kombinézy, aby zabránili kontaminaci a zároveň se chránili před možným biologickým materiálem. Klečíme přitom na kolenou tak, že se skoro dotýkáme rameny země. Větší plochy jsou prohledávány pomalou chůzí v řadě tak, že jsme od sebe na dosah a očima sledujeme zem. Potom samozřejmě putují důkazy do laboratoří.
Entomologie je odvětví zoologie, jež se zabývá hmyzem. ´Jsem entomolog…o broucích vím všechno.´řekl by vám Gil Grissom. A je to tak, ale zpět k entomologii. Soudní entomologie se zabývá i roztoči, klíšťaty, červi a jinými malými tvory. Lidské tělo se po smrti stává svým způsobem potravou. Proto lze například z žaludku brouků zjistit DNA oběti a i to, že se v okolí nachází mrtvola, protože, myslím není nutno poznamenat, jsou mezi námi a jinou zvířecí potravou značné rozdíly. Entomologie je velice užitečná věda i proto, že hned na místě činu lze určit díky broukům v okolí těla, jak dlouho zhruba tu už je.
Na konec jsem si úmyslně nechala popis mých kolegů a vlastně i mě, i když v knize o nás čtete průběžně. Nejvíce jsem dosud psala o veliteli noční směny-našeho týmu, kterým je Dr. Gil Grissom, entomolog, hovořící znakovou řečí. Je jeden z patnácti expertů na tuto vědu v USA. I když si volno prakticky nebere, protože čas strávený mimo Vegas a místa činu, se věnuje výzkumu a navštěvuje pracovní zasedání a přednáší o entomologii, má zálibu v adrenalinových atrakcích, kterých je po Vegas spousta. Jeho zástupkyní, později velitelkou denní směny, je Catherine Willows. Má dceru Lindsey, kterou si vychovává po svém.. Lili po smrti otce Eddieho, exmanžela mojí kolegyně, začala mít ve škole problémy a dokonce se i prát. Vyvrcholilo to ve chvíli, kdy Cath zavolali z místa činu, protože ji našli stopovat na Freemon street. ve snaze ukázat ji, co by se mohlo stát, kdyby dál odmlouvala a cestovala sama po městě, zavedla Lili na pitevnu a ukázala ji podobný případ dívky, která si myslela, že se všemu a všem ubrání. Dalším mám kolegou je Warrick Brown. Neseznámili jsme se za nejpříjemnějších okolností-měla jsem ho vyšetřovat kvůli špatnému postupu při vyšetřování, kvůli kterému nakonec zemřela má předchůdkyně. Jeho problémem byla hráčská závislost, kvůli které zanedbával práci. Narodil se 10.října 1971 v Las Vegas. Grissom je jediná autorita, kterou Warrick obdivuje a respektuje. Neustále se navzájem poměřují s Nickem Stokesem. Ten se narodil 18.srpna 1971 v Dallasu. Po nástupu ke kriminálce ve Městě Hříchů zažil Nick šok. Jeho upřímná a čestná povaha tady vynikala, ale vždy ne v nejlepším světle. Mnohdy se v ulicích tohoto zkorumpovaného města zapletl do konfliktů, od krádeže auta až po únos. Možná i proto si z počátku nebyl jist svým nástupem sem. Do našeho týmu čerstvě nastoupil excentrik Greg Sanders. Narodil se 7.května 1975 v Santa Gabriel a vychovávali ho úzkostliví rodiče, neustále se strachující o jeho zdraví, takže nemohl ani sportovat. I přesto se Greg dostal až do Las Vegas a začal pracovat v laboratořích kriminálky. S námi začal chodit do terénu, až když si za sebe našel schopnou náhradu. Jeho odolnost musela přestát zkoušku, když po něm přímo na místě činu někdo vystřelil a našel tam tělíčko dítěte. A kdo vlastně jsem? Šestý člen týmu-Sara Sidle. Narodila jsem se 16.září 1971 v Tamale Bay. Jenže vyrůstala jsem trochu někde jinde-po tom, co má matka zabila v sebeobraně mého agresivního otce, jsem musela vyrůstat v dětském domově. A tím veškeré problémy nekončily. Sice jsem vystudovala, pracovala u kriminálky v San Franciscu. Na jednom semináři jsem se seznámila s Grissomem. K němu jsem také nastoupila po smrti nové kriminalistky. Ale málem jsem se dostala do vězení kvůli řízení v opilosti. A problém stíhal problém-podmínečně mě odsoudili za pohrdavé chování ke Conradu Ecklimu-vedoucímu denní směny- a Catherine Willows.
Koho ze spolupracovníků jsem ještě nepopsala? Například Dr. Alberta Robbinse, vynikající coronera. Narodil se 19.ledna 1954 v Church Falls. Zastává názor, že mrtví si zaslouží stejnou úctu jako živí pacienti. On bojuje za poslední práva člověka. Jako milující otec zavrhl způsob výchovy Lindsey a náhlé ukončení její nevinnosti a zároveň to bral jako porušení úcty k mrtvím. Jeho pomocníkem je David Philips, o kterém jsme mluvili hned na začátku. Narodil se 22.června 1972 v Hendersonu. Největší úctu cítí právě k doktoru Robbinsovi. V prvních letech se do mě platonicky zamiloval, ale nakonec se zasnoubil s někým úplně jiným. Dalším člověkem , podílejícím se na našem vyšetřování je capt. Jimm Brass. Po incidentu s Warrickem byl převelen k oddělení vražd. Narodil se 2.ledna 1951 v Newarku. Má dceru Ellie, která je velice vzdorovitá a marnotratná. Odmítla Jimmovu nabídku vrátit se domů a když ji jednou Brass hledal, našel ji na ulici. Mezi další pracovníky patří Sofia Curtis, David Hodges, Bobby Dawson, Ronnie Litra, Mia Dickers, Mandy Webster a Archie Johnson.
Tím bych zřejmě končila-vlastně určitě končila. Jak víc vám přiblížit naši práci, mé kolegy, Las Vegas a tohle knihu? Ten, kdo chtěl naslouchat stránkám Kriminálky mým prostřednictvím, si z toho snad něco odnese. Někdo možná usínal nudou, což by mě mrzelo. Když jsem psala tuhle práci, snažila jsem se nepodlehnout nutkání, nebo jak to říct, psát radši svoje povídky. Proč? Protože mi celé tohle "dílo" připadalo…no ano…trapné. Možná se na to budete dívat stejně, možná ne, ale až to dám na svůj blog, budu mít poprvé v životě pocit, že jsem tam dala něco, co nemělo hlavu ani patu. Jenže, jak popsat knihu, se kterou chci usínat, práci kterou miluju? Tohle je moje setkání s knihou. Podle mě, by měl výtisk člověka oslovit hned, jak ho poprvé uvidí. Možná, že mě to oslovilo protože mám moc ráda Kriminálku, možná proto, že jsem jen chtěla pohledem někoho jiného vidět celý tenhle příběh. Já ale zůstanu toho zamrazení hned co jsem ji viděla a budu to brát jako to pravé poznání knih. A moc děkuji těm, kteří přes všechny moderní technologie dnešní doby pořád udržují knihy na pultech. A Jerry Bruckheimerovi, který udělal z Kriminálky Kriminálku. Kde bychom bez nich vlastně byli? Odpověď je nasnadě-daleko v minulosti. Vždyť bychom ani přesně nevěděli, odkud a kdo jsme. Ať se i všichni ostatní, ti kteří si tuhle práci budou číst, najdou tu SVOU knihu. Protože trvá moc dlouho, než radost z ní opadne a mě prosím přejte, ať s ní toužím usínat ještě za pár let…minimálně i tak za deset…
TAK TO JE ONO J CO MYSLÍTE, MÁM ŠANCI DOSTAT SE ASPOŇ DO PRVNÍHO KOLA? TAKŽE PROSÍM PIŠTE MI KOMENTÍKY, JESTLI TO MÁM POSLAT NA SOUTĚŽŘ, NEBA OSMAZAT HNED A PŘEDĚLAT…JESTLI SE TO NEBUDE LÍBIT VÁM, TAK ANI LIDEM Z KNIHOVNY A DĚKUJU PATRICKOVI ZA EMINEMA, KTERÝ MI TOU DOBOU HRÁL V MP3 :D
 

To nebylo v plánu

18. dubna 2007 v 7:40 | Sara |  Povídky
UPOZORNĚNÍ:JE TADY DALŠÍ NOVÁ POVÍDKA ODRAZ V ZRCADLE, VLOŽILA JSEM JICH TROCHU VÍC ...............
Byl večer a z počátku se zdál všem kriminalistům jako normální-jeden z těch všedních večerů, které prožili už tolikrát. Netušili, že ani ne za deset hodin se jim změní velká část života-někomu míň, jinému až do základů…
Nastoupili se stmíváním, které se ovšem moc neprojevilo, a vyčkávali v zapařených místnostech kriminálky na případy. Bylo asi jedenáct v noci, když k nim do místnosti vešel Eckli. Po pravdě řečeno, nechápali, proč je tady-byl z denní směny, takže tou dobou měl vychrupovat ve svém klimatizovaném domě a ne se potit tady. Důvod se dozvěděli prakticky okamžitě. Ani mu nevadilo, že je tady Sara, se kterou neměl dobré vztahy.
"Mám problém, já…někdo…pokusili se mě zabít."
V tu chvíli Gregův pohled střelil příznačně po Saře. Ta vypadala, že se každou chvílí rozesměje, ovšem měla na krku problém- a tím bylo podmínečné odsouzení za pohrdavé chování k němu a ke Catherine. Sara toho měla poslední dobou moc-i s Grissomem. Nic moc se ji nedařilo a začaly se objevovat problémy související s jejím ne příliš šťastným dětstvím…
"Cože?"ani šéf týmu noční směny nevypadal nejpřesvědčivěji."Mohl by si to upřesnit, Conrade?"
"Prostě se mě někdo pokoušel vytlačit i s autem ze silnice!"jeho hlas začínal znít hystericky. Teď už poslouchali úplně všichni laboranti- tón jeho hlasu, nebo spíš jekot, se rozléhal laboratořemi jako výstřel v parku o půlnoci. Jenže, co když to byla jen jeho na půl stupidní představa a na půl žert, který si z něj tropila nějaká parta silničních pirátů? To se nyní zdálo pravděpodobnější, protože se tento "trend" rozmohl po celém městě a i Nickovi se to včera stalo. Ovšem, pro klid Eckliho duše, Grissom slíbil, že se na ten případ-na místo činu a jeho auto- kriminalisté noční směny podívají.
"Saro, jdi prohlédnout to auto. I s Gregem."kolegyně mu kývla hlavou, ale Conrad z toho nevypadal nadšeně.
"CO? Ona?!"opět se rozezněl jeho ječivý hlas.
"Je vynikající kriminalistka a momentálně potřebuji Warricka a Catherine na jiném místě činu. Zachovejme profesionální chování, Conrade."
Ovšem ani veškerá diplomacie, kterou v sobě Griss měl nestačila, aby jeho kolegu uklidnila. Jenže, jakou měl šanci jeho rozhodnutí změnit? Jestli Eckli chtěl, aby se jeho případ řešil, musel akceptovat, že ho bude řešit Sara a když na to přijde…začínající, nezkušený kriminalista, který je navíc excentrik a na jeho vkus až moc živý a plný elánu. Nakonec ale, jak by řekl on, se uskromnil a spokojil s touto, jemu nejméně sympatickou dvojicí v budově kriminálky. Možná proto, že ještě nepoznal, nebo dostatečně dlouho nespolupracoval s Hodgesem. Nakonec, ještě ve větším neklidu, se zvedl a odešel domů-kriminalistům tím začala dlouhá směna-Eckli jim nedá pokoj, dokud to nebude dořešené.
Catherine a Warrick vyjeli k falešné mrtvole-jednalo se o figurínu vhozenou do hořícího domu tak, že házela stín a vypadalo to, že je uvnitř člověk. Navíc někdo nahrál a pustil zvuky ve stylu hororu. Pachatelé zůstali na místě činu a když vylezl, i s figurínou, záchranář, rozesmáli se a začali házet obličeje podobné situaci. Kriminalista k nim přišel a obeznámil je s tím, že je to trestný čin maření úředního vyšetřování a že s tím budou mít veliké problémy. Nehledě na to, že budou muset zaplatit celý tenhle výjezd, takže se jim to opravdu nevyvedlo… Catherine trochu děsila představa, že by tohle, nebo něco obdobného, dělala Lindsey, ale ta teď měla jiné zájmy-Grega, což ji taky dvakrát netěšilo.
Na místě nehody byly stopy po nárazech, rozbitá skla a světla, brzdné dráhy obou vozidel, ale nic, co by naznačovalo důvod, nebo kdo to udělal. S Ecklim si promluví až budou mít více vodítek-je zbytečně plašit, když nemají nic moc. I když, upřímně řečeno, Sara i Greg pochybovali, že vůbec něco najdou-něco užitečného. Ještě půl hodiny obcházeli silnici, tím brzdili provoz a naštvali mnoho řidičů, kteří jim to dávali patřičně najevo, dokud jeden Grega opravdu nenaštval.
"My jsme z kriminálky, jestli nechcete, abych vás obvinil z bránění výkonu spravedlnosti, tak šlápněte na plyn a nás nechte pracovat!"nemusel to opakovat.
"Tys mu to dal."obrátila se na něj Sidleová.
"Zasloužil si to. Tyhle chytráky miluju! Neustále nás brzdí! Snad vidí znak kriminálky, ne?!"
"Jo, viděj, ale je jim to fuk, Gregu. Víš, řeknou si-nejsou to policajti, takže na ně můžem kašlat."
"Děs."
Vydali se zpátky na velitelství, kde na ně v garážích čekalo Eckliho auto.
"Co si vezmeš? Zadek auta, nebo bok? Víš co?vem si dveře kufru."
"Stopy po laku."hlásil.
"Jo, ty tady mám taky."zabručela Sara nevzrušeně, ale pak se zarazila."Podívej se na tohle."
Pod lakem z druhého vozidla byl naškrábán nápis-NECH UŽ JE NA POKOJI!!!
"Tohle je silnej motiv."konstatovala."A teď, Gregu, kdy se mu to mohlo stát? během těch nárazů, nebo si toho nevšiml, když do auta nasedal, protože pochybuju, že by to někdo vyškrábal tady-navíc to je pod sedřením od druhého auta."dodala trošku sarkasticky.
Zašli za Hodgesem, kvůli trasologii-měl zjistit co je to za barvu a její složení.
"Mám to!"vykřikl asi po dvaceti minutách."Je to šarlatová červeň. Touto dobou velice populární vegaská barva. Složení máte tady."podal jim papír a jako by čekal pocty.
"Díky Hodgesi." Omezil se na to Greg.
"Radostněji by to nešlo?"
"Ne, nešlo. To bys nemohl být tak odměřený."řekla Sara s ironickým úsměvem. Poklepala Sandersovi na rameno a oba odešli.
Šli si s Ecklim promluvit-teď už stop měli víc a navíc i pár otázek. Eckli nebude takové neviňátko, jak se dělá. I když, konec konců, to Sara věděla už dlouho…
"Kdo by měl motiv vám to auto poškrábat, nebo spíš na něj vyrýt ten nápis?"zeptala se ho.
"Jedna taková osoba sedí naproti mně."
"Jasně, teď jsem to tam byla vyrýt pinzetou z terénního kufříku."odvětila kousavě.
"Jak to mám vědět?!"
"Nemůžeme vám pomoct, když nebudete spolupracovat!"
"Někdo mě tuhle zastavil na ulici a něco na mě řval, nějaká bláznivá ženská."
"Víte kdo to je?"
"No jasně, hned jsem se s ní šel seznámit a potřásl ji rukou."
Saře už ty jeho řeči začaly unavovat. "Vlastně ano, já bych taky o vaše epitely nestála!"její hlas byl ještě kousavější.
"To si vyprošuji…"
V tu chvíli se do toho vložil Greg."Nikdo s tou ženou nesepsal výpověď?"
"Ano, sepisoval ji strážník Colwerd."
Takže se za ním hned vydali. Předal jim protokol a tak se za Parittou Wollcerovou hned rozjeli. I s Brassem. A co nenašli na dveře-červené auto s promáčknutými dveřmi s obou stran-což se dalo čekat, protože jednou stranou šudrovala o zeď kolem toho úseku, a druhou o Eckliho auto.
"Jak to vysvětlíte?"zeptala se jí Sara, když ji obeznámili s případem a obviněním.
"Jednoduše. sedřela sem mu jeho fáro."
"Vy to přiznáváte?"podivila se zcela upřímně Sidleová.
"Proč by ne. Jenom neustále hudruje a buzeruje lidi kolem sebe. Je to mizera. Jemu nic neříká slovo city, nebo láska, nebo tak něco. Neříkejte, že jste někdy neměla chuť udělat to taky."
Na tohle Sara neodpověděla. Ano, měla ji skoro každý den, ale říct to? Ne. Už jen kvůli tomu, že ji Griss už od začátku učil nestrannosti a objektivitě…
"To šlo rychle."řekl jí polohlasem Greg.
"Někdy to tak bývá."kriminalista začal vypadat extra spokojeně."Jen někdy, Gregu, někdy."
"Já vím, někdy."…
tou dobou si pořád ještě Sara myslela, že je všechno v jakémsi pořádku, ale nebylo. Gil seděl v kanceláři a přemýšlel-jak říct ženě, kterou miloval, kterou si měl brát, že je…konec…??? Jenže nešlo nedělat nic… Měl z ní už dlouho pocit, že něco tuší…že z něj poznala, kam ho to poslední dobou táhne, i když…on…Grissom, tolik posedlý svou prací?!…
Tou dobou byla Sara v šatně. Zrovna si z ramínka vyndala bundu, položila si ji přes ruku a zavírala dvířka, na kterých byla z vnitřní strany přilepená fotka její a Gila. Usmála se na ni a mezi tím už stál Grissom ve dveřích. Vzhlédla k němu a ten pohled znala-jako by říkal…
"Sbohem."
…řekl sbohem…a odešel…
Sara se hlavou opřela o skříňku a tiše ji začaly stékat slzy po tvářích…
A PŘEČKALI JSME DALŠÍ POVÍDKU : ) ZVLÁŠTNÍ, ŽE? ŽE GRISS ODEŠEL, ALE NEBOJTE…TO BYCH NEBYLA JÁ, ABYCH NĚCO NEROZBILA A PAK TO ZASE NEDALA DOHROMADY : ) TAKŽE VYČKEJTE POVÍDKY DALŠÍ, KTERÁ TADY BUDE ASI ZA DVĚ MINUTY :D ZASE :D :D :D :D :D TO JSEM SE V TÝDNU ČINILA, ŽE? : ) :D
A JE PRO MOJE SLUNÍČKA, NEJ KÁMOŠKY CO UMĚJÍ ZVEDNOUT NÁLADU - SARU, SARU SANDERS A LINDSEY : ) A TAKY PRO NEJ KAMARÁDA PATRICKA, KTERÝ MI TAKY POMOHL, KDYŽ MI BYLO SMUTNO : ) A ŽE DĚKUJU ZA EMINEMA : )

Odraz zrcadla

18. dubna 2007 v 7:29 | Sara |  Povídky
Vegas pomalu začínalo usínat, když se rozezněly sirény v západní části města, ve které bydleli boháči. Nebylo to neobvyklé-stačilo se dotknout plotu a už se rozezněl alarm, ale dnes to bylo jiné. Z domu, ve kterém byl spuštěn, vedla krvavá cestička. Nebo spíš stezka, protože to musely být tak čtyři litry krve a jeden člověk jich tolik v těle nemá…
Grissoma zavolal Eckli-pomalu se střídaly směny a tak si to zřejmě nechtěl dát na triko a přidělávat práci ještě před pořádným začátkem směny a nebo jen proto, že pochopil, že je jeho tým lepší. Kriminalista dorazil na místo, kde se zrovna Eckli hádal se Sarou. Bylo mu divné, proč není jeho snoubenka na cestě s ostatními a kde byla poslední plus minus hodinu. Neměla s velitelem denní směny dobré vztahy.
"To musíte pořád dělat problémy?!"řval na ni v okamžik, kdy k nim došel Gil.
"Já žádné problémy nedělám!"
"O tom bych se hádal!"
"To vy vždycky!"
"O co tady jde?!"Grissoma dokázalo naštvat, když si někdo otevíral pusu na jeho lidi a na Saru…
"Tady dáma si myslí, že si sem jen tak nakráčí a může to tady obsadit!"
"Volal si mě a můj tým, ne?"
V tu chvíli zřejmě Eckli nechtěl nechat Saru v právu a radši obětoval poklidný začátek směny.
"Ne. Teda…rozmyslel jsem si to!"
Tím to pro noční směnu končilo. Jejich kolega odešel za svými lidmi, které to očividně nepotěšilo.
"Tak rozchod a dobrou noc."řekl Griss a sám nasedl se Sarou do jedné tahoe a odjeli domů. Usnuli tak po půl hodině a po další jim zvonil telefon-Gilovi.
"Grissom."bylo na něm znát, kolik je hodin, nebo spíš, že on má asi tak půlnoc."Cože?"
Sara tou dobou už byla skoro vzhůru, jestli se tomu tak dalo říct. Zvedla hlavu z polštáře, ale Griss ji položil ruku na rameno. Zakryl spodek telefonu a řekl jí "Spi miláčku."
Jemně ji položil zpátky na polštář a přikryl peřinou. Asi pět minut s někým mluvil a potom kriminalistka slyšela, jak vstal z postele. Rozsvítila a upřela na něj svůj rozespalý pohled.
"Co je?" zeptala se unaveně.
"To nic, drahá, spi. Eckli má problémy."
"A to tě ten dodo nemůže nechat na pokoji?."
"Dodo?"
"Jo."
"Potřebuje pomoct s tím případem."
"S tím od kterého nás ráno vyrazil?"
"Ano, přesně s tím."
"Pomoct, nebo?…"
"Nechává nám ho."V tu ránu byla Sara na nohou.
"Nechceš mě od toho vyhodit, že ne?"
"Ne."Laskavě se na ni usmál.
Na místo činu dorazili asi po dvaceti minutách, stejně jako Catherine a Warrick. Očividně nebyli jediní, koho probudila ta samá věc v tom samém pokoji… Sara vrhla na Eckliho pohled naznačující ´Máš cos chtěl.´a to samé by mu nejradši řekla. Nevšímal si ji, zřejmě si nechtěl připadat trapněji, než už byl teď. "Máme moc případů, nestačili by mi lidi. Je to na hranici směn, tak si to vem, Grissome."Řekl a všechny napadlo-jasně, moc případů, málo lidí. To tak… jako by na tom byla noční směna líp a případy nikdy na kolegy neházela a navíc určitě ne po tom, co by je odtamtud vykopla. Nedalo se nic dělat, krása zvaná přes čas je zase tady…
Nahoru vyšli všichni-bylo tam jedno tělo…zavražděný muž. Slavný majitel ještě slavnějšího New Yourk New Yourk. Jenže od něj všechna krev nebyla…odpověď našli ve sklepě-jeho žena tam ležela. Měla na sobě roztrhané zkrvavené šaty, byla zmlácená a přivázána ke trámu. Na rozdíl jejího manžela, který měl "jen" kulku v hlavě, na ní bylo vidět, že si s ní vrah, nebo vrahové "užili". Na druhé straně chodby byl stojan…od kamery! Jenže samozřejmě bez pásky. Dalo se to čekat, a vůbec…chyběla celá kamera… Jenže ne na dlouho….
Warrick, který prohledával okolí ji našel za lesíkem, který si vysadili na svém giga pozemku. V něm byly stopy spermatu, kriminalista vzal vzorek a dal ho na velitelství Mie na analýzu. Tím to pro ně zatím končilo.
"DNA nepatří manželovi."řekla jim jejich kolegyně, když s ním byla horová."Ale je od příbuzného."
To už znamenalo hodně. Jenže, jak dokázat, že jen neměl styk s ženou? Z toho ho vyseká i právník amatér. Ještě před tím, než si ho nechali předvolat, chtěli mluvit s Robbinsem. Což jim, ostatně jako obvykle, přineslo ovoce. Kelly-obět- někdo znásilnil a vzorek DNA byl shodný s bratrem, jenže to stále neznamenalo vraždu…zoufale potřebovali tu kazetu…kterou také dostali…i když…ne originál…
Nick se Sarou a Gregem seděli před počítačem a projížděli YouTube. Už to pomalu chtěli vzdát-nehledali přímo tohle- a pak…"Koukejte!"Sara je vytrhla ze znuděného popojíždění myší. Bylo tam video aktualizované dnes asi před čtvrt hodinou s názvem ´Krutý sklep´. ´Jakej dodo tohle mohl vymyslet.´napadlo Saru…´A vůbec, kdo mohl tohle natočit?!´V tu chvíli vešel Griss.
"Nicku, Gregu, pojedete na Boulevard-máte tam případ. Saro, tahle vražda je tvoje. Pomůže ti s tím Cath."
Kriminalistka přikývla, ale moc dobrý pocit z toho neměla. Tyhle případy se ji vždycky osobně dotýkaly, protože…nikdo až na Grissoma o tom nevěděl, ale proč ji ten případ dal, když věděl, jak to s ní zamává? Ne že by chtěla výhody, nebo nějakou přehnanou péči, ale jen jí to vrtalo hlavou-do teď ji nenechal něco podobného řešit…
Sara zavolala Cathy k sobě, aby si to video zkoukly. A bylo to tak, jak mladá kriminalistka myslela-bylo to video z jejich sklepa-tedy z místa činu. Manžel se tam vůbec neobjevil, na něj to očividně zaměřeno nebylo. Poprvé z něj nic nevyčetly, nebylo v nejlepší kvalitě-nejprve bylo moc malé a potom zase s výraznými body. Daly ho Archimu, aby se ho pokusil vyčistit, mezi tím si šly promluvit s bratrem Jonase-majitele NY NY.
"Jak vysvětlíte to, že jste znásilnil ženu vašeho bratra?"zeptala se ho Sara.
"Znásilnil? To bude omyl. Ona si o to řekla."
"Aha…a o vraždu taky, co? Podle coronera šlo o znásilnění, takže o to si asi neřekla."
"Tak se zeptejte jejího doktora. Potrpěla si na podobné věci."
Kriminalistky to také udělaly a k jejich smůle jim nelhal. To vysvětluje násilnění, ale ne okolnosti, nebo spíš to, co následovalo…proto si s ním znova promluvily.
"Takže…to jste nám vysvětlil. Kde to bylo?"
"Na zahradě v lesíku. Jako vždycky."
"Vždycky?"
"Nebylo to poprvé. Můj brácha na to nebyl a ona jo."
"Takže jste ho nahradil?."
"Saro."Catherine se do toho vložila."A proč je vaše milenka mrtvá?"
"To já nevím, jak bych taky mohl."
"Nic na něj nemáme."konstatovala Willowsová venku.
"Můžeš mi vysvětlit, Cathy, proč si mě tam musela usměrnit?"
"Saro, prosím tě…"
"Je to můj případ a tohle je hajzl, co si myslí jakej je frajer!" a odešla. Kolegyně na ni koukala-nechtěla se jí dotknout ani tak něco. Našla ji, jak kouká na video, které jí zřejmě donesl před chvílí Archi. Posadila se vedle ni, Sidleová na to nikterak nereagovala.
"Máš něco?"
"Ne."
Potom se zarazila. Dala na obrazovce pauzu. Za chvíli bylo jasné proč. Nejdřív si několikrát přetáčela pohyb kamery a pak zaostřila na pozadí za ženou.
"Zrcadlo."vydechla."Ale…"
"Co?"zeptala se jí Catherine.
"To je zrcadlo v zrcadle."
"Což…no ano."
Vrah se natočil v odrazu ze zrcadla. Zní to složitě, ale vlastně to je jednoduché…Teď si s tím šla Sara pohrát. Přetočila to, zaostřila, vystřihla a když s tím byla po půl hodině hotová, vylezl ji z toho obličej neznámého muže, ale to nebylo všechno…Zase je to zavedlo za bratrem Jonase, kvůli ornamentu na čepici toho muže. Byl ze stejné lodi, na jaké sloužil před pěti lety on-z USS Theodore Roosvelt.
"Kdo je to?"zeptala se ho Sara.
"Nevím, proč bych měl?"
"Sloužil na USS Theodore Rooslvelt, jako vy."
"Víte vůbec, kolik jich tam sloužilo?"
"Jo, vim, ale tolik jich nežije ve Vegas. To jméno!"
"Polly Now."
"Díky."řekla ironicky a zavolala Brassovi. Za půl hodiny byl Now připraven ´za sklem´. Přiznal se po chvilce a ještě si u toho zplakal…
"Neruším?"zeptal se Griss, když vešel k Saře do kanceláře.
"Ty nikdy."řekla s úsměvem.
"Saro, co se dnes stalo?"
"Catherine."vydechla trochu naštvaně.
"Jestli nechceš, nic mi něříkej, stejně tady nejsem proto."
"Ne?Tak proč?"
"Mám pro tebe překvapení."
"A jaký?"
"Pojď."zavedl ji před výlohu jednoho obchodu…se svatebními šaty…
A JE TADY KONEC J TEN ZÁVĚR BYL VESELÝ, I KDYŽ SE SPISOVATELKA PODOBNĚ NECÍTILA :´ ( JEŠTĚ ŽE JSOU TADY SLUNÍŠKA SARA SANDERS A SARA J A LINDSUŠKA, TO JE MOJE ZLATÍČKO J
JINAK DĚKUJU ŽE JSTE TO DOČETLI A BUDE TU ASI ZA DVĚ MINUTY DALŠÍ :D
 


Opožděné zjištění

14. dubna 2007 v 17:41 | Sara |  Povídky
Na vraždu se přijde vždycky-ať se to vrahovi líbí víc, nebo míň...nebo spíš...vůbec. Mrtvola má tolik jasných znaků, že by muselo jít o mimořádně dobré zahlazení stop. A vůbec...jde se mrtvoly dokonale zbavit a s ní i veškerých stop, ve Vegas? Odpověď mě napadá celkem hned-ne. I kdyby jste tělo, např. vhodili do Lake Meat, jak zajistit, že se po oběti nebude nikdo shánět. Samozřejmě za předpokladu, že nejde o níhodně vybranou oběť z kanálu, a ani nevíte, na koho se nemůže narazit. Takže není divu, že Grissův tým nakonec na vraždu Jenny Collinsové přišel. Pozdě, ale přece...
Teď, když byl tým kompletní se vyšetřovalo mnohem líp, jenže zcela zbytečné vyšetřování Grissomových lidí poskytlo vrahovi dost času zahladit stopy, nebo když na to přijde...i na útěk. Svým způsobem originálního zločince. Vhodit mrtvolu pod kola auta je opravdu originální způsob. Ne však pokud ta kola vezou kriminalisty. To je jako vhodit bombu do auta pirotechniků.
Jak přesvědčit vraha, že se nemá čeho bát? Prostě-dát do medii falešnou oběť. Záběry z místa nehody proběhly všemi kanály, takže se k němu zřejmě dostal i fakt, že Sara řídila. Nedalo se nic dělat, návnadou musela být ona-bráno v uvozovkách. Takže hned další den, svolali kriminalisté před budovu policie-i kriminálky, ta byla v dalším křídle-tisk a televizi.
"Nechceš si to ještě rozmyslet?"ptal se jí Gil.
"Nechci, neboj, vraha si brát nebudeš."
Jen se na něj usmála, políbil ji na čelo a šli zahrát tu komedii. Najali policejního advokáta, který s nimi celé představení sehrál. Vyšli zadním vchodem-Gil, Sara, advokát Snow, Brass a stážníci- a nasedli do auta. Vyjeli z prostoru, objeli blok a zajeli směrem k hlavnímu vchodu. V tu chvíli se novináři začali cpát dopředu a zuřivě fotit. Jen co Sara vystoupila, vyvolávali na ni dotazy a bůhví co dalšího. Po její levici šel Snow, po pravici Griss, v čele Jimm a na konc strážníci-dva. Sara se málem začala smát, když si představila, že je to jen hra. Měla na sobě černé brýle, sako a byla bez průkazu. Její výraz naznačoval předstíranou ustaranost.
Mezi tím ostatní kriminmalisté hledali důkazy na místě nehody. Museli je hledat tam, kde to nebylo nápadné, protože pachatele už měli-aspon pro veřejnost. Podle grafologa (u oběti se našel lítsek) a policejního psychologa se jedanlo o narušenou osobu toužící mimo jiné i po pozornosti, takže se dalo čekat, že teď, když byla středem zájmu medii Sara, vyjde z pozadí. Aspoň v to doufali, protože jinak toho moc neměli. Ale trefili se...
...v jedné odlehlé části Vegas, ve starém skladišti s televizí, seděl muž, který viděl na obrazovce cizí ženu, jak mu ubírá jeho zásluhy a slávu-o to se přece nesměl nechat připravit...to se muselo změnit...musí...změnit...a on už věděl jak...
Sara seděla doma v obýváku a přemýšlela, jak se zabavit. Do práce nemohla, telefon vyvěsila, na mail radši nechodila a vyjít ven znamenalo půl tuctu fotek v zítřejších novinách. Což bude stejně, protože si všimla, jak ji jeden povedený pisálek fotí za oknem-s bleskem. 'Idiot.' pomyslela si. Pomalu jí to začalo líst na nervy. Ale couvnout už nešlo, jenže...i kdyby to šlo...neudělala by to. Dohodli se, že občas vyjde ven, aby novináři neumřeli na nedostatek informácí a pachatel byl o to víc naštván a zapomenut. Jenže nevěděla, jakou příležitost tím NĚKOMU dala...
Asi po půl hodině, kdy šla nakoupit nějaké zbytečnosti, se vrátila domů. Novináři, kteří ji nešli pozorovat-kriminalistka co převálcovala civilákem dvacetiletou nezletilou holku je středem pozornosti-, seděli u domovních dveří. Bylo jim úplně jedno, jak na ně koukala a vůbec...prostě kašlali na okolí. Teď ji to začalo už moc štvát, jenže, jak vyhodit novináře, i když jsou na jejím pozemku, nebo spíš u jejích dveří. O skandálu s Grissomem řeč nebyla. Což byla další věc, která ji na tom začala vadit-nemohla ho vidět. Obejmout ho...nic. Musela sama sedět doma a čekat, kdy se konečně vrah nachytá. Jestli se vůbec nachytá, protože si tím moc jistá nebyla. Měla zapnutou mp3 a seděla u počítače, takže vůbec nevěděla o tom, že po domě někdo chodí. Zvláštní...byl od ni jen kousek... A po pravdě, nelze mu upřít jistým způsobem odvahu-byl v domě kriminalistky, večer, ale hlavně byla venku kupa lidí. Přešel ke dveřím, které zamknul. Cestou k Saře srazil vázu, takže se kriminalistka otočila, ještě předtím ale zmáčkla na přehrávači něco jiného, než Cascadu...
Ve chvíli, kdy se otočila ji chytnul ze zadu za hlavu-nebo spíš za krk. Ohnala se po něm, což ji bylo na nic. Nedivila se, že dokázal hodit tu holku pod kola, protože měl sílu.
"Necháš toho!Rozumíš!To je moje zásluha, ne tvoje! Já ji zabil! To žes ji přejela nic neni! To by dokázal každej!"chrčel ji do ucha, až cítila jak mu páchne z pusy a co měl k večeři.
"Mě to fakt netěší!" taky zachrčela, ale jen proto, že se dusila. Trochu povolil stitk. Jenže on zřejmě vášnivě pěstoval...PELYNĚK! Sara se začala sunout trochu od něj, protože na něj měla alergii už od dětství. Něměla z něj nejmilejší vzpomínky... Jenže jeho zřejmě nenapadlo, proč to dělá, takže ji přitáhnul zpátky a opět zesílil stisk, protože se domníval, že ji jeho lasvost menší dušení přišla málo. Sara instinktivně zajela rukou do prvního šuplíku, který se ji podařilo otevřít, jenže ve chvíli, kdy držela v ruce inhalator ji praštil.
"Tak takhle ty na mě, jo?!"rozeřval se na ni a potom si všimnul toho, co ji vlastně z ruky vyrazil. Zřejmě mu to došlo. Pustil ji úplně, ale místo pomoci se vydal na útěk.
Sara byla při vědomí, takže se doplazila k inhalátoru a potom i k telefonu. Zavolala Grissomovi, který tam rovnou i s Jimmem a doprovodem jel. Kriminalistka seděla trochu v šoku na křesle-Gilovi to připomnělo jak mu vyprávěla o své rodině. Tenkrát tam seděla stejně sklíčeně, ale byla...opilá... Ve chvíli, kdy kriminalista vešel dovnitř-novináře zadrželi policisté- se mu vrhla kolem krku. Sevřel ji v náručí. Jimm to trošku ignoroval.
"Saro, co se stalo?"
"Musel se sem dostat, když sem šla nakoupit."
Všechno jim to řekla a zakončila to.- "Máme stopu."
"Jakou?"zeptal se Brass.
"Ten chlap pěstuje pelyněk. Kolik jich ve Vegas může být?"
A pak si vzpomněla na přehrávač. Škoda, že nezapla i webkameru. Přehrála jim to.
Zatímco Jimm jel zjišťovat kolik takových pěstitelů v okresu Clark je, k Saře dojela Catherine, Nick a Greg. Warrick byl pryč.
Oba kriminalisté, vzhledem k tomu, že se Sarou byli nerozlučná trojka, vypaadali pomalu víc zhrozeně než ona sama. Catherine tam s ní zůstala, i když o to usiloval Nick s Gregem. Ty ale Grissom potřeboval k případu-Greg musel mít praxi v terénu.
Jimm se asi v jedenáct v noci přiřítil do Grissovi kanceláře. Jen jeden člověk pěstuje ve Vegas pekyněk. Na okraji v zapadlé části města ve skladišti s televizí...
"POLICIE LAS VEGAS, OTEVŘETE!" bušil o deset minut později na vrata Jimm s kriminalisty za zády. Muž jim otevřel ani ne po minutě.Byl oblečen v černé bundě na které Grissom viděl hnědý vlas a vsadil by se, i když to nemá ve zvyku, že ví komu patří. A všimnul si rány na jeho pravé ruce. Poodešel stranou a volal Catherine.
"Willowsová."
"Catherine. Ten člověk má na ruce ránu, pokus se najít, jestli si ji neuděla někde v Sařině domě."
Mezi tím ho odvezli na velitelství a Gil sejmul ten vlas. A měl pravdu-poranil se i ní doma u zadního vchodu. Catherine odebrala vzorek DNA a odjela s ním za ostatními-i se Sarou.
"Jak se to stalo?" ptal se ho v tu chvíli Brass-Mia porovnávala jeho vzorek s tím z domu Sidleové.
"Prostě sem ji zabil a hodil jim na sklo."
"A motiv?"
"Ten potřebuju?"
Všichni na něj udiveně koukali.
Teď už je nzbývalo udělat tiskové prohlášení a očistit Saru. To měl na starosti Grissom a někdo z vedení. Po chvíli z ní byla zase obyčejnou kriminalistkou-ne doslova...a vlastně...tak by to mělo být... Proč? Neměli by se všichni obracet na kriminalisty, když jim teče do bot a hoří koudel vedení nebo oddělení vražd. Do té doby se o nich skoro nikdo nezmiňuje a středem pozornosti nejsou-do té se dostanou až ve chvíli, kdy se něco, ať už jejich vinou nebo ne, pokazí. A to není fér, ale co je dnes fér...a...co je ve Vegas fér?
A DRUHÁ ČÁST JE TADY :) A SNAD SE I POVEDLA-ASPOŇ TROCHU. DÁVALA JSEM ANKETU O POVÍDKÁCH, ALE U TŘECH MOŽNOSTÍ JSOU DVA HLASY, TAKŽE NEVÍM, JAK MÁM PSÁT :( TAKŽE KDO JEŠTĚ NEHLASOVAL , PROSÍM HLÁSNĚTE, NEBO NAPIŠTE DO KOMENTÁŘŮ PROČ CHCETE NEBO NECHCETE AKCI, JINAK SI VYBERU MOŽNOST LINDSEY :) MÝHO ZLATÍČKA :) ŽE TO CHCE JEŠTĚ VÍC AKCE, JINAK BYCH SE NIKAM NEDOSTALA :'( MĚ JE TO JEDNO, ALE VY TO ČTETE A CHCI, ABY SE VÁM TO LÍBILO A DALO SE TO ČÍST A BAVILO VÁS TO :) TAKŽE PROSÍM PIŠTE PIŠTE :)
A JE PRO VŠECHNY, CO TO ČTOU, SARU SANDERS, SARU A PRO LINDSERY :) A PROSTĚ PRO FANOUŠKY CSI LV :) A TA ALERGIE.TU MÁM JÁ, TAKŽE MI PROSÍM VÁS PŘEJTE, AŤ SE MI NESTANE NĚCO PODOBNÝ HO :( STAČÍ HODINY TĚLOCVIKU A CHCI JEŠTĚ PÁR POVÍDEK NAPSAT :D
PAPAPA SARA :D

Za sklem

13. dubna 2007 v 15:40 | Sara |  Povídky
Vegas zářilo mnoha barvami, ostatně jako každý večer, každou noc. Ale dnes to bylo částečně z jiného důvodu. Na jindy docela poklidném okraji Hendersonu, kde je to jen kousek do nočních clubů a barů, hučely sirény a blikala policejní auta. Důvod byl celkem prostý-dopravní nehoda. Ovšem v autě seděl někdo, kdo celou situaci dělal zajímavější. Auto řídili tři kriminalisté-Sara, Nick a Greg vyrazili do jednoho výše zmíněného podniku. Problém byl v tom, že i když byli všichni tři celý nasáklí alkoholem, trochu se napili jen dva. A to doslova. Sara, která řídila, se pití ani netkla. Ovšem…minulost se začíná ozývat…
Když je hlídka našla, byly tři ráno. Všichni byli v bezvědomí-Saře krvácela hlava od nárazu do volantu, Greg měl něco s rukou a Nicka přidusil bezpečnostní pás. Jenže tu pravou aféru z toho dělal fakt, že jejich auto, Sařino civilní, porazilo mladou ženu, která byla na místě mrtvá. Sanitka odvezla kriminalisty doc nedaleké nemocnice a dívku Robbinsovi přímo na stůl. Problém byl, kdo má případ vyšetřovat. Nakonec to zůstalo na Grissomovi, který se zřejmě zdál dostatečně loajální. Nikdo z vedení ovšem netušil o jeho vztahu se Sarou-ne že by ho to ovlivnilo v průběhu vyšetřování.
Všichni tři leželi na jednom pokoji. Asi v půl deváté ráno se probudil Nick-Sara a Greg už byli vzhůru. Nikdo z nich ale nevěděl, co se před pár hodinama stalo. Grissom k nim po chvíli vešel. Trochu se mu to příčilo, protože na tom nebyli zdravotně nejlíp. Nick nebyl ještě dokonale probuzený, měl na krku rudou čáru od pásu. Greg měl dvojitou zlomeninu levé ruky a vykloubené rameno a Sara otřes mozku. Byla i se Stokesem napojená na kyslík. Podle Grissova pohledu poznali, že se něco stalo. Nenapadlo by je, že by mohlo jít o tohle.
"Grissome, co se stalo?" zeptala se Sara.
"Já myslel, že mi to povíš ty."bylo mu divné to oslovení.
"No…já mám okno."
"Srazili jste mladou ženu. Byla na místě mrtvá."
Najednou se v místnosti rozhostilo naprosté ticho. Všichni tři vypadali, že do nich uhodilo. Těžko říct, co jim šrotovalo hlavou. Sara si najednou uvědomila, že ji nikdo neuvěří, že nepila. Jednak protože byla cítit po alkoholu-jak seděla v tom baru, ale
havně kvůli situaci, která se před časem stala-řídila pod vlivem a nadýchala 0,9 promile.
"Gile, já jsem nepila!"
"Coroner určil dobu smrti na půl až dvanáctou v noci."
"Tou dobou jsme ale ještě byli v baru."řekl Greg.
"To je fakt."přidal se k němu Nick
."Jak to můžete tak jistě vědět?"
"Bouchala sopka, když jsme jeli do toho baru a když jsme odjížděli, tak taky. A soptí každý čtyři hodiny."
"Projdeme s Catherine pásky z toho clubu. Saro, co si z toho nárazu pamatuješ?"Bylo jasné proč se ji na to ptá-řídila.
"No…moc toho není. Mám od toho nárazu okno. Vím jen, že…"najednou se zarazila, jako by před sebou viděla celé to ráno-tu noc"…jako by tam přilítla."
"Přilítla?"
"Jo. já jsem nejela rychle a ona se tam najednou objevila. Prostě z ničeho nic. Kdyby tam vešla, tak bych zastavila. Ta silnice byla široká a osvětlená. Nejsem slepá, Gile, ani jsem nebyla opilá."
"Já ti to věřím. Lidé z inspekce s vámi budou chtít mluvit a …mohli by vytáhnout nepříjemné věci. Budou vás…no…asi štvát, ale vy jim, prosím vás, vyjděte vstříc. A buďte v klidu, jinak o vás rovnou napíšou, že jste prudcí a nevypočitatelní. Držte se."
Když odešel, Sara se zhroutila. Nickovi a Gregovi bylo jasné proč-vyčítala si to. Ona přeci řídila auto, které bylo navíc její. To by bylo moc na každého. Greg začal.
"Saro, není to tvoje vina."
"Ale je. Já jsem řídila a…a…"
"A nepila si a dívala sem před sebe."doplnil ho Nick.
"Stejně je to moje vina."
"To jako proč?"
"Měla jsem zapadnout do postele! Ne za volant. Jeli jsme čtyři směny."
"Není tvoje vina, kolik děláme přesčasů."
"Saro…no…to bude dobrý."utěšoval ji Greg.
Z nemocnice je pustili o tři dny později. Byli je navštívit ostatní kolegové-Cathy, Warrick, Brass…Lindsey a dokonce i Sofia. Ne že by z toho byli všichni odvázaní, ale nedá se říct, že by s nimi nehnul fakt, že za nimi přišla. Jen bylo otázkou, jestli to udělal opravdu ze soucitu k nim, nebo aby udělala na Grisse dojem-to bylo ale to poslední, co je teď zajímalo, krom toho, kolik párů se teď bere v kaplích ve Vegas, kterých byl nespočet. Potom je všechny odvezl Warrick domů. Ovšem…ne nadlouho…
Přesně jak Grissom předpovídal s nimi chtěli, hned další den, mluvit lidi z inspekce. Začali Gregem.
"Co byste nám o tom ránu řekl, pane Sandersi."
Greg jim to vylíčil.
"Ale no tak."předstírali falešnou vstřícnost"Máte před sebou kariéru. Tak ji nezahoďte kvůli slečně Sidleové."
"Takhle se to stalo. Chtěli jste pravdu, ne?"
"No, jak chcete… Pošlete sem prosím vašeho kolegu."
Od Nicka slyšeli v podstatě to samé. Očividně nebyli spokojeni. A nakonec si nechali Saru.
"Přiznání je polehčující okolnost. Možná dostanete jen podmínku a vyhazov."
"Lákavá nabídka, ale nemám co přiznat. Nepila jsem!"
"Ale jistě že ne. Jako před časem, že?!"
"Já nepila. Nemám co víc k tomu říct."
"Zemřel člověk!Jak jste si vůbec mohla sednout za volant po přesčasu a návštěvě baru?!"
"Jela jsem čtyři směny. Co po mě chcete? Abych spala v laboratoři? Nemůžu za to, že jedeme v kuse tolik přesčasů a že je málo lidí a moc vražd."
"Ale nevysvětluje to, proč jste jela do baru, když jste byla tak unavená."
Sara si jen povzdechla na znamení toho, že už ji s tím lezou na nervy.
"A co jste vůbec dělali na okraji Hendersonu? Podle údajů, které nám poskytl váš velící, ani jeden z vás nežije v té oblasti!"
"To ne, ale na Stripu čistili kanály, takže se tam nedalo projet."
"Takže trváte na své výpovědi i po vaší…hm…zkušenosti s alkoholem za volantem?"
"Ano."
"A neměla jste osobní nehody s obětí?"
"Vždyť jsem ji ani neznala."
"Víte, ona vyrůstala ve stejném městě jako vy…v Thamales Bay v Californii. Před časem se přistěhovala."
"A co já s tím?"
"Nechtěla třeba říct pravdu o vašem otci a tom jak…no jak zemřel?"
Sara celá zbledla, bylo vidět, že se dotkli citlivého místa.
"Nevěděla jsem, že je tady!Rozumíte?!Nevěděla! Neměla jsem důvod ji přejet!"
"Jak myslíte."očividně byli spokojení s tím, co na kriminalistku vytáhli."Kdyby jste si to rozmyslela, jsme tady."
"To jistě."řekla polohlasem ve dveřích.
Kolegové na ni čekali venku. Všichni si zašli na oběd. Tihle ´kravaťáci´, jak lidem z komise říkají, byli tupouni, kteří nic nevěděli o životě kriminalistů, a když na to přijde, ani o životě policajtů. Přesto to byli oni, kdo rozhodoval o tom, jestli budou moct dále pokračovat v jejich mnohdy nelehké práci.
"Mám ty kazety."vešla Catherine do Grissomovy kanceláře. Byla nabitá energii, což nebývá zvykem u této nudné práce. Celé hodiny zírat na obrazovku staré televize na zrnitý obraz, kterému říkají majitelé clubů bezpečnostní zařízení. Griss pochyboval, že by z toho záznamu poznal vlastní matku.
"Podívej se na tohle."upozornila ho Catherine, když byli u asi sedmé kazety. Připadalo jim to nekonečné. Ukázala na záběr, kde se poprvé objevili jejich kolegové-přišli kolem jedenácté a odešli po téměř čtyřech hodinách-jak mu řekli v nemocnici. Z obrazu bylo zároveň vidět, že Sara nic nepila-žádný alkohol. A v době smrti Jenny Collinsové-oběti-tam ještě seděli. I když byl čas jen přibližný, Robbins se o tolik splést nemohl.
"Pamatujete si je?"zeptala se Willowsová číšníka ve chvíli, kdy mu ukázala fotku Sary, Nicka a Grega. Všichni na ni vypadali bezstarostně a to byla focená jen pár dnů před tímhle incidentem.
"Jasně že jo. Byla to skvělá trojka. Strašně se nasmáli."
"A pamatujete si, co si objednali?"
"No…ty dva si dali pivko a kráska colu s džusem."
"Jak to, že si to pamatujete tak přesně?"
"No…zajímaví kombinace jabkovej džus a cola."
Tohle už bylo moc důkazů, vyvracející teorii o Sařině opilosti a vůbec o tom, že ji přejeli-nebo spíš, pro přesnost, zabili. Bylo faktem, že ji zajeli, ale v podstatě vzato, teoreticky i prakticky, přejeli mrtvolu. Což nebylo v Nevadě, ani není, trestné. To už Cathy mířila ke Grissomovi, aby mu přetlumočila výpověď toho číšníka.
"Zajdu to říct Bartovi z komise."
Po Gilově návštěvě, ať už chtěl nebo ne-což spíš- musel je pustit a do své zprávy napsat, že…no ano…i když to zní masochisticky, že přejeli mrtvolu. Za což je nemohli stíhat a ani vést vyšetřování proti Saře za řízení v opilosti. Griss jim to hned šel říct.
Bylo na nich vidět, že se jim ulevilo, přesto…
"Saro, mohl bych s tebou mluvit?"
Kriminalistka s ním vešla do jeho kanceláře.
"Nevypadáš radostí bez sebe."
"Přejela jsem ji."
"Tou dobou už byla po smrti."
"Stejně…takže teď už jen zbývá…"
"…zjistit, kdo vám ji hodil pod kola."
A POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ =D JE TO POPRVÉ : ) J A SNAD VÁM TO NEVADÍ : ) A DOUFÁM, ŽE SE VÁM TO LÍBILO : ) A TEORETICKY JE TO DALŠÍ PŘÍPAD, PROTOŽE TOHLE-UŽ PODLE NÁZVU- SE TÝKALO HLAVNĚ ZATČENÍ NAŠICH MILOVANÝCH POSTAV L : )
A VĚNOVÁNÍ-LINSUŠCE WILLOWS =) AŤ SE NÁM CO NEJDŘÍV UZDRAVÍ A AŤ POZDRAVUJE GREGOUŠKA =D
A VŠEM, CO TO DOKÁZALI DOČÍST-DĚLÁ MI TO RADOST =)
A PROSÍM, HLÁSNĚTE V ANKETCE, PROTOŽE SE TO TÝKÁ DALŠÍCH POVÍDEK =) A NOVÁ BUDE CO NEVIDĚTJ
:> :] :} :~} :@ :$ :# ……… SMILÍCI PRO RADOST :D

CLUB CSI

8. dubna 2007 v 16:29 | Sara |  Já a můj blog
Já nejsem jediná, kdo v poslední době založil podobný club-moje neeej kámoška Lindsey taky :) a ještě jedna má kamarádka :)
Doufám, že jim to tedy nebude vadit :)
Tenhle club by měl fungovat následovně :
;;; do komentíků napíšete, že se chcete stát členem
;;; navštivte blog http://krimcalasvegas.blog.cz povinně!!!
;;; budou vedeny diskuse na jednotlivé díly a postavy - vždy v pátek začne a potrvá do dalšího pátku :)
Pokud se vám něco nelíbí, tak to napiště do návštěcní knihy, budu ráda :)
Díky vaše webmasterka Sara a snad se vás přihlásí hodně

Další články


Kam dál