Navždy spolu

24. března 2007 v 13:35 | Sara |  Povídky
Byl večer-spíš noc a kriminalisté seděli v laboratoři a lámali si hlavu nad složitým případem. Najednou se jim objevila mrtvola, neznali jméno, bydliště...nic. Věděli jen příčinu smrti-utonutí. Našli ho na Sahara Avanue, kde ho mohli zabít jen na jednom místě-v bazénu v Sahaře. I když si Sara s Grissomem promluvili s ředitelem, nic nezjistili. Voda v plicích sice podle coronera byla chlorovaná, ale jak zjistit, jestli byla odtud? Sara se majitele vyptávala na bližší informace o možném místě činu, protože k ní měl blíž než ke Gilovi-není se čemu divit.
A tak seděli kolem jednoho stolu, popíjeli caffe a přemýšleli, jak mají řešit případ, když ani neví, kdo je oběť. Někdo by řekl, že jim to v hledání vraha nemá bránit, ale co když nezemřel ve Vegas? Kriminalisty to napadlo, ale hlavně neměli jak najít motiv, což je v řešení případů důležité. Neměli ani jeho auto, takže je zde možnost, že sem nepřijel sám, nebo už přijel mrtvý. Navíc zemřel před necelými čtyřiceti hodinami, což se na něm trochu projevilo. Že by si ho nikdo za tak dlouhou dobu nevšiml? To zavrhli hned. Tělo podezřele zapáchalo a začalo se rozkládat, což bylo na dobu úmrtí až moc brzy. Nick a Catherine prohledávali jeho oblečení a zjistili, že ležel v kanále, nebo tak někde. Což urychlilo jeho rozklad a pak ho pohodili na frekventované ulici.
"Co máme?"zeptal se Greg. Vypadal ospale a znuděně, nebo mu, stejně jako Saře, vadilo, že nevěděli o co jde. Vědci to nemají rádi.
"Nic."řekla Sara mimoděk. Točila se na židli a psala si vzkazy s Nickem, který ji zrovna zastavil, aby ji předal odpověď. Grissom celou tuhle situaci pozoroval se zaujetím, jako nějaký jeho experiment. Cath tou dobou byla venku-musela zajet pro Lindsey, která utekla z domovu. Pořád s ní měla problémy, už od smrti jejího otce. Vešla zpátky, posadila se vedle Warricka, který na ni celou dobu koukal přes sklo. Usmáli se na sebe, cěhož si všimnul jen Greg, protože ostatní měli jinou zábavu. Sofia, která si zřejmě začala připadat odstrčená-po právu, takže se s ním pokusila bavit. Bohužel nebyla na úrovni Grega, takže to po chvíli vzdala. Zrovna, když Sara dávala Nickovi odpověď, vešel Brass.
"Jak na střední?!"zasmál se "Nic, náš neznámý zákazník není státním zaměstnancem."
"Takže nedostane kompletní služby."řekl Greg a Sara sebou najednou trhla a zastavila se na židli.
Zvedla se a odešla. Všichni se na ni překvapeně podívali, že je moc aktivní na tuto pasivní situaci. Po chvíli se vrátila. Něco našvaně šeptala, sedla si a nikomu nic neřekla.
"Saro..."řekl Nick.
"Leze mi to na nervy."vybouchla..."Pořád s náma jednaj, jako že nám nemůžou nic říct, protože jsme zaostalci, nebo co!"
Nikdo nechápal, o čem Sara mluví a Nick se na ni zatvářil tak nechápavým dojmem, že jim to vysvětlila.
"Volala jsem na oddělení státních vojenských a policejních složek."
"Počkej, ale to je..."
"Jo, FBI, CIA a armáda...letectvo...pozemní síly a námořnictvo."
"Snad si nemyslíš, že by mohl být u tajný policie."podivil se Greg, který konečně vypadal probuzeně.
"No, státní zaměstanec to není, pohřešovaný taky ne, na bezďáka měl moc pěkný a drahý kvádro. Jediný, co jsme nevyzkoušeli..."
V tu chvíli vešel dovnitř Eckli, vypadal naštvaně a jeho pohled se ubíral k Saře.
"Můžete mi to vysvětlit?!"
"Ano."řekla úplně v klidu "Chtěla jsem mluvit s majorem Sovenem, ale odmítli mě s ním spojit."
"A kdo vám dovolil s ním mluvit?!"
"No, znám ho od bratra."
"Každopádně to bylo k něčemu. Poslali nám výsledky hledání. Ten váš mrtvý se jmenuje Gordon Heili a pracoval u námořnictva."
Všichni se po sobě podívali-tenhle fakt znamenal zpomalení vyšetřování a opatrný a šetrný postup. Nebo-li přesně to, co kriminalisté nesnášeli.
"Pracoval na stanici v Denveru a naposledy byl viděn v Cheyenne. Kam taky musíte jet...."
Veškeré pohledy se upíraly ke Grissomovi.
"...všichni."
"Co?Všichni?"vyvalila oči Cath a nebyla jediná.
"Ano, všichni, Catherine."
"Ale...kdo zůstane tady?!"zeptala se Sara, s nadějí v hlase, že nepojede Sofia.
"Z New Yorku a Miami nám pošlou výpomoc, než se vrátíte, Sidleová!"
A tak se z náhodně nalezené oběti stal špičkový pilot vojenského námořnictva z malého města na severu USA, kde budou kriminalisté potřebovat víc, než jen lehkou bundu na ráno.
Na letišti se sešli za tři hodiny. Sara přijela jedním autem s Gregem a hned u vchodu se k nim přidal i Nick. Grissom už na ně čekal. Catherine dorazila o deset minut později a Sofia se i s obřím kufrem přiběhla na poslední chvíli. Sara protočila oči hned co zaregistrovala jí i její obří zavazadlo. Když konečně o hodinu později seděli v letadle, vrah si v klidu kráčel budovou základny v Denveru. Taky si udělal malý výlet-přesněji, dva malé výlety...
Sara seděla vedle Grega u okna, za nimi Nick-taky u okna- a Warrick. Sara si zase posílala vzkazy s Nickem. Grissom seděl s Catherine za kriminalisty a jako poslední Sofia vedle cizího člověka. Grissom si četli knihu entomoligie a snažil se ignorovat občasné výbuchy smíchu, když si Nick, nebo spíš Sara, přečetli odpověď od toho druhého.
Po několika hodinách letu, málo spánku a hlavně příšerné stravě, když Saře dali Nickův steak, konečně vystoupili na letišti v Denveru, kde na ně čekal nadřízený oběti.
"Dobrý den, jmenuje se Colin Abott, jsem z letectva USA. Vy jste Gil Grissom?CSI,že?"
"Ano."
"A tohle jsou vaši lidé?"
Grissom přikývl "Tohle je Carherine Willowsová. Greg Sanders. Warrick Brown. Nick Stokes. A tohle je Sara Sidleová."Kriminalistka přikývla.
"My se známe, že?"
"C-cože?"
"No ano, už jsme se přece někde vyděli...kde to jen bylo...jistě-na té letecké přehlídce. V Quanticu."
"No...ano. Vedl jste přednášku o výkonostních motorech F-14, že?"
"Ano, máte dobrou paměť."
"Díky, na tak vynikající výklady se nezapomíná."
"A co se vám líbilo nejvíc?"
"Asi zbraňové vybavení a úhel šípu křidel."
"Dobrý vkus, nebudu vás zdržovat od práce, slečno Sidleová. Kdyby jste cokoli potřebovali, víte kde mě hledat. Poručík vám ukáže váš pokoj."
V tu chvíli by asi nikoho nenapadlo, že to váš pokoj mysleli doslovně. Měli totiž jeden dohromady, navíc tam bylo několik dvě manželské postele.
Grissom, Nick a Sofia si lehli na jednolůžka, Sara s Gregem na jednu postel a Cath s Warrickem na druhou postel pro dva. Než začnou vraždu vyšetřovat a rozjedou se do Cheyenne, trochu se vyspí-odpočaté oči toho vidí víc a na další cestu-po pravdě řečeno, neměli náladu.
A tak seděli ve vojenském autě až o pět hodin později. Když konečně dojeli do Cheyenne, kde oběť bydlela, dozvěděli se, že měl ženu a dceru. Catherine si s nimi promluvila, Grissom prohledával jeho pracovnu spolu se Sarou, která si vzala na starosti počítač a Warrick s Nickem prohledávali zbytek domu a odpadky na zahradě. Sofia přihlížela výslechu.
"Tak co, našli jste něco?"zeptal se Grissom ostatních po třech hodinách práce.
"Ne."shodovaly se jejich odpovědi.
"Já sem něco našla."vzala si slovo Sara. Ještě pořád seděla u počítače a na něco zaujatě koukala.
"Co je to?"zeptal se Nick.
"Plány nového stíhacího letounu.Ale jsou zkopírované od kopírovače."
"Cože?"
"No, je to kopie kopie, někdo to ukradl a on na to přišel. To je motiv, ne?"
"To jo. Co by za to pachateli hrozilo?"
"Tak vyhození z armády, a šel by bručet na hezkejch pár let. Tohle se trestá jako vlastizrada."
"Páni."vydechl Warrick."Za plány letadla."
"Letadla?"Sara působyla dotčeně "Tohle by mohlo bránit vzdušný prostor USA hravě. Za F-14 se už hledá náhrada a kdyby někdo dostal plány těch letounů, přišly by o velkou výhodu. Byly by víc zranitelné-snadnější cíl."
"Dobře."ukončil to Grissom "Saro, dá se přijít na to, odkud to zkopíroval?"
"Na to je expert Archi, ale pokusim se z toho něco dostat. Mohlo by to jít, jestli najdu disk, kam to stáhnul dřív než na počítač. Měl flashku?"obrátila se na jeho manželku.
"Ano. Ale někam ji schoval. Než odjel."
"Pánové a dámo, asi se zase dáme do hledání. Jestli jste ji cestou nepotkali" Tak prohledávali celý dům znovu. Za dvě a půl hodiny ji Greg našel v zahradním domě.
"Dobrý úkryt."konstatoval.
Sara se vrátila na pokoj, aby dostala veškeré možné informace z flashky a notebooku. Ostatní jeli na základnu, aby si o něm promluvili a vzali si jeho složku
Catherine s Grissomem a Sofii jeli vyzvednout složku vojáka. Byla podezřele tenká.
"Proč je tak úzká?"zeptal se.
"Nemůžeme vám dát údaje o jiných vojácích."
"Zemřel jeden z vašich lidí."řekla Catherine udiveně.
"Ale další žijí. Pochopte, je mi ho líto a jeho rodiny, ale pravidla jsou pravidla."
"Jak se máme dozvědět, jestli s někým neměl spory?"
"Zkusit se zeptat."
Což jim nepomohlo, protože s nimi nikdo nemluvil. Doufali, že Sara něco z počítače dostane. Pak by mohl být velící výřečnější, kdyby měli podezřelého. Aspoň v to Grissom doufal.
Když přišli k nim na pokoj, Sara seděla na posteli v šedivých teplákách, modréh tričku s nápisek Las Vegas Stars a byla zabraná do práce, ani neodpověděla na Grissomův a Gregův pozdrav. Bylo deset v noci a ostatní byli venku v jednom z městských barů.
"Saro!"
Kriminalistka sebou trochu trhla, konečně je naplno poslouchala.
"Našla si něco?"
"Zatim ne, ale...pane bože..."
"Co je?"
"To co se dalo čekat. Je to někdo z levého křídla budovy a tam jsou..."začala se přehrabovat v papírech, které ležely vedle ní. "bezva...kanceláře. Takže dohromady...devadesát počítačů a ze všech se mohlo stahovat."
"Málo podezřelých." prohodil Greg. Sara jenom seděla a koukala do notebooku.
"Proč vlastně nejseš s ostatními v baru?Nick tě nepozval?"
"Ale jo, pozval, ale já sem to musela udělat. Po každejch třiceti minutách se mi to zahltí."
"Tak pojď, jdu tam taky."
"Díky Gregu, ale já tady zůstanu, musim to dodělat."
Když Sanders odešel, Sara ještě chvíli koukala do počítače a pak se otočila na Grissoma. Díval se na ni svým zvlášť pronikavým pohledem.
"Co je?"zeptala se.
"Jenom toho víš nějak moc o těch letounech."
"A to ti vadí?"
"Ne, ale nezmínila si se."
"Nejsem expert."'
"Mě to tak přišlo."
"A...každý má svého koníčka."
"Neviděl jsem to u tebe v knihovně."
"To bych tam měla mít velkej bilbord F-14 ZDE, nebo co?"
"To nikdo netvrdí, Saro.'"
"Ne?!Tak to pak nevim, co tu řešíš, Gile. Už sem Ecklimu řekla, že toho chlapa zná bratr a to se od toho mám úplně distancovat? Nebo ti hlásit, o co se zajímám? Já tě vážně nechápu, Gile!"
"To jsem neřekl, ale..."
"Mám toho moc, tak mě prosím tě nech pracovat!O téhle mé činnosti víš, tak by to neměl být problém!" Vzala si notebbok, mobil a práskla za sebou dveřma. Grissom udělal něco, co by ho před pár měsíci ani nenapadlo. Nejdřív se ji pokusil zastavit, protože se vyřítila jen v tričku a v Cheyenne není nejtepleji a potom, když se bez úspěchu vrátil zase zpátky dovnitř, nakopl dveře. Jeho reakce k němu neseděla-jindy naprosto vyrovnaný Gil Grissom, na kterém zachytit známky lidkosti byl téměř zázrak.Teď přímo překypoval pocity
Když se o hodinu později Sara vrátila, ostatní na pokoji ještě nebyli-vlastně nikdo na pokoji nebyl. Ani Grissom. Napadlo ji, že to možná přehnala, že moc vybouchla, ale našla co chtěla. Počítač, ze kterého se stahovaly programy k novým letounům. Neměla náladu, vlastně ani sílu jít za nimi. Lehla si na postel a o pár vteřin později zabořila obličej do polštáře. 'Co sem to zase udělala za blbost!' říkala si. Vstala, opláchla si obličej a šla za nimi. Musela jim to říct, šlo o vyřešení vraždy a jestli pachatel chytil podezření...
"Cath, můžu s tebou mluvit?"zeptala se trochu mdlým hlasem.
"Jasně, ale...stalo se něco, Saro?"
"Ne, nic. Našla jsem ten počítač. Patří nejakému Jimmymu Johnesovi."
"Aha. Fajn. Spojím se s někým s oddělení vražd a Grissomem...Á Grissome, jdeš akorát včas." Kriminalista k nim mířil svižnější chůzí.
"No nic. Já půjdu, jo? Musim ještě něco zdokumentovat na tom počítači." řekla Sara a odešla. Ostatní se vydali za Johnesem domů, tam jim ovšem nikdo neotvíral, protože Jimmy byl o pár bloků dál...
Sara odemkla dveře, položila klíče hned vedle. Pak rozsvítila. Její notebook ležel otevřený na stole, i když ho nechala zaklapnutý na posteli. Snažila se působyt dojmem, že to přehlídla, tušila, že dotyčný tam ještě bude, protože notebook byl zapnutý. Všimla si blogu, který ležel vedle její ruky. Sáhla pro něj, aby si myslel, že si něco zapomněla. Vzala to, už odcházela, když ji zatáhl za vlasy zpátky. 'Sakra!' napadlo ji. Pustila blog na zem na chodbě.Jimmy Johnes byl vysoký a statný muž, jak se na vojáka patří. Proti tomu neměla šanci. Neměl zbraň, nic, ale to Sara taky ne, jenže oproti němu byla o polovinu menší.
"Drž hubu!"řekl jí.
"Řvu snad."
Vypadal, že ho vyvedl Sařin postoj z míry. Ta zůstala stát naproti němu a doufala, že si nevšimne, jak se klepe.
"Mám radu. Moji kolegové sem asi přijdou, když tady spí."
"Dík za radu, ale ty už asi jdou po mě."a pohodil hlavou k notebooku.
"Všech pět?To si věříte."
Najednou uslyšela jak se blíží tři mužské hlasy.
"To je Warrick. Asi víte, kdo to je, že?"
"Poď!"
Vytáhnul ji ven na balkón, kterým se po schodech sešlo na terasu. Když s ní nasedl do auta, z druhé strany parkoviště viděla, jak přirazilo auto, ze kterého vylezl Nick, Greg a Gil. Nastartoval tak prudce, že si toho všichni všimli. Grissom si všimnul něčeho jiného-že tam sedí Sara. Dali to vědět armádním vozům, které postavili pár set metrů odtud záterasy. Johnes vypadal celkem klidně. Sara do něj celou cestu něco hučela, byl z toho tak na nervyx, že několik metrů před zátarasama zastavil sám od sebe, jenom, aby na ni mohl zařvat, aby zmlkla. Vojáci využili chvíle. Namířili na něj zbraně, takže neměl šanci. Po dvaceti minutách, kdy tvrdnul v autě, se rozhodl, že vojáci se n evzdávají. Zacouval, málem přejel dva vojáky a jel dozadu. Jenže kriminalisté jeli za ním, takže by se srazili, ve chvíli, kdy zařadil spátečku. Sara zařvala "Pozor!" Johnes trhl volantem a strhl celé auto do postraního příkopu, kde od nedávné vychřice zůstaly kmeny. Do jednoho prudce narazili. Oba dva se praštili do hlavy a ztratili vědomí...
...Rozdílmé bylo probuzení-zatímco se Sara probrala v nemocnici, Jimmy v policejní náhražce...
"Saro, mrzí mě, jak..."začal Grissom.
"Ne, Gile, to mě mrzí jak jsem se chovala. Promiň."
"Navždy spolu..."
Přijít jejich kolegové o chvíli dřiv, viděli by je se líbat...
Las Vegas není zrovna městem míru, ale je městem, které si vydobylo svou existenci takřka z ničeho...
Doufám, že se to dalo číst :D a nepřipadalo vám to úplně trhlý :D díky za pozornost a další bude co nevidět...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sara sara | 29. března 2007 v 15:26 | Reagovat

tak tohle byl fakt mazec.doufam že napišeš další příběhy!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

2 Sara-webmasterka Sara-webmasterka | E-mail | Web | 30. března 2007 v 15:07 | Reagovat

hned se do toho dám :)

3 Sara-webmasterka Sara-webmasterka | E-mail | Web | 1. dubna 2007 v 10:38 | Reagovat

už je tady další :) Něco se pokazilo -jeho jméno

4 k k | 5. září 2007 v 19:24 | Reagovat

dobrý začátek dobrýho vztahu

5 melonka melonka | 27. října 2007 v 15:36 | Reagovat

přesně k

6 sarah158 sarah158 | 3. prosince 2009 v 10:55 | Reagovat

vsechny tvoje povidky se daji cist =D jen tak dal =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama