Duben 2007

Nový pohled na svět

18. dubna 2007 v 7:49 | Sara |  Povídky
Snad všichni jsme někdy četli knihu a všechny nás nějaká zvláštně oslovila. Začínali jmse u pohádek a skončili někde výš. Propracovali jsme se tolika žánry, že by to někteří z nás jen ztěží dávali dohromady. Někdo chodil po knihovnách a hledal ty výtisky, které ještě nečetl a jiní obráželi knihkupectví a sháněli mezi novinkami právě přeložené knihy, jejichž vazba ještě voněla po tiskárně. Ať už jsme si díla vybírali kdekoliv, kdykoliv a za jakéhokoliv důvodu, pokračovalo to stejně-četli jsme stránku po stránce, až jsme se dostali k doslovu autora. A pak jsme knihu uložili mezi ty ostatní a šli hledat jinou, možná ještě lepší knihu, až jsme našli takovou, se kterou jsme usínali, jak jsme ji nechtěli dát z ruky. A u mě to bylo taky tak-s knihou, která mi svým způsobem otevřela oči jsem usínala, i když jsem všechno, co bylo na jejích stránkách dobře znala…
Každý má svůj smysl života a něco, co mu otevře nové možnosti. Pro někoho jsou to knihy a u mě tomu nebylo jinak. Je zvláštní, že jedna taková jen zvýšila lásku k mé práci. Vždycky jsem toužila dělat něco takového-vyšetřovat, sbírat důkazy a tím pomáhat lidem, kteří o něco přišli. Nebo častěji o někoho. Knihy jsou součástí mého života a je jich dost-od encyklopedii až po cestopisy. Ptáte se, čím se tahle odlišila? Možná postojem Jerryho Bruckheimera, který celou tuhle práci, kterou dělám každý den, zpřístupnil i ostatním a otevřel mi oči. Uvědomila jsem si, jak dokonalá je to činnost a jak potřebná. Známe ty vyšetřovatele, co se podívají na kus papíru a znají vraha a nepotřebují k tomu grafologii ani laboratoře. Oni nám mnoho let ukazovali prostřednictvím televize, že nemusí mít žádnou daktyloskopii, nepotřebují AFIS ani testy DNA, nemusejí dělat analýzu vláken, chodit se vzorky na trasologii, ani toxikologii, balistiku, audiovizuální analýzu, ani entomology, kteří by jim pomohli nahlédnout do světa možných zabijáků ze světa přírody. A neotevřel oči jen mě, umožnil náhlednou do naší práce všem, kteří si přečetli knihu Kriminálka Las Vegas od Corinne Marrinana a Steva Parkera roku 2006 vydanou nakladatelstvím Mladá fronta. Na sto čtyřiceti třech stranách popisují všechno od terénních kufříků až po balistiku a seznamují tak všechny, kteří chtějí pochopit naší práci s tím, jak funguje celé vyšetřování. Kolik hodin trpělivé práce a sbírání důkazů stojí za tím, co nám doposud bylo prezentováno jen jako konečné stání u soudu, kde pronesou vyšetřovatelé svou pečlivě natrénovanou řeč a tím to končí, nebo, jak já tomu říkám, práci jedince, který "zachraňuje svět". Nestačí jen zajít na místo činu, ještě ke všemu s partou lidí za zády, což znamená zničení mnoha důležitých důkazů, ale musí se tam strávit mnohdy i hodiny, aby se našlo všechno, co by mohlo pomoci vypátrat, kdo vraždil, loupil, kdo zničil něčí život…to je naše práce…nás kriminalistů…
Potom je to na coronerovi, který jako by uměl naslouchat těm, kteří se díky nemilým hrám soudu, ocitli u něj na stole. Je velice náročné pracovat s těmi, kteří už nikdy neotevřou oči a proto není náhodou, že pomocník coronera, David Phillips je extrémní introvert. Vybral si práci, při které s nikým moc nekomunikuje-během dne na něj na pitevně nikdo moc nemluví, kromě DR. Robbinse se kterým tráví většinu času. I přesto, jak je uzavřený, dokáže, jak by někdo mohl jeho a práci a práci Dr. Robbinse nazvat, hřešit. Jenže, položme si otázku-je snaha dozvědět se o příčině smrti a tím zkvalitnit vyšetřování skutečně hřích? Je hledání odpovědí i tímto pro mnohé drsným způsobem zločin proti vůli boží? Nebo je to jen normální práce? Pro mě ano…proč někomu připadá normálně práce řezníka, který vraždí nebohá zvířata jako normální a práce coronera a kriminalistů jako něco špatného? Vždyť oni, na rozdíl od pracovníků masen, se snaží rozhřešit záhadu, problém…ano, přesně tak to nazýváme…problém. Nejde o nic jiného, jen o další situaci, která potřebuje své řešení…
Kriminalistka je vlastně člověk žijící ve svém světě-ve světě deoxiribonukleové kyseliny, epitelových buněk, věd, o kterých mnozí z nás…z vás, ani nevědí. Je to člověk, který sbírá důkazy, ty hodnotí a uchovává. Jsou to mnohdy těžko pochopitelní lidé, kteří se snaží přežít…jako já ve víru velkoměsta…ve víru Las Vegas. Přesně odsud pochází tato kniha, o tomto městě se píše na jejích stránkách. Skutečně v Las Vegas neexistuje místo bez hracích automatů - jak já říkám. I proto je tady druhá nejvytíženější laboratoř v USA. Dosud moc lidí nevědělo, jak pracujeme na noční směně…o Gilu Grissomovi, Gregu Sandersovi, Nicku Stokesovi, Catherine Willowsové, Warricku Brownovi ani o mě…to jsme my-tým z noční směny. A moc lidí ani neznalo capt. Jimma Brasse, který vede oddělení vražd. Dovolte mi tedy, abych vám je …nás přiblížila za tuto knihu, která sama mluvit nemůže, aby vám popsala, co jsem na jejich stránkách četla a vlastně jsem pročítala svůj život. Byl by to velice zajímavý příběh, takže mé převyprávění vezměte, prosím, jako náhražku, pro mnohé slabou, tohoto nejlepšího literárního díla, které jsem kdy četla…aspoň pro mě…
Hned na úvod je nutné seznámit čtenáře se základním vybavením-terénním kufříkem. Je to kufr plný věcí, potřebných k zajištění stop-od latexových rukavic, přes štětečky na snímání otisků ze skleněných vláken nebo zvířecí srsti, až po skalpely na jedno použití. Bez něj se prostě nelze obejít na místech činu. Jenže, to není jediné, co s sebou nosíme do terénu. Služební vozy jsou ukázkou přeplněných automobilů. V kuru je potřeba mít kartotéky, přenosnou chladničku na uchovávání důkazů za horka, které je ve Vegas prakticky pořád, oblečení do zimy, náhradní obuv a když na to přijde, i náhradní kufřík. Není to tak, že bychom přišli k oběti, loupeži nebo jinému zločinu a potřebovali jen malé "zavazadlo". Dokonce, jak si asi většina lidí myslí, i žlutá policejní páska, za kterou pracujeme, je důkaz. Kdyby se někdo pokusil dostat na místo činu a pásku překročil, zůstaly by na ní vlákna a jiné stopy, ze kterých by šlo vypátrat narušitele. Ale ta pravá věda přichází až v laboratořích, kde se prolíná spousta odvětví jednoho oboru-kriminalistiky.
Každý z nás už někdy určitě slyšel o daktyloskopii, vědě zabývající se otisky prstů, ale jen málo z nás už ví, jak vlastně přesně funguje. Pokožkou se vylučuje pot, jehož stopy zůstanou na místě činu i po našem odchodu. Když potom někdo z mých kolegů, nebo já nanesou na dané místo bílý prášek, jehož základem je práškový hliník, jeho částečky přilnou k otisku a tím se zviditelní. Jenže tento prášek nemusí být jen bílý, záleží na barvě prostředí, ze kterého bude otisk "snímán". Samozřejmě že se otisky lépe snímají z neporézních objektů. Další variantou jak docílit zviditelnění otisku je za pomoci kyanoakrylátové páry. Sejmuté otisky se poté naskenují do počítače a porovnají s databází-s AFISem. Z okruhu podezřelých potom potvrzují experti definitivní schodu. S otisky bot a pneumatik je to trochu složitější. Nejprve se stopy, jako obvykle, nafotí a poté dělají odlitky a tím vyšetřovatelé vytváří trojrozměrný model. Ten pak lze porovnat s podrážkou nebo pneumatikou podezřelých osob. I když z továren vyjíždějí pneumatiky shodné, časem se jejich počáteční linie změní na nezaměnitelnou variantu-stručně řečeno se opotřebí.
Pro mnohé už zajímavější vědou je balistika. IBIS je integrální balistický zobrazovací systém-počítačová databáze, která obsahuje obrazy drážek a tak podobně, což napomáhá identifikaci střelné zbraně. Srovnávací mikroskop vedle sebe zobrazuje dvě střely při přímém srovnání. Každá střela má odpovídající drážkování-při průchodu hlavní prostřednictvím šroubovitě uložených hran. Jak vlastně dojde k výstřelu? V tomto okamžiku se zažehne střelný prach, který vytlačí střelu z nábojnice. Mezerami v pouzdře a mechanismu se rezidua částečně spáleného prachu dostane ven. Ten pak ulpí pachateli na rukou, případně rukavicích a taky na oblečení. Podle toho lze zjistit, kdo ze zbraně vystřelil. Dráhy střel a polohy střelné zbraně zjišťují za pomoci laserových paprsků. Ty jsou naprosto přesné. Zdá se vám to jednoduché? V něčem máte zřejmě pravdu, není to jedna z nejtěžších prací, pokud ovšem máte nepoškozený projektil a pokud se k vám vůbec dostane. Někdy se můžou nábojnice zničit např. o kovový rám.
Výše už jsem zmiňovala toxikologii-Rozsah rutinní toxikologie je veliký-týká se známých látek, jakou je alkohol, kokain, heroin, a crack, případně i amfetaminy. Zaměřuje se na látky, které mohou i v malém množství narušit metabolismus (chemické procesy v organismu) a tím dojde k otravě.- a audiovizuální analýzu. Každý z nás asi ví, o čem je řeč-zkoumání různých zvukových a obrazových prvků. Například hlasových záznamů, videonahrávek, které spojí podezřelého s trestným činem, nebo ukážou na jinou osobu. Všechny nás napadne, že v tom má svou poměrně důležitou roli zaostřování, aspoň u videonahrávek. Obrázek se nejprve "panelizuje"-software zvýší hustotu bodů a provede jemnější gradaci. Potom se naleznou nejintenzivnější barvy a porovnáváním s pozadím je vytvořen ostrý kontrast. Analýza vlasů a vláken je dalším odvětvím kriminalistiky. Hlavní stopou z vlasů je bezpochyby DNA, pokud je tedy vlas vytržen i s kořínkem. Ke srovnání dvou vlasů se opět používá mikroskop-pokud jsou obě kutikuly např. hladké a mají stejnou barvu, není nutné dlouho spekulovat o tom, že patří s největší pravděpodobností jedné osobě. Vlákna nalezená na místech činu se posílají na trasologii a u nás je na ně expert David Hodges. Pod mikroskopem jsou vlákna ve 400násobném zvětšení a tím dochází k nálezu nových stop. Analýza materiálů je podrobné zkoumání prvků s cílem odhalit souvislost mezi podezřelým a místem činu. Postup při pátrání je svým způsobem náročný-zkoumající osoby na sobě musí mít kombinézy, aby zabránili kontaminaci a zároveň se chránili před možným biologickým materiálem. Klečíme přitom na kolenou tak, že se skoro dotýkáme rameny země. Větší plochy jsou prohledávány pomalou chůzí v řadě tak, že jsme od sebe na dosah a očima sledujeme zem. Potom samozřejmě putují důkazy do laboratoří.
Entomologie je odvětví zoologie, jež se zabývá hmyzem. ´Jsem entomolog…o broucích vím všechno.´řekl by vám Gil Grissom. A je to tak, ale zpět k entomologii. Soudní entomologie se zabývá i roztoči, klíšťaty, červi a jinými malými tvory. Lidské tělo se po smrti stává svým způsobem potravou. Proto lze například z žaludku brouků zjistit DNA oběti a i to, že se v okolí nachází mrtvola, protože, myslím není nutno poznamenat, jsou mezi námi a jinou zvířecí potravou značné rozdíly. Entomologie je velice užitečná věda i proto, že hned na místě činu lze určit díky broukům v okolí těla, jak dlouho zhruba tu už je.
Na konec jsem si úmyslně nechala popis mých kolegů a vlastně i mě, i když v knize o nás čtete průběžně. Nejvíce jsem dosud psala o veliteli noční směny-našeho týmu, kterým je Dr. Gil Grissom, entomolog, hovořící znakovou řečí. Je jeden z patnácti expertů na tuto vědu v USA. I když si volno prakticky nebere, protože čas strávený mimo Vegas a místa činu, se věnuje výzkumu a navštěvuje pracovní zasedání a přednáší o entomologii, má zálibu v adrenalinových atrakcích, kterých je po Vegas spousta. Jeho zástupkyní, později velitelkou denní směny, je Catherine Willows. Má dceru Lindsey, kterou si vychovává po svém.. Lili po smrti otce Eddieho, exmanžela mojí kolegyně, začala mít ve škole problémy a dokonce se i prát. Vyvrcholilo to ve chvíli, kdy Cath zavolali z místa činu, protože ji našli stopovat na Freemon street. ve snaze ukázat ji, co by se mohlo stát, kdyby dál odmlouvala a cestovala sama po městě, zavedla Lili na pitevnu a ukázala ji podobný případ dívky, která si myslela, že se všemu a všem ubrání. Dalším mám kolegou je Warrick Brown. Neseznámili jsme se za nejpříjemnějších okolností-měla jsem ho vyšetřovat kvůli špatnému postupu při vyšetřování, kvůli kterému nakonec zemřela má předchůdkyně. Jeho problémem byla hráčská závislost, kvůli které zanedbával práci. Narodil se 10.října 1971 v Las Vegas. Grissom je jediná autorita, kterou Warrick obdivuje a respektuje. Neustále se navzájem poměřují s Nickem Stokesem. Ten se narodil 18.srpna 1971 v Dallasu. Po nástupu ke kriminálce ve Městě Hříchů zažil Nick šok. Jeho upřímná a čestná povaha tady vynikala, ale vždy ne v nejlepším světle. Mnohdy se v ulicích tohoto zkorumpovaného města zapletl do konfliktů, od krádeže auta až po únos. Možná i proto si z počátku nebyl jist svým nástupem sem. Do našeho týmu čerstvě nastoupil excentrik Greg Sanders. Narodil se 7.května 1975 v Santa Gabriel a vychovávali ho úzkostliví rodiče, neustále se strachující o jeho zdraví, takže nemohl ani sportovat. I přesto se Greg dostal až do Las Vegas a začal pracovat v laboratořích kriminálky. S námi začal chodit do terénu, až když si za sebe našel schopnou náhradu. Jeho odolnost musela přestát zkoušku, když po něm přímo na místě činu někdo vystřelil a našel tam tělíčko dítěte. A kdo vlastně jsem? Šestý člen týmu-Sara Sidle. Narodila jsem se 16.září 1971 v Tamale Bay. Jenže vyrůstala jsem trochu někde jinde-po tom, co má matka zabila v sebeobraně mého agresivního otce, jsem musela vyrůstat v dětském domově. A tím veškeré problémy nekončily. Sice jsem vystudovala, pracovala u kriminálky v San Franciscu. Na jednom semináři jsem se seznámila s Grissomem. K němu jsem také nastoupila po smrti nové kriminalistky. Ale málem jsem se dostala do vězení kvůli řízení v opilosti. A problém stíhal problém-podmínečně mě odsoudili za pohrdavé chování ke Conradu Ecklimu-vedoucímu denní směny- a Catherine Willows.
Koho ze spolupracovníků jsem ještě nepopsala? Například Dr. Alberta Robbinse, vynikající coronera. Narodil se 19.ledna 1954 v Church Falls. Zastává názor, že mrtví si zaslouží stejnou úctu jako živí pacienti. On bojuje za poslední práva člověka. Jako milující otec zavrhl způsob výchovy Lindsey a náhlé ukončení její nevinnosti a zároveň to bral jako porušení úcty k mrtvím. Jeho pomocníkem je David Philips, o kterém jsme mluvili hned na začátku. Narodil se 22.června 1972 v Hendersonu. Největší úctu cítí právě k doktoru Robbinsovi. V prvních letech se do mě platonicky zamiloval, ale nakonec se zasnoubil s někým úplně jiným. Dalším člověkem , podílejícím se na našem vyšetřování je capt. Jimm Brass. Po incidentu s Warrickem byl převelen k oddělení vražd. Narodil se 2.ledna 1951 v Newarku. Má dceru Ellie, která je velice vzdorovitá a marnotratná. Odmítla Jimmovu nabídku vrátit se domů a když ji jednou Brass hledal, našel ji na ulici. Mezi další pracovníky patří Sofia Curtis, David Hodges, Bobby Dawson, Ronnie Litra, Mia Dickers, Mandy Webster a Archie Johnson.
Tím bych zřejmě končila-vlastně určitě končila. Jak víc vám přiblížit naši práci, mé kolegy, Las Vegas a tohle knihu? Ten, kdo chtěl naslouchat stránkám Kriminálky mým prostřednictvím, si z toho snad něco odnese. Někdo možná usínal nudou, což by mě mrzelo. Když jsem psala tuhle práci, snažila jsem se nepodlehnout nutkání, nebo jak to říct, psát radši svoje povídky. Proč? Protože mi celé tohle "dílo" připadalo…no ano…trapné. Možná se na to budete dívat stejně, možná ne, ale až to dám na svůj blog, budu mít poprvé v životě pocit, že jsem tam dala něco, co nemělo hlavu ani patu. Jenže, jak popsat knihu, se kterou chci usínat, práci kterou miluju? Tohle je moje setkání s knihou. Podle mě, by měl výtisk člověka oslovit hned, jak ho poprvé uvidí. Možná, že mě to oslovilo protože mám moc ráda Kriminálku, možná proto, že jsem jen chtěla pohledem někoho jiného vidět celý tenhle příběh. Já ale zůstanu toho zamrazení hned co jsem ji viděla a budu to brát jako to pravé poznání knih. A moc děkuji těm, kteří přes všechny moderní technologie dnešní doby pořád udržují knihy na pultech. A Jerry Bruckheimerovi, který udělal z Kriminálky Kriminálku. Kde bychom bez nich vlastně byli? Odpověď je nasnadě-daleko v minulosti. Vždyť bychom ani přesně nevěděli, odkud a kdo jsme. Ať se i všichni ostatní, ti kteří si tuhle práci budou číst, najdou tu SVOU knihu. Protože trvá moc dlouho, než radost z ní opadne a mě prosím přejte, ať s ní toužím usínat ještě za pár let…minimálně i tak za deset…
TAK TO JE ONO J CO MYSLÍTE, MÁM ŠANCI DOSTAT SE ASPOŇ DO PRVNÍHO KOLA? TAKŽE PROSÍM PIŠTE MI KOMENTÍKY, JESTLI TO MÁM POSLAT NA SOUTĚŽŘ, NEBA OSMAZAT HNED A PŘEDĚLAT…JESTLI SE TO NEBUDE LÍBIT VÁM, TAK ANI LIDEM Z KNIHOVNY A DĚKUJU PATRICKOVI ZA EMINEMA, KTERÝ MI TOU DOBOU HRÁL V MP3 :D

To nebylo v plánu

18. dubna 2007 v 7:40 | Sara |  Povídky
UPOZORNĚNÍ:JE TADY DALŠÍ NOVÁ POVÍDKA ODRAZ V ZRCADLE, VLOŽILA JSEM JICH TROCHU VÍC ...............
Byl večer a z počátku se zdál všem kriminalistům jako normální-jeden z těch všedních večerů, které prožili už tolikrát. Netušili, že ani ne za deset hodin se jim změní velká část života-někomu míň, jinému až do základů…
Nastoupili se stmíváním, které se ovšem moc neprojevilo, a vyčkávali v zapařených místnostech kriminálky na případy. Bylo asi jedenáct v noci, když k nim do místnosti vešel Eckli. Po pravdě řečeno, nechápali, proč je tady-byl z denní směny, takže tou dobou měl vychrupovat ve svém klimatizovaném domě a ne se potit tady. Důvod se dozvěděli prakticky okamžitě. Ani mu nevadilo, že je tady Sara, se kterou neměl dobré vztahy.
"Mám problém, já…někdo…pokusili se mě zabít."
V tu chvíli Gregův pohled střelil příznačně po Saře. Ta vypadala, že se každou chvílí rozesměje, ovšem měla na krku problém- a tím bylo podmínečné odsouzení za pohrdavé chování k němu a ke Catherine. Sara toho měla poslední dobou moc-i s Grissomem. Nic moc se ji nedařilo a začaly se objevovat problémy související s jejím ne příliš šťastným dětstvím…
"Cože?"ani šéf týmu noční směny nevypadal nejpřesvědčivěji."Mohl by si to upřesnit, Conrade?"
"Prostě se mě někdo pokoušel vytlačit i s autem ze silnice!"jeho hlas začínal znít hystericky. Teď už poslouchali úplně všichni laboranti- tón jeho hlasu, nebo spíš jekot, se rozléhal laboratořemi jako výstřel v parku o půlnoci. Jenže, co když to byla jen jeho na půl stupidní představa a na půl žert, který si z něj tropila nějaká parta silničních pirátů? To se nyní zdálo pravděpodobnější, protože se tento "trend" rozmohl po celém městě a i Nickovi se to včera stalo. Ovšem, pro klid Eckliho duše, Grissom slíbil, že se na ten případ-na místo činu a jeho auto- kriminalisté noční směny podívají.
"Saro, jdi prohlédnout to auto. I s Gregem."kolegyně mu kývla hlavou, ale Conrad z toho nevypadal nadšeně.
"CO? Ona?!"opět se rozezněl jeho ječivý hlas.
"Je vynikající kriminalistka a momentálně potřebuji Warricka a Catherine na jiném místě činu. Zachovejme profesionální chování, Conrade."
Ovšem ani veškerá diplomacie, kterou v sobě Griss měl nestačila, aby jeho kolegu uklidnila. Jenže, jakou měl šanci jeho rozhodnutí změnit? Jestli Eckli chtěl, aby se jeho případ řešil, musel akceptovat, že ho bude řešit Sara a když na to přijde…začínající, nezkušený kriminalista, který je navíc excentrik a na jeho vkus až moc živý a plný elánu. Nakonec ale, jak by řekl on, se uskromnil a spokojil s touto, jemu nejméně sympatickou dvojicí v budově kriminálky. Možná proto, že ještě nepoznal, nebo dostatečně dlouho nespolupracoval s Hodgesem. Nakonec, ještě ve větším neklidu, se zvedl a odešel domů-kriminalistům tím začala dlouhá směna-Eckli jim nedá pokoj, dokud to nebude dořešené.
Catherine a Warrick vyjeli k falešné mrtvole-jednalo se o figurínu vhozenou do hořícího domu tak, že házela stín a vypadalo to, že je uvnitř člověk. Navíc někdo nahrál a pustil zvuky ve stylu hororu. Pachatelé zůstali na místě činu a když vylezl, i s figurínou, záchranář, rozesmáli se a začali házet obličeje podobné situaci. Kriminalista k nim přišel a obeznámil je s tím, že je to trestný čin maření úředního vyšetřování a že s tím budou mít veliké problémy. Nehledě na to, že budou muset zaplatit celý tenhle výjezd, takže se jim to opravdu nevyvedlo… Catherine trochu děsila představa, že by tohle, nebo něco obdobného, dělala Lindsey, ale ta teď měla jiné zájmy-Grega, což ji taky dvakrát netěšilo.
Na místě nehody byly stopy po nárazech, rozbitá skla a světla, brzdné dráhy obou vozidel, ale nic, co by naznačovalo důvod, nebo kdo to udělal. S Ecklim si promluví až budou mít více vodítek-je zbytečně plašit, když nemají nic moc. I když, upřímně řečeno, Sara i Greg pochybovali, že vůbec něco najdou-něco užitečného. Ještě půl hodiny obcházeli silnici, tím brzdili provoz a naštvali mnoho řidičů, kteří jim to dávali patřičně najevo, dokud jeden Grega opravdu nenaštval.
"My jsme z kriminálky, jestli nechcete, abych vás obvinil z bránění výkonu spravedlnosti, tak šlápněte na plyn a nás nechte pracovat!"nemusel to opakovat.
"Tys mu to dal."obrátila se na něj Sidleová.
"Zasloužil si to. Tyhle chytráky miluju! Neustále nás brzdí! Snad vidí znak kriminálky, ne?!"
"Jo, viděj, ale je jim to fuk, Gregu. Víš, řeknou si-nejsou to policajti, takže na ně můžem kašlat."
"Děs."
Vydali se zpátky na velitelství, kde na ně v garážích čekalo Eckliho auto.
"Co si vezmeš? Zadek auta, nebo bok? Víš co?vem si dveře kufru."
"Stopy po laku."hlásil.
"Jo, ty tady mám taky."zabručela Sara nevzrušeně, ale pak se zarazila."Podívej se na tohle."
Pod lakem z druhého vozidla byl naškrábán nápis-NECH UŽ JE NA POKOJI!!!
"Tohle je silnej motiv."konstatovala."A teď, Gregu, kdy se mu to mohlo stát? během těch nárazů, nebo si toho nevšiml, když do auta nasedal, protože pochybuju, že by to někdo vyškrábal tady-navíc to je pod sedřením od druhého auta."dodala trošku sarkasticky.
Zašli za Hodgesem, kvůli trasologii-měl zjistit co je to za barvu a její složení.
"Mám to!"vykřikl asi po dvaceti minutách."Je to šarlatová červeň. Touto dobou velice populární vegaská barva. Složení máte tady."podal jim papír a jako by čekal pocty.
"Díky Hodgesi." Omezil se na to Greg.
"Radostněji by to nešlo?"
"Ne, nešlo. To bys nemohl být tak odměřený."řekla Sara s ironickým úsměvem. Poklepala Sandersovi na rameno a oba odešli.
Šli si s Ecklim promluvit-teď už stop měli víc a navíc i pár otázek. Eckli nebude takové neviňátko, jak se dělá. I když, konec konců, to Sara věděla už dlouho…
"Kdo by měl motiv vám to auto poškrábat, nebo spíš na něj vyrýt ten nápis?"zeptala se ho.
"Jedna taková osoba sedí naproti mně."
"Jasně, teď jsem to tam byla vyrýt pinzetou z terénního kufříku."odvětila kousavě.
"Jak to mám vědět?!"
"Nemůžeme vám pomoct, když nebudete spolupracovat!"
"Někdo mě tuhle zastavil na ulici a něco na mě řval, nějaká bláznivá ženská."
"Víte kdo to je?"
"No jasně, hned jsem se s ní šel seznámit a potřásl ji rukou."
Saře už ty jeho řeči začaly unavovat. "Vlastně ano, já bych taky o vaše epitely nestála!"její hlas byl ještě kousavější.
"To si vyprošuji…"
V tu chvíli se do toho vložil Greg."Nikdo s tou ženou nesepsal výpověď?"
"Ano, sepisoval ji strážník Colwerd."
Takže se za ním hned vydali. Předal jim protokol a tak se za Parittou Wollcerovou hned rozjeli. I s Brassem. A co nenašli na dveře-červené auto s promáčknutými dveřmi s obou stran-což se dalo čekat, protože jednou stranou šudrovala o zeď kolem toho úseku, a druhou o Eckliho auto.
"Jak to vysvětlíte?"zeptala se jí Sara, když ji obeznámili s případem a obviněním.
"Jednoduše. sedřela sem mu jeho fáro."
"Vy to přiznáváte?"podivila se zcela upřímně Sidleová.
"Proč by ne. Jenom neustále hudruje a buzeruje lidi kolem sebe. Je to mizera. Jemu nic neříká slovo city, nebo láska, nebo tak něco. Neříkejte, že jste někdy neměla chuť udělat to taky."
Na tohle Sara neodpověděla. Ano, měla ji skoro každý den, ale říct to? Ne. Už jen kvůli tomu, že ji Griss už od začátku učil nestrannosti a objektivitě…
"To šlo rychle."řekl jí polohlasem Greg.
"Někdy to tak bývá."kriminalista začal vypadat extra spokojeně."Jen někdy, Gregu, někdy."
"Já vím, někdy."…
tou dobou si pořád ještě Sara myslela, že je všechno v jakémsi pořádku, ale nebylo. Gil seděl v kanceláři a přemýšlel-jak říct ženě, kterou miloval, kterou si měl brát, že je…konec…??? Jenže nešlo nedělat nic… Měl z ní už dlouho pocit, že něco tuší…že z něj poznala, kam ho to poslední dobou táhne, i když…on…Grissom, tolik posedlý svou prací?!…
Tou dobou byla Sara v šatně. Zrovna si z ramínka vyndala bundu, položila si ji přes ruku a zavírala dvířka, na kterých byla z vnitřní strany přilepená fotka její a Gila. Usmála se na ni a mezi tím už stál Grissom ve dveřích. Vzhlédla k němu a ten pohled znala-jako by říkal…
"Sbohem."
…řekl sbohem…a odešel…
Sara se hlavou opřela o skříňku a tiše ji začaly stékat slzy po tvářích…
A PŘEČKALI JSME DALŠÍ POVÍDKU : ) ZVLÁŠTNÍ, ŽE? ŽE GRISS ODEŠEL, ALE NEBOJTE…TO BYCH NEBYLA JÁ, ABYCH NĚCO NEROZBILA A PAK TO ZASE NEDALA DOHROMADY : ) TAKŽE VYČKEJTE POVÍDKY DALŠÍ, KTERÁ TADY BUDE ASI ZA DVĚ MINUTY :D ZASE :D :D :D :D :D TO JSEM SE V TÝDNU ČINILA, ŽE? : ) :D
A JE PRO MOJE SLUNÍČKA, NEJ KÁMOŠKY CO UMĚJÍ ZVEDNOUT NÁLADU - SARU, SARU SANDERS A LINDSEY : ) A TAKY PRO NEJ KAMARÁDA PATRICKA, KTERÝ MI TAKY POMOHL, KDYŽ MI BYLO SMUTNO : ) A ŽE DĚKUJU ZA EMINEMA : )

Odraz zrcadla

18. dubna 2007 v 7:29 | Sara |  Povídky
Vegas pomalu začínalo usínat, když se rozezněly sirény v západní části města, ve které bydleli boháči. Nebylo to neobvyklé-stačilo se dotknout plotu a už se rozezněl alarm, ale dnes to bylo jiné. Z domu, ve kterém byl spuštěn, vedla krvavá cestička. Nebo spíš stezka, protože to musely být tak čtyři litry krve a jeden člověk jich tolik v těle nemá…
Grissoma zavolal Eckli-pomalu se střídaly směny a tak si to zřejmě nechtěl dát na triko a přidělávat práci ještě před pořádným začátkem směny a nebo jen proto, že pochopil, že je jeho tým lepší. Kriminalista dorazil na místo, kde se zrovna Eckli hádal se Sarou. Bylo mu divné, proč není jeho snoubenka na cestě s ostatními a kde byla poslední plus minus hodinu. Neměla s velitelem denní směny dobré vztahy.
"To musíte pořád dělat problémy?!"řval na ni v okamžik, kdy k nim došel Gil.
"Já žádné problémy nedělám!"
"O tom bych se hádal!"
"To vy vždycky!"
"O co tady jde?!"Grissoma dokázalo naštvat, když si někdo otevíral pusu na jeho lidi a na Saru…
"Tady dáma si myslí, že si sem jen tak nakráčí a může to tady obsadit!"
"Volal si mě a můj tým, ne?"
V tu chvíli zřejmě Eckli nechtěl nechat Saru v právu a radši obětoval poklidný začátek směny.
"Ne. Teda…rozmyslel jsem si to!"
Tím to pro noční směnu končilo. Jejich kolega odešel za svými lidmi, které to očividně nepotěšilo.
"Tak rozchod a dobrou noc."řekl Griss a sám nasedl se Sarou do jedné tahoe a odjeli domů. Usnuli tak po půl hodině a po další jim zvonil telefon-Gilovi.
"Grissom."bylo na něm znát, kolik je hodin, nebo spíš, že on má asi tak půlnoc."Cože?"
Sara tou dobou už byla skoro vzhůru, jestli se tomu tak dalo říct. Zvedla hlavu z polštáře, ale Griss ji položil ruku na rameno. Zakryl spodek telefonu a řekl jí "Spi miláčku."
Jemně ji položil zpátky na polštář a přikryl peřinou. Asi pět minut s někým mluvil a potom kriminalistka slyšela, jak vstal z postele. Rozsvítila a upřela na něj svůj rozespalý pohled.
"Co je?" zeptala se unaveně.
"To nic, drahá, spi. Eckli má problémy."
"A to tě ten dodo nemůže nechat na pokoji?."
"Dodo?"
"Jo."
"Potřebuje pomoct s tím případem."
"S tím od kterého nás ráno vyrazil?"
"Ano, přesně s tím."
"Pomoct, nebo?…"
"Nechává nám ho."V tu ránu byla Sara na nohou.
"Nechceš mě od toho vyhodit, že ne?"
"Ne."Laskavě se na ni usmál.
Na místo činu dorazili asi po dvaceti minutách, stejně jako Catherine a Warrick. Očividně nebyli jediní, koho probudila ta samá věc v tom samém pokoji… Sara vrhla na Eckliho pohled naznačující ´Máš cos chtěl.´a to samé by mu nejradši řekla. Nevšímal si ji, zřejmě si nechtěl připadat trapněji, než už byl teď. "Máme moc případů, nestačili by mi lidi. Je to na hranici směn, tak si to vem, Grissome."Řekl a všechny napadlo-jasně, moc případů, málo lidí. To tak… jako by na tom byla noční směna líp a případy nikdy na kolegy neházela a navíc určitě ne po tom, co by je odtamtud vykopla. Nedalo se nic dělat, krása zvaná přes čas je zase tady…
Nahoru vyšli všichni-bylo tam jedno tělo…zavražděný muž. Slavný majitel ještě slavnějšího New Yourk New Yourk. Jenže od něj všechna krev nebyla…odpověď našli ve sklepě-jeho žena tam ležela. Měla na sobě roztrhané zkrvavené šaty, byla zmlácená a přivázána ke trámu. Na rozdíl jejího manžela, který měl "jen" kulku v hlavě, na ní bylo vidět, že si s ní vrah, nebo vrahové "užili". Na druhé straně chodby byl stojan…od kamery! Jenže samozřejmě bez pásky. Dalo se to čekat, a vůbec…chyběla celá kamera… Jenže ne na dlouho….
Warrick, který prohledával okolí ji našel za lesíkem, který si vysadili na svém giga pozemku. V něm byly stopy spermatu, kriminalista vzal vzorek a dal ho na velitelství Mie na analýzu. Tím to pro ně zatím končilo.
"DNA nepatří manželovi."řekla jim jejich kolegyně, když s ním byla horová."Ale je od příbuzného."
To už znamenalo hodně. Jenže, jak dokázat, že jen neměl styk s ženou? Z toho ho vyseká i právník amatér. Ještě před tím, než si ho nechali předvolat, chtěli mluvit s Robbinsem. Což jim, ostatně jako obvykle, přineslo ovoce. Kelly-obět- někdo znásilnil a vzorek DNA byl shodný s bratrem, jenže to stále neznamenalo vraždu…zoufale potřebovali tu kazetu…kterou také dostali…i když…ne originál…
Nick se Sarou a Gregem seděli před počítačem a projížděli YouTube. Už to pomalu chtěli vzdát-nehledali přímo tohle- a pak…"Koukejte!"Sara je vytrhla ze znuděného popojíždění myší. Bylo tam video aktualizované dnes asi před čtvrt hodinou s názvem ´Krutý sklep´. ´Jakej dodo tohle mohl vymyslet.´napadlo Saru…´A vůbec, kdo mohl tohle natočit?!´V tu chvíli vešel Griss.
"Nicku, Gregu, pojedete na Boulevard-máte tam případ. Saro, tahle vražda je tvoje. Pomůže ti s tím Cath."
Kriminalistka přikývla, ale moc dobrý pocit z toho neměla. Tyhle případy se ji vždycky osobně dotýkaly, protože…nikdo až na Grissoma o tom nevěděl, ale proč ji ten případ dal, když věděl, jak to s ní zamává? Ne že by chtěla výhody, nebo nějakou přehnanou péči, ale jen jí to vrtalo hlavou-do teď ji nenechal něco podobného řešit…
Sara zavolala Cathy k sobě, aby si to video zkoukly. A bylo to tak, jak mladá kriminalistka myslela-bylo to video z jejich sklepa-tedy z místa činu. Manžel se tam vůbec neobjevil, na něj to očividně zaměřeno nebylo. Poprvé z něj nic nevyčetly, nebylo v nejlepší kvalitě-nejprve bylo moc malé a potom zase s výraznými body. Daly ho Archimu, aby se ho pokusil vyčistit, mezi tím si šly promluvit s bratrem Jonase-majitele NY NY.
"Jak vysvětlíte to, že jste znásilnil ženu vašeho bratra?"zeptala se ho Sara.
"Znásilnil? To bude omyl. Ona si o to řekla."
"Aha…a o vraždu taky, co? Podle coronera šlo o znásilnění, takže o to si asi neřekla."
"Tak se zeptejte jejího doktora. Potrpěla si na podobné věci."
Kriminalistky to také udělaly a k jejich smůle jim nelhal. To vysvětluje násilnění, ale ne okolnosti, nebo spíš to, co následovalo…proto si s ním znova promluvily.
"Takže…to jste nám vysvětlil. Kde to bylo?"
"Na zahradě v lesíku. Jako vždycky."
"Vždycky?"
"Nebylo to poprvé. Můj brácha na to nebyl a ona jo."
"Takže jste ho nahradil?."
"Saro."Catherine se do toho vložila."A proč je vaše milenka mrtvá?"
"To já nevím, jak bych taky mohl."
"Nic na něj nemáme."konstatovala Willowsová venku.
"Můžeš mi vysvětlit, Cathy, proč si mě tam musela usměrnit?"
"Saro, prosím tě…"
"Je to můj případ a tohle je hajzl, co si myslí jakej je frajer!" a odešla. Kolegyně na ni koukala-nechtěla se jí dotknout ani tak něco. Našla ji, jak kouká na video, které jí zřejmě donesl před chvílí Archi. Posadila se vedle ni, Sidleová na to nikterak nereagovala.
"Máš něco?"
"Ne."
Potom se zarazila. Dala na obrazovce pauzu. Za chvíli bylo jasné proč. Nejdřív si několikrát přetáčela pohyb kamery a pak zaostřila na pozadí za ženou.
"Zrcadlo."vydechla."Ale…"
"Co?"zeptala se jí Catherine.
"To je zrcadlo v zrcadle."
"Což…no ano."
Vrah se natočil v odrazu ze zrcadla. Zní to složitě, ale vlastně to je jednoduché…Teď si s tím šla Sara pohrát. Přetočila to, zaostřila, vystřihla a když s tím byla po půl hodině hotová, vylezl ji z toho obličej neznámého muže, ale to nebylo všechno…Zase je to zavedlo za bratrem Jonase, kvůli ornamentu na čepici toho muže. Byl ze stejné lodi, na jaké sloužil před pěti lety on-z USS Theodore Roosvelt.
"Kdo je to?"zeptala se ho Sara.
"Nevím, proč bych měl?"
"Sloužil na USS Theodore Rooslvelt, jako vy."
"Víte vůbec, kolik jich tam sloužilo?"
"Jo, vim, ale tolik jich nežije ve Vegas. To jméno!"
"Polly Now."
"Díky."řekla ironicky a zavolala Brassovi. Za půl hodiny byl Now připraven ´za sklem´. Přiznal se po chvilce a ještě si u toho zplakal…
"Neruším?"zeptal se Griss, když vešel k Saře do kanceláře.
"Ty nikdy."řekla s úsměvem.
"Saro, co se dnes stalo?"
"Catherine."vydechla trochu naštvaně.
"Jestli nechceš, nic mi něříkej, stejně tady nejsem proto."
"Ne?Tak proč?"
"Mám pro tebe překvapení."
"A jaký?"
"Pojď."zavedl ji před výlohu jednoho obchodu…se svatebními šaty…
A JE TADY KONEC J TEN ZÁVĚR BYL VESELÝ, I KDYŽ SE SPISOVATELKA PODOBNĚ NECÍTILA :´ ( JEŠTĚ ŽE JSOU TADY SLUNÍŠKA SARA SANDERS A SARA J A LINDSUŠKA, TO JE MOJE ZLATÍČKO J
JINAK DĚKUJU ŽE JSTE TO DOČETLI A BUDE TU ASI ZA DVĚ MINUTY DALŠÍ :D

Opožděné zjištění

14. dubna 2007 v 17:41 | Sara |  Povídky
Na vraždu se přijde vždycky-ať se to vrahovi líbí víc, nebo míň...nebo spíš...vůbec. Mrtvola má tolik jasných znaků, že by muselo jít o mimořádně dobré zahlazení stop. A vůbec...jde se mrtvoly dokonale zbavit a s ní i veškerých stop, ve Vegas? Odpověď mě napadá celkem hned-ne. I kdyby jste tělo, např. vhodili do Lake Meat, jak zajistit, že se po oběti nebude nikdo shánět. Samozřejmě za předpokladu, že nejde o níhodně vybranou oběť z kanálu, a ani nevíte, na koho se nemůže narazit. Takže není divu, že Grissův tým nakonec na vraždu Jenny Collinsové přišel. Pozdě, ale přece...
Teď, když byl tým kompletní se vyšetřovalo mnohem líp, jenže zcela zbytečné vyšetřování Grissomových lidí poskytlo vrahovi dost času zahladit stopy, nebo když na to přijde...i na útěk. Svým způsobem originálního zločince. Vhodit mrtvolu pod kola auta je opravdu originální způsob. Ne však pokud ta kola vezou kriminalisty. To je jako vhodit bombu do auta pirotechniků.
Jak přesvědčit vraha, že se nemá čeho bát? Prostě-dát do medii falešnou oběť. Záběry z místa nehody proběhly všemi kanály, takže se k němu zřejmě dostal i fakt, že Sara řídila. Nedalo se nic dělat, návnadou musela být ona-bráno v uvozovkách. Takže hned další den, svolali kriminalisté před budovu policie-i kriminálky, ta byla v dalším křídle-tisk a televizi.
"Nechceš si to ještě rozmyslet?"ptal se jí Gil.
"Nechci, neboj, vraha si brát nebudeš."
Jen se na něj usmála, políbil ji na čelo a šli zahrát tu komedii. Najali policejního advokáta, který s nimi celé představení sehrál. Vyšli zadním vchodem-Gil, Sara, advokát Snow, Brass a stážníci- a nasedli do auta. Vyjeli z prostoru, objeli blok a zajeli směrem k hlavnímu vchodu. V tu chvíli se novináři začali cpát dopředu a zuřivě fotit. Jen co Sara vystoupila, vyvolávali na ni dotazy a bůhví co dalšího. Po její levici šel Snow, po pravici Griss, v čele Jimm a na konc strážníci-dva. Sara se málem začala smát, když si představila, že je to jen hra. Měla na sobě černé brýle, sako a byla bez průkazu. Její výraz naznačoval předstíranou ustaranost.
Mezi tím ostatní kriminmalisté hledali důkazy na místě nehody. Museli je hledat tam, kde to nebylo nápadné, protože pachatele už měli-aspon pro veřejnost. Podle grafologa (u oběti se našel lítsek) a policejního psychologa se jedanlo o narušenou osobu toužící mimo jiné i po pozornosti, takže se dalo čekat, že teď, když byla středem zájmu medii Sara, vyjde z pozadí. Aspoň v to doufali, protože jinak toho moc neměli. Ale trefili se...
...v jedné odlehlé části Vegas, ve starém skladišti s televizí, seděl muž, který viděl na obrazovce cizí ženu, jak mu ubírá jeho zásluhy a slávu-o to se přece nesměl nechat připravit...to se muselo změnit...musí...změnit...a on už věděl jak...
Sara seděla doma v obýváku a přemýšlela, jak se zabavit. Do práce nemohla, telefon vyvěsila, na mail radši nechodila a vyjít ven znamenalo půl tuctu fotek v zítřejších novinách. Což bude stejně, protože si všimla, jak ji jeden povedený pisálek fotí za oknem-s bleskem. 'Idiot.' pomyslela si. Pomalu jí to začalo líst na nervy. Ale couvnout už nešlo, jenže...i kdyby to šlo...neudělala by to. Dohodli se, že občas vyjde ven, aby novináři neumřeli na nedostatek informácí a pachatel byl o to víc naštván a zapomenut. Jenže nevěděla, jakou příležitost tím NĚKOMU dala...
Asi po půl hodině, kdy šla nakoupit nějaké zbytečnosti, se vrátila domů. Novináři, kteří ji nešli pozorovat-kriminalistka co převálcovala civilákem dvacetiletou nezletilou holku je středem pozornosti-, seděli u domovních dveří. Bylo jim úplně jedno, jak na ně koukala a vůbec...prostě kašlali na okolí. Teď ji to začalo už moc štvát, jenže, jak vyhodit novináře, i když jsou na jejím pozemku, nebo spíš u jejích dveří. O skandálu s Grissomem řeč nebyla. Což byla další věc, která ji na tom začala vadit-nemohla ho vidět. Obejmout ho...nic. Musela sama sedět doma a čekat, kdy se konečně vrah nachytá. Jestli se vůbec nachytá, protože si tím moc jistá nebyla. Měla zapnutou mp3 a seděla u počítače, takže vůbec nevěděla o tom, že po domě někdo chodí. Zvláštní...byl od ni jen kousek... A po pravdě, nelze mu upřít jistým způsobem odvahu-byl v domě kriminalistky, večer, ale hlavně byla venku kupa lidí. Přešel ke dveřím, které zamknul. Cestou k Saře srazil vázu, takže se kriminalistka otočila, ještě předtím ale zmáčkla na přehrávači něco jiného, než Cascadu...
Ve chvíli, kdy se otočila ji chytnul ze zadu za hlavu-nebo spíš za krk. Ohnala se po něm, což ji bylo na nic. Nedivila se, že dokázal hodit tu holku pod kola, protože měl sílu.
"Necháš toho!Rozumíš!To je moje zásluha, ne tvoje! Já ji zabil! To žes ji přejela nic neni! To by dokázal každej!"chrčel ji do ucha, až cítila jak mu páchne z pusy a co měl k večeři.
"Mě to fakt netěší!" taky zachrčela, ale jen proto, že se dusila. Trochu povolil stitk. Jenže on zřejmě vášnivě pěstoval...PELYNĚK! Sara se začala sunout trochu od něj, protože na něj měla alergii už od dětství. Něměla z něj nejmilejší vzpomínky... Jenže jeho zřejmě nenapadlo, proč to dělá, takže ji přitáhnul zpátky a opět zesílil stisk, protože se domníval, že ji jeho lasvost menší dušení přišla málo. Sara instinktivně zajela rukou do prvního šuplíku, který se ji podařilo otevřít, jenže ve chvíli, kdy držela v ruce inhalator ji praštil.
"Tak takhle ty na mě, jo?!"rozeřval se na ni a potom si všimnul toho, co ji vlastně z ruky vyrazil. Zřejmě mu to došlo. Pustil ji úplně, ale místo pomoci se vydal na útěk.
Sara byla při vědomí, takže se doplazila k inhalátoru a potom i k telefonu. Zavolala Grissomovi, který tam rovnou i s Jimmem a doprovodem jel. Kriminalistka seděla trochu v šoku na křesle-Gilovi to připomnělo jak mu vyprávěla o své rodině. Tenkrát tam seděla stejně sklíčeně, ale byla...opilá... Ve chvíli, kdy kriminalista vešel dovnitř-novináře zadrželi policisté- se mu vrhla kolem krku. Sevřel ji v náručí. Jimm to trošku ignoroval.
"Saro, co se stalo?"
"Musel se sem dostat, když sem šla nakoupit."
Všechno jim to řekla a zakončila to.- "Máme stopu."
"Jakou?"zeptal se Brass.
"Ten chlap pěstuje pelyněk. Kolik jich ve Vegas může být?"
A pak si vzpomněla na přehrávač. Škoda, že nezapla i webkameru. Přehrála jim to.
Zatímco Jimm jel zjišťovat kolik takových pěstitelů v okresu Clark je, k Saře dojela Catherine, Nick a Greg. Warrick byl pryč.
Oba kriminalisté, vzhledem k tomu, že se Sarou byli nerozlučná trojka, vypaadali pomalu víc zhrozeně než ona sama. Catherine tam s ní zůstala, i když o to usiloval Nick s Gregem. Ty ale Grissom potřeboval k případu-Greg musel mít praxi v terénu.
Jimm se asi v jedenáct v noci přiřítil do Grissovi kanceláře. Jen jeden člověk pěstuje ve Vegas pekyněk. Na okraji v zapadlé části města ve skladišti s televizí...
"POLICIE LAS VEGAS, OTEVŘETE!" bušil o deset minut později na vrata Jimm s kriminalisty za zády. Muž jim otevřel ani ne po minutě.Byl oblečen v černé bundě na které Grissom viděl hnědý vlas a vsadil by se, i když to nemá ve zvyku, že ví komu patří. A všimnul si rány na jeho pravé ruce. Poodešel stranou a volal Catherine.
"Willowsová."
"Catherine. Ten člověk má na ruce ránu, pokus se najít, jestli si ji neuděla někde v Sařině domě."
Mezi tím ho odvezli na velitelství a Gil sejmul ten vlas. A měl pravdu-poranil se i ní doma u zadního vchodu. Catherine odebrala vzorek DNA a odjela s ním za ostatními-i se Sarou.
"Jak se to stalo?" ptal se ho v tu chvíli Brass-Mia porovnávala jeho vzorek s tím z domu Sidleové.
"Prostě sem ji zabil a hodil jim na sklo."
"A motiv?"
"Ten potřebuju?"
Všichni na něj udiveně koukali.
Teď už je nzbývalo udělat tiskové prohlášení a očistit Saru. To měl na starosti Grissom a někdo z vedení. Po chvíli z ní byla zase obyčejnou kriminalistkou-ne doslova...a vlastně...tak by to mělo být... Proč? Neměli by se všichni obracet na kriminalisty, když jim teče do bot a hoří koudel vedení nebo oddělení vražd. Do té doby se o nich skoro nikdo nezmiňuje a středem pozornosti nejsou-do té se dostanou až ve chvíli, kdy se něco, ať už jejich vinou nebo ne, pokazí. A to není fér, ale co je dnes fér...a...co je ve Vegas fér?
A DRUHÁ ČÁST JE TADY :) A SNAD SE I POVEDLA-ASPOŇ TROCHU. DÁVALA JSEM ANKETU O POVÍDKÁCH, ALE U TŘECH MOŽNOSTÍ JSOU DVA HLASY, TAKŽE NEVÍM, JAK MÁM PSÁT :( TAKŽE KDO JEŠTĚ NEHLASOVAL , PROSÍM HLÁSNĚTE, NEBO NAPIŠTE DO KOMENTÁŘŮ PROČ CHCETE NEBO NECHCETE AKCI, JINAK SI VYBERU MOŽNOST LINDSEY :) MÝHO ZLATÍČKA :) ŽE TO CHCE JEŠTĚ VÍC AKCE, JINAK BYCH SE NIKAM NEDOSTALA :'( MĚ JE TO JEDNO, ALE VY TO ČTETE A CHCI, ABY SE VÁM TO LÍBILO A DALO SE TO ČÍST A BAVILO VÁS TO :) TAKŽE PROSÍM PIŠTE PIŠTE :)
A JE PRO VŠECHNY, CO TO ČTOU, SARU SANDERS, SARU A PRO LINDSERY :) A PROSTĚ PRO FANOUŠKY CSI LV :) A TA ALERGIE.TU MÁM JÁ, TAKŽE MI PROSÍM VÁS PŘEJTE, AŤ SE MI NESTANE NĚCO PODOBNÝ HO :( STAČÍ HODINY TĚLOCVIKU A CHCI JEŠTĚ PÁR POVÍDEK NAPSAT :D
PAPAPA SARA :D

Za sklem

13. dubna 2007 v 15:40 | Sara |  Povídky
Vegas zářilo mnoha barvami, ostatně jako každý večer, každou noc. Ale dnes to bylo částečně z jiného důvodu. Na jindy docela poklidném okraji Hendersonu, kde je to jen kousek do nočních clubů a barů, hučely sirény a blikala policejní auta. Důvod byl celkem prostý-dopravní nehoda. Ovšem v autě seděl někdo, kdo celou situaci dělal zajímavější. Auto řídili tři kriminalisté-Sara, Nick a Greg vyrazili do jednoho výše zmíněného podniku. Problém byl v tom, že i když byli všichni tři celý nasáklí alkoholem, trochu se napili jen dva. A to doslova. Sara, která řídila, se pití ani netkla. Ovšem…minulost se začíná ozývat…
Když je hlídka našla, byly tři ráno. Všichni byli v bezvědomí-Saře krvácela hlava od nárazu do volantu, Greg měl něco s rukou a Nicka přidusil bezpečnostní pás. Jenže tu pravou aféru z toho dělal fakt, že jejich auto, Sařino civilní, porazilo mladou ženu, která byla na místě mrtvá. Sanitka odvezla kriminalisty doc nedaleké nemocnice a dívku Robbinsovi přímo na stůl. Problém byl, kdo má případ vyšetřovat. Nakonec to zůstalo na Grissomovi, který se zřejmě zdál dostatečně loajální. Nikdo z vedení ovšem netušil o jeho vztahu se Sarou-ne že by ho to ovlivnilo v průběhu vyšetřování.
Všichni tři leželi na jednom pokoji. Asi v půl deváté ráno se probudil Nick-Sara a Greg už byli vzhůru. Nikdo z nich ale nevěděl, co se před pár hodinama stalo. Grissom k nim po chvíli vešel. Trochu se mu to příčilo, protože na tom nebyli zdravotně nejlíp. Nick nebyl ještě dokonale probuzený, měl na krku rudou čáru od pásu. Greg měl dvojitou zlomeninu levé ruky a vykloubené rameno a Sara otřes mozku. Byla i se Stokesem napojená na kyslík. Podle Grissova pohledu poznali, že se něco stalo. Nenapadlo by je, že by mohlo jít o tohle.
"Grissome, co se stalo?" zeptala se Sara.
"Já myslel, že mi to povíš ty."bylo mu divné to oslovení.
"No…já mám okno."
"Srazili jste mladou ženu. Byla na místě mrtvá."
Najednou se v místnosti rozhostilo naprosté ticho. Všichni tři vypadali, že do nich uhodilo. Těžko říct, co jim šrotovalo hlavou. Sara si najednou uvědomila, že ji nikdo neuvěří, že nepila. Jednak protože byla cítit po alkoholu-jak seděla v tom baru, ale
havně kvůli situaci, která se před časem stala-řídila pod vlivem a nadýchala 0,9 promile.
"Gile, já jsem nepila!"
"Coroner určil dobu smrti na půl až dvanáctou v noci."
"Tou dobou jsme ale ještě byli v baru."řekl Greg.
"To je fakt."přidal se k němu Nick
."Jak to můžete tak jistě vědět?"
"Bouchala sopka, když jsme jeli do toho baru a když jsme odjížděli, tak taky. A soptí každý čtyři hodiny."
"Projdeme s Catherine pásky z toho clubu. Saro, co si z toho nárazu pamatuješ?"Bylo jasné proč se ji na to ptá-řídila.
"No…moc toho není. Mám od toho nárazu okno. Vím jen, že…"najednou se zarazila, jako by před sebou viděla celé to ráno-tu noc"…jako by tam přilítla."
"Přilítla?"
"Jo. já jsem nejela rychle a ona se tam najednou objevila. Prostě z ničeho nic. Kdyby tam vešla, tak bych zastavila. Ta silnice byla široká a osvětlená. Nejsem slepá, Gile, ani jsem nebyla opilá."
"Já ti to věřím. Lidé z inspekce s vámi budou chtít mluvit a …mohli by vytáhnout nepříjemné věci. Budou vás…no…asi štvát, ale vy jim, prosím vás, vyjděte vstříc. A buďte v klidu, jinak o vás rovnou napíšou, že jste prudcí a nevypočitatelní. Držte se."
Když odešel, Sara se zhroutila. Nickovi a Gregovi bylo jasné proč-vyčítala si to. Ona přeci řídila auto, které bylo navíc její. To by bylo moc na každého. Greg začal.
"Saro, není to tvoje vina."
"Ale je. Já jsem řídila a…a…"
"A nepila si a dívala sem před sebe."doplnil ho Nick.
"Stejně je to moje vina."
"To jako proč?"
"Měla jsem zapadnout do postele! Ne za volant. Jeli jsme čtyři směny."
"Není tvoje vina, kolik děláme přesčasů."
"Saro…no…to bude dobrý."utěšoval ji Greg.
Z nemocnice je pustili o tři dny později. Byli je navštívit ostatní kolegové-Cathy, Warrick, Brass…Lindsey a dokonce i Sofia. Ne že by z toho byli všichni odvázaní, ale nedá se říct, že by s nimi nehnul fakt, že za nimi přišla. Jen bylo otázkou, jestli to udělal opravdu ze soucitu k nim, nebo aby udělala na Grisse dojem-to bylo ale to poslední, co je teď zajímalo, krom toho, kolik párů se teď bere v kaplích ve Vegas, kterých byl nespočet. Potom je všechny odvezl Warrick domů. Ovšem…ne nadlouho…
Přesně jak Grissom předpovídal s nimi chtěli, hned další den, mluvit lidi z inspekce. Začali Gregem.
"Co byste nám o tom ránu řekl, pane Sandersi."
Greg jim to vylíčil.
"Ale no tak."předstírali falešnou vstřícnost"Máte před sebou kariéru. Tak ji nezahoďte kvůli slečně Sidleové."
"Takhle se to stalo. Chtěli jste pravdu, ne?"
"No, jak chcete… Pošlete sem prosím vašeho kolegu."
Od Nicka slyšeli v podstatě to samé. Očividně nebyli spokojeni. A nakonec si nechali Saru.
"Přiznání je polehčující okolnost. Možná dostanete jen podmínku a vyhazov."
"Lákavá nabídka, ale nemám co přiznat. Nepila jsem!"
"Ale jistě že ne. Jako před časem, že?!"
"Já nepila. Nemám co víc k tomu říct."
"Zemřel člověk!Jak jste si vůbec mohla sednout za volant po přesčasu a návštěvě baru?!"
"Jela jsem čtyři směny. Co po mě chcete? Abych spala v laboratoři? Nemůžu za to, že jedeme v kuse tolik přesčasů a že je málo lidí a moc vražd."
"Ale nevysvětluje to, proč jste jela do baru, když jste byla tak unavená."
Sara si jen povzdechla na znamení toho, že už ji s tím lezou na nervy.
"A co jste vůbec dělali na okraji Hendersonu? Podle údajů, které nám poskytl váš velící, ani jeden z vás nežije v té oblasti!"
"To ne, ale na Stripu čistili kanály, takže se tam nedalo projet."
"Takže trváte na své výpovědi i po vaší…hm…zkušenosti s alkoholem za volantem?"
"Ano."
"A neměla jste osobní nehody s obětí?"
"Vždyť jsem ji ani neznala."
"Víte, ona vyrůstala ve stejném městě jako vy…v Thamales Bay v Californii. Před časem se přistěhovala."
"A co já s tím?"
"Nechtěla třeba říct pravdu o vašem otci a tom jak…no jak zemřel?"
Sara celá zbledla, bylo vidět, že se dotkli citlivého místa.
"Nevěděla jsem, že je tady!Rozumíte?!Nevěděla! Neměla jsem důvod ji přejet!"
"Jak myslíte."očividně byli spokojení s tím, co na kriminalistku vytáhli."Kdyby jste si to rozmyslela, jsme tady."
"To jistě."řekla polohlasem ve dveřích.
Kolegové na ni čekali venku. Všichni si zašli na oběd. Tihle ´kravaťáci´, jak lidem z komise říkají, byli tupouni, kteří nic nevěděli o životě kriminalistů, a když na to přijde, ani o životě policajtů. Přesto to byli oni, kdo rozhodoval o tom, jestli budou moct dále pokračovat v jejich mnohdy nelehké práci.
"Mám ty kazety."vešla Catherine do Grissomovy kanceláře. Byla nabitá energii, což nebývá zvykem u této nudné práce. Celé hodiny zírat na obrazovku staré televize na zrnitý obraz, kterému říkají majitelé clubů bezpečnostní zařízení. Griss pochyboval, že by z toho záznamu poznal vlastní matku.
"Podívej se na tohle."upozornila ho Catherine, když byli u asi sedmé kazety. Připadalo jim to nekonečné. Ukázala na záběr, kde se poprvé objevili jejich kolegové-přišli kolem jedenácté a odešli po téměř čtyřech hodinách-jak mu řekli v nemocnici. Z obrazu bylo zároveň vidět, že Sara nic nepila-žádný alkohol. A v době smrti Jenny Collinsové-oběti-tam ještě seděli. I když byl čas jen přibližný, Robbins se o tolik splést nemohl.
"Pamatujete si je?"zeptala se Willowsová číšníka ve chvíli, kdy mu ukázala fotku Sary, Nicka a Grega. Všichni na ni vypadali bezstarostně a to byla focená jen pár dnů před tímhle incidentem.
"Jasně že jo. Byla to skvělá trojka. Strašně se nasmáli."
"A pamatujete si, co si objednali?"
"No…ty dva si dali pivko a kráska colu s džusem."
"Jak to, že si to pamatujete tak přesně?"
"No…zajímaví kombinace jabkovej džus a cola."
Tohle už bylo moc důkazů, vyvracející teorii o Sařině opilosti a vůbec o tom, že ji přejeli-nebo spíš, pro přesnost, zabili. Bylo faktem, že ji zajeli, ale v podstatě vzato, teoreticky i prakticky, přejeli mrtvolu. Což nebylo v Nevadě, ani není, trestné. To už Cathy mířila ke Grissomovi, aby mu přetlumočila výpověď toho číšníka.
"Zajdu to říct Bartovi z komise."
Po Gilově návštěvě, ať už chtěl nebo ne-což spíš- musel je pustit a do své zprávy napsat, že…no ano…i když to zní masochisticky, že přejeli mrtvolu. Za což je nemohli stíhat a ani vést vyšetřování proti Saře za řízení v opilosti. Griss jim to hned šel říct.
Bylo na nich vidět, že se jim ulevilo, přesto…
"Saro, mohl bych s tebou mluvit?"
Kriminalistka s ním vešla do jeho kanceláře.
"Nevypadáš radostí bez sebe."
"Přejela jsem ji."
"Tou dobou už byla po smrti."
"Stejně…takže teď už jen zbývá…"
"…zjistit, kdo vám ji hodil pod kola."
A POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ =D JE TO POPRVÉ : ) J A SNAD VÁM TO NEVADÍ : ) A DOUFÁM, ŽE SE VÁM TO LÍBILO : ) A TEORETICKY JE TO DALŠÍ PŘÍPAD, PROTOŽE TOHLE-UŽ PODLE NÁZVU- SE TÝKALO HLAVNĚ ZATČENÍ NAŠICH MILOVANÝCH POSTAV L : )
A VĚNOVÁNÍ-LINSUŠCE WILLOWS =) AŤ SE NÁM CO NEJDŘÍV UZDRAVÍ A AŤ POZDRAVUJE GREGOUŠKA =D
A VŠEM, CO TO DOKÁZALI DOČÍST-DĚLÁ MI TO RADOST =)
A PROSÍM, HLÁSNĚTE V ANKETCE, PROTOŽE SE TO TÝKÁ DALŠÍCH POVÍDEK =) A NOVÁ BUDE CO NEVIDĚTJ
:> :] :} :~} :@ :$ :# ……… SMILÍCI PRO RADOST :D

CLUB CSI

8. dubna 2007 v 16:29 | Sara |  Já a můj blog
Já nejsem jediná, kdo v poslední době založil podobný club-moje neeej kámoška Lindsey taky :) a ještě jedna má kamarádka :)
Doufám, že jim to tedy nebude vadit :)
Tenhle club by měl fungovat následovně :
;;; do komentíků napíšete, že se chcete stát členem
;;; navštivte blog http://krimcalasvegas.blog.cz povinně!!!
;;; budou vedeny diskuse na jednotlivé díly a postavy - vždy v pátek začne a potrvá do dalšího pátku :)
Pokud se vám něco nelíbí, tak to napiště do návštěcní knihy, budu ráda :)
Díky vaše webmasterka Sara a snad se vás přihlásí hodně

Je to na vás :)

8. dubna 2007 v 16:28 | Sara |  Já a můj blog
Takže...
v jedné mé povídce Sara potratila :'( bylo to proto, aby mohla dál pracovat na kriminálce a neodešla z povídek.
Teď si ale vyberte sami...
...hlasujte v anketě do dílu Nesting dolls a podle toho napíšu další povídky :)
Možnosti jsou jen dvě :D aspoň ty pořádné :D takže hlasujte a piště do komentíků, proč chcete nebo ne, nebo cokoli k tomuto tématu :)
Díky a v pátek po tomto dílu na to začnu navazovat v povídce :)
vaše webmasterka Sara :D

Pro Saru

8. dubna 2007 v 16:26 | Sara |  Já a můj blog
Jak jsem sháněla písničku All i need od skupiny Matchbox 20, tak Sara mi ji poslala.
Moc děkuju, Saro a tady je za to fotečka...snad se líbí :)

Odkud se ozývá...

8. dubna 2007 v 13:18 | Sara |  Povídky
Las Vegas ožilo v bouřlivou noc. Ne že by tomu jindy bylo jinak, ale dnes pořádal slavný, nebo spíš majetný majitel casin po celém městě, Sam Brown, akci roku, i když je teprve na začátku. Z nějakého nepochopitelného důvodu pozval i Gila Grissoma. Kriminalistovi bylo jasné, že z dobré vůle to neudělal. Pozvánka ráno ležela před jeho vchodem a čirou náhodou, jak jinak u Sama Browna, na ní bylo i Sařino jméno. Jenže to ani jeden nevěděl, že stejná pozvánka leží na velitelství a že vedení, protože jde o boháče, bude chtít, aby tam povinně jeli. Samozřejmě že se to Grissomovi příčilo, už jen proto, že jsou to kriminalisté a ne cvičené opice co mají dělat ostrahu ve státních službách. Jenže, i přes jeho protesty, museli další odpoledne všichni naklusat ve společenském oděvu. Což se asi nejvíc příčilo Saře, protože nikdy, nebo skoro nikdy, nenosila boty na podpadku, které byly ovšem nutnou součástí. Grissom měl na sobě černý oblek, motýlka ( což mu také nebylo dvakrát příjemné ), Sara černé šaty s korzetem a rukávy ze síťky, černé se zklatými ozdobami-tak byly ozdobeny ostatně celé. Vlasy měla stažené do drdolu a místy z nich čouhaly pramínky. Měla prstýnek, zásnubní od Grissoma, řetízek a náramek-všechno ladilo. Podobně na tom byla i Cath. Měla červené šaty, stříbrný řetízek s červeným kamínkem a náramek. Warrick černý oblek, jako Nick a Greg, ale měl červený kapesníček, což se rovnalo tomu, že byl do páru s Cath. Jediný Nick neměl partnerku, což mu nevadilo, lepší než se Sofii, jak řekl. Greg šel totiž s Lindsey. Měla na sobě růžové šaty, ve kterých ji to opravdu moc slušelo. Boty měla na malém podpadku, světle růžové a šperky-prstýnek byl od Grega. Catherine kupodivu nevypadala ani překvapená, ani naštvaná. Což bylo dobře, tenhle večer bude hustý i bez toho, aby se hádaly. Takže šel Grissom se Sarou, Warrick s Cathy a Greg s Lili. Nick brouzdal mezi jinými návštěvnicemi, ovšem asi po půl hodině k nim přijela Sofia ve stříbených šatech. Nick musel, na příkaz Eckliho, dělat dopúrovod ji. Ovšem, celý večer tam nebyla.
"Lituju tě."řakla mu Sara v rohu, kde se sešli u baru.
"Díky, když si šla s Grissomem, zůstal sem sám."předstíral dotčenost.
"Mohlo by to být horší. Nevím teď zrovna jak, ale..." oba se začali smát. Eckli všude brouzdal a hlídal je-Grissom se jich vždycky dokázal zastat, takže ho asi nepovažoval za dosti schopného na udržení kázně. Po asi dvou hodinách nudné zábavy Sofia z rodinných důvodů odjela. Byvili se snad všichni, kromě kriminalistů. Grissom si šel zatancovat s Catherine-se Sarou tancoval už několikrát. A Sam Brown využil příležitost.
"Nežárlíte?"oslovil mladou kriminalistku. Sara se na něj otočila.
"Proč bych měla?"
"No, slečno Sidnelová..."
"Sidleová!"
"Sidleová, promiňte...Moje dcera, Cathy, je pohledná žena a tráví s panem Grissomem dost času."
"Ujasníme si to, pane Blacku..."
"Browne."
"Ó samozřejmě, pardon... Vám do toho nic není, že?"
"Jen jsem chtěl..."
"Já vím, pomoct...to vy vždycky."
A odešla. Tohohle se nebála. Jednak proto, že Grissom si s Cath nezačal ani když spolu nechodili, ani když tady ještě nebyla. Navíc se mají brát, takže o jeho verzi opravdu pochybovala. Sedla si raději ke stolu, kterému se začalo říkat kriminalistický, protože tam vždycky seděl někdo z oddělení. Za chvíli si k ní přisedla i Lindsey a Greg.
Všechno vypadalo v pořádku, trojice u stolu byla v dobré náladě, všichni se smáli a nevěděli, co se chystá za rohem. Po konci písničky se k nim přidala i Cath, Warrick, Nick a Gil. Jejich stůl byl hodně vzadu. Všichni ostatní byli v popředí kvůli hudbě a bufetu.
"Zajdu si pro něco k pití."řekla Lindsey.
"Mám tam dojít?"nabídnul se ji Grega, ale Lili tam šla sama. To ještě nikdo nevěděl, co se za chvíli semele...
Kriminalisté se dál bavili, když najednou uslyšeli výstřeli. Byli za rohem, takže si všichni mysleli, že už v sále nikdo další není. Jenže, Lindsey byla až moc blízko. Muži, co začali střílet, si vzali do vedlejší místnosti několik lidí. Sama Browna, nějaké další vlivné osoby, Eckliho a...Lindsey!
"Lili."Greg začal vstávat. Sara ho chytila za ruku a stáhla zpátky.
"Neblázni, Gregu! Takhle ji nepomůžeš!"
Catherine seděla a jenom koukala před sebe. Warrick ji držel za ruku, buď aby ji uklidnil, nebo aby ji zastavil, kdyby chtěla udělat to samé co Greg.
"Cathy, neblázni."
Několik únosců odešlo a zbytek je zůstal hlídat. Sara se otočila dozadu. Asi pět metrů za nimi byl zadní východ. Sara lehce ťukla du Grissoma a pohodila hlavou směrem ke dveřím. Ten přikývl, což byl signál i pro ostatní, aby se pomalu, ale hlavně potichu odebrali pryč, což se jim povedlo. Pak už seběhli dolů na parkoviště. Měli tam auto a v něm služební zbraně, ale lepší obuv, aspoň pro Saru a Cathy. Převlíkli co mohli, odložili kravaty a kabelky a zavolali na velitelství. Brass byl v hale mezi zadrženými.
"Co budeme dělat?" zeptal se Warrick. Jenže to nikdo nevěděl. Nemohli tam vejít a začít štřílet ani nic takového a dyplomatickou cestou by to asi nevyřešili. Dostali nápad.
"Necháme se chytit. Tím se dostaneme dovnitř. A jak mluvil v rozhlase asi jejich vůdce do haly, tak jestli se dostaneme tam, můžeme mluvit za něj, nebo spíš jeho donutit aby říkal co my chceme."
"Nejsme tajní agenti."
"Nemůžeme je tam nechat."
"Gile?"
"Já nevím. Je riskantní tam chodit, ale nemůžeme je tam nechat, což je pravda. ¨Něco dělat musíme. Vrátíme se dovnitř a někde tam necháme telefon a vytočíme, nevím, Miu."
Takže se únikovým východem vrátili zpátky dovnitř. Grissomův telefon zůstal na bufetu, když se nechali chytit. Saru ovšem zatáhli do druhé místnosti, i s Nickem.
"To nám nevyšlo." prohodil Warrick. To byl ale omyl. Nick dal svůj telefon pod křeslo a volal Cavalierovi. Po čtvrt hodině slyšeli, jak dole přirazila policie.
Kriminalisté napočítali jenom dva únosce. Jeden stál metr za Nickem a druhý byl asi dva metry od Sary. Nick najednou začal vstávat a motal se.
"Ooooo, pardón, sem vás asi poli, co?"Sara to pochopila, ale byla asi jediná. Nick hrál opilého hosta. "To pustí, fakt...maminka vypere...hahaha...a ve Vegas jsou dobrý prádelny. A co že se nesměješ? To kvůli tý skvrně...to nic neni...stačí trochu prášku a vody...hele." v rohu místnosti byla nádoba s vodou. "To je vono."ukázal na to a domotal se ta. "Tak poď. To vyperem, sem šikvná...teda šikovnej...hahaha." Cavalier, který to všechno slyšel, dlouho nemohl pochopit, co se tam vlastně děje. Sara využila příležitosti. Zatímco muž, stojící vedle ní popošel směrem k Nickovi a jeho kumpánovi, Sara pootevřela boční dveře. Pokynula směrem k Lindsey a ostatním, aby se vydali ven. Nemusela jim to naznačovat dvakrát.
"Co to děláš, potvoro." ozval se jeden hlas, když viděl Saru.
"Sakra...prchli."řekla hlasem, znějícím tupým překvapením.
Když se otočili, ve deveřích stála zásahová jednotka a Sara na ně mířila zbraní. Jenže, Nick byl moc blízko.
"Vystřelte a já zastřelím jeho." řekl mladší z nich, ale než se stačil na Nicka vůbec otočit, praštil ho kriminalista vázou po hlavě. Ten druhý se raději vzdal. Jenže ve vedlejší místnosti byli pořád jejich kolegové, a jejich stráže taky. Jeden kumpán byl omráčený a druhý v pootech.
"Řeknete jim, ať sem všichni jdou, rozumíte?!"řekla mu Sara a při tom na něj policisté mířili zbraní. Muž pokýval hlavou. V mikrofonu se ozvalo přesně to, co kriminalistka chtěla. Všichni se nahrnuli dovnitř, ale jeden se zastavil ve dveřích a měl společnost. Lidsey.
"Tak takhle to je!"zařval "Mě se zdálo divý, že sem ji viděl!"
Ostatní už byli v poutech, ale co dělat s ním? Měl ji přímo před sebou, takže nikdo nemohl střílet a v druhé hale byla taková panika, že se všichni rozutekli, teda skoro všichni. Sara viděla, jak se k němu ze zadu blíží Greg, jenže únosce se chystal otočit.
":Co kdyby jste si vzal mě?"řekla a snažila se odvést pozornost. Jejímu kolegovi chyběl jen kousek.
"To jako proč?"
"Nemám..." Greg ho majznul starožitným pádlem po hlavě. "...podpadky."
Dovnitř se nahrnuli ostatní kriminalisté, policie a každý si tady našel někoho, koho...no ano...koho chtěl obejmout.
"Tak tohle nebyl podařený večírek."
Což byla pravda. Sam Brown prostě není talent na organizování...
TAK A DALŠÍ JE ZA NÁMI :) ABYCH PRAVDU ŘEKLA, ZDÁ SE MI DIVNÁ :( TAKŽE PÍSNĚTE PROSÍM DO KOMENTÍKŮ, JAK SE VÁM ZDÁ A JESTLI VÁM TAKY PŘIPADÁ TAK DIVNÁ :D SNAD NE :D
A OPĚT BYCH JI CHTĚLA VĚNOVAT LILI, NEEEJ KÁMOŠCE A OSŮBCE :D A TAKY VŠEM CO JE JEŠTĚ ČTOU :D

Prosím, pomoc

7. dubna 2007 v 19:59 | Sara |  Já a můj blog
Už nějakou dobu hledám písničku All i need od Matchbox 20 a nic :'( ... Nemohli byste mi ji poslat, jestli ji máte ? na mail sara.sidle@seznam.cz
předem moc děkuju :
vaše webmasterka Sara

Občas něco spadne

7. dubna 2007 v 19:41 | Sara |  Povídky
Jak tomu ve Vegas občas bývá, ostatně jako všude, stávají se nehody. Ve městě, plném neonů, nápisů, které mnohdy visí jen na starém kabelu, který je jak z doby založení města a působí dojmem, že ho pověsili první obchodníci s bílým masem a první vymahači špinavých peněz. Majitelé si s tím povětšinou nelámají hlavu, a sadisticky si říkají, že to spadne buď na hanlivě řečeno 'šlapku' nebo amanty, kteří kdyby měli štěstí a pád, občas i stokilového monstra, přežili, nic by nehlásili a nehnali před soud jen ze strachu, že se jejich známí a rodiny dozví o tom, co jim na palici přistálo, nebo spíš kde. A navíc to jsou špinavé peluňky, jejichž majitel všechno prohraje v protějším casinu, takže by neměli co z něj vysoudit a jen by jejich pověst ,dosud čistá jak padlý sníh, utrpěla šrámy. A to je pak risk bez šanci na výhru, pokud se tedy nechtějí oni pánové zbavit manželky, která nechce povolit rozvod.
Grissom nevěděl, jestli muž, nad kterým právě klečel byl stejný případ, nebo to byl svobodný ulítlý klučina, co si zajel do jediného podniku, na který měl peníze. Každopádně mu na hlavě přistál asi dvěstě kilový neon, dva a půl metru na šířku, metr na výšku, který hlásal FOREVER FREE. Což o oběti neplatilo. Příčina smrti byla navenek jasná, ale kriminalista nikdy neví, co se o oběti z úst coronera dozví. Ovšem dnes Gila dr. Robbins nikterak nepřekvapil. Jednak, protože na místě činu na zemi byl tak litr krve, oběť prohloubila menší kráter do chodníku a složila se jako domeček z karet. To protože mu popraskaly pod tou tíhou skoro všechny kosti v těle a v lebce měl obrovskou díru, což bylo zjevné už z toho důvodu, že na místě žinu ležely, krom krve, i kousky mozku. Tenhle případ by se zdál hned uzavřený, ovšem, ne pro Grissoma.
Kriminalista poslal Catherine, aby zjistila aspoň přibližný technický stav onoho smrtícího neonu. Zprávy nebyly příznivé pro rychlý spád vyšetřování. Neon byl opravován, vlastně celkové vyměněn před měsícem a ocelová lana za měsíc neprasknou, jinak by letadlové lodě rychle odplouvaly z moří. Tenhle fakt byl jasným impulsem, který Gil potřeboval, aby mohl rozjet vyšetřování. Nápis nechal převést k nim do garáží a Nick s Warrickem ho měli prohledat. Ze začátku nenašli nic kromě spermatu, což bylo neobvyklé na to, že neon visel ve výšce několika metrů. Vzorek poslali Mie kvůli rozboru DNA. Jenže objevili něco daleko neobvyklejšího, nebo spíš úmyslného. Levé lano bylo naštípnuté a pravé taky. Teď už tu měli vraždu. Ovšem, byla to vražda, nebo jen snaha poškodit podnik a tím i neúmyslné zabití?
"Projela jsem ten vzorek DNA záznamy a vypadl mi jistý Corin Slown." začala Mia "Byl zadržený před dvěma měsíci za exhybicionismus. Ještě teď sedí v nevadské věznici."
"Což znamená, že ten neon je starší, než nám tvrdil majitel."lehce se zaradoval Greg.
"Jo, pokud někdo neuchovával jeho sperma ve skleničce."utrhla se na něj Mia. Ostatní to raději nekomentovali. Nebyl by to moc dobrý nápad.
Majitel klubu, Samuel Corwin ovšem vyklízel kancelář. Odůvodnil to jednoduše-tenhle podnik už mu nepatřil. Prodal ho hned po té události -Samu Brownovi. Důvod byl celkem jasný-podnik byl ve frekventované čísti města, ale Corwin neměl peníze na to, aby z něj udělal výnosný club, kterými je Las Vegas proslaveno. A peníze, které mu Brown nabídnul byly určitě výhodnou nabídkou. Neřekl jim kolik přesně, ale ani nemusel. Jenže pro kriminalisty to byl obrovský problém-Catherine teď nemůže případ vyšetřovat, protože je jeho dcera. Na což navazovala další kompikace- Sara ještě do práce nenastoupila, takže jsou tam teď tři kriminalisté a Greg, který sám do terénu jako plnohodnotný člen nemůže-aspoň z veřejného a předpisového hlediska.
Grissom, Warrick, Nick a Greg seděli kolem stolu a koukali na fotky toho lana. Otisky na něm nenašli, ale epitely ano. Což znamenalo, že pachatel se musel dostknout lana jinou nezakrytou částí pokožky. Jenže vzorek neměli s čím porovnat. Zdálo se jim, že by bylo lepší, kdyby nešli do práce. Bylo jich tady pět a půl a navíc neměli čeho se chytit. Ovšem, jak se říká, nic se nemá přehánět, protože...
"Ahoj."ozval se od dveří déle neslyšený hlas jejich kolegyně.
"Saro!" Greg a Nick vystřelili z křesla, jako by se předháněli, kdo ji obejme dřív. Vyhrál Greg. Warrick šel na jistotu.
"Vidim, že se vám vede dobře." usmála se na ně.
"Ani ne. Ten případ je děsnej." objasnil situaci Greg, který ji držel za ruku a smál se jak dítě, kterému koupili jeho vytouženou hračku.
"Aha, že bych přišla v pravý čas?"
A tak s nimi usedla ke stolu. Až do jedné ráno koukali na fotky z místa činu, obcházeli neustále ten spadlý neon a přemýšleli, kdo by ho mohl nastřihnout. Nakonec jela Sara s Gregem na místo činu a všechno prohledávali-hledali kleště, kterými by to šlo přestřihnout. Jedny našli v popelnici za clubem, ale s těmi by nešli ustřihnout ani nehty, natožpak ocelové lano. Leda, že by je někdo ztupil. Třeba o ocelové lano. Takže ho odvezli s sebou. A čitou náhodou...se netrefili. Kleště vůbec nenaznačovali stopy obalu a zabarvení lana, takže je s sebou táhli zbytečně.
"Co když, ty kleště zůstaly tam nahoře."napadlo Saru. " Tam jsme se nedívali. Třeba s nimi nechtěl působyt pozornost, nebo je nechtěl vláčet a tak. A třeba nemáme otisky protože se lana dotkl jen zápěstím, třeba, a rukavice vůbec neměl."
Greg i Sara se vyřítili z křesel, protože jestli měli pravdu, pachatel je mohl vidět a bude se chtít kleští zbavit. A trefili se...
Když vyběhli na střechu, slyšeli kroky, ale nikdo tam nebyl. Skoro na kraji střechy byly ty kleště. Rozešli se k tomu a asi metr před nimi Sara chytila Grega za ruku. Naproti přes ulici bylo obroské okno ve kterém viděli, jak se k nim blíží někdo ze zadu. Greg jen stihnul odstrčit Saru, která dopadla asi o dva metry dál na zem, a když zvedla a pootočila hlavu, viděla, jak ten chlap drží Grega. Ten chlap ho kopnul do zad, takže spadl na kolena, a začal ho škrtit nějakým drátem.
"DOST!" Sara se postavila a vytáhla na něj zbraň.
"Snad bys mě nezastřelila?!"usmál se na ni, nebo spíš odkryl své hnusně žluté zuby.
"Jestli ho budete dál škrtit, tak klidně!" I když se bála toho, co se může stát, její oči neuhýbaly pohledu té stvůry, co ji držela nejlepšího kamaráda a ruce se ji ani trošku netřásly.
"A co kdybys trefila náhodou jeho?"odpověděl a leda lano utáhnul. Saru učili nepoužít zbraň, dokud nemusí, ale tohle už se nedalo...Greg začínal ztrácet vědomí... 'Teď, nebo nikdy.' řekla si a zmáčkla spoušť. Rána se nesla celým blízkým okolím. Sara pustila zbraň a rozběhla se ke Gregovi. Protože stál vrah moc blízko kraje střechy, spadnul dolů. Greg s ním naštěstí nespadl. Podívali se dolů, Sara vypadala zdrceněji, než Greg. Objal ji a ona se o něj opřela. Jenže by to nebyl Greg, aby neřekl něco vtipného.
"Toho budou seškrabávat dlouho."
Sara se pousmála, když si najednou všimla...
"Gregu, ty..."
Kriminalista se lehce sesunul k zemi. Krvácelo mu rameno. Jenže ne od její kulky.
"Ten hajzl tě bodnul..."vydechla.
Vyndala telefon. "Sidleová...kriminálka...potřebuju sanitku na..."
A tak o chvíli později, kdy mu pomohla ze schodů, seděli oba v sanitce-Sara jen jao doprovod. A asi po pěti minutách odváželi Grega na sál-ta rána byla docela hluboká a bůh ví, čím ho bodnul.
"Lindsey..." Sara ji zavolala od vchodu, protože s Gregem dál jet nemohla.
"Jsem teď v nemocnici na Palm Street...ne já jsem v pořádku, ale Grega podli... ne neboj...teď je na sále...budu tě čekat..."
Kriminalistku překvapilo, jak brzo se tam Lindsey objevila.
"Ahoj Saro, co se..."
"Lili...to nic..."
Všechno ji to vysvětlila. 'Chudák holka.' napadlo ji, když ji brečela na rameno. "Bude v pořádku, to by nebyl náš Greg, aby ho položil nějaká placka z betonu." Lindsey se usmála.
"Navíc s nim počítáme na svat..."
"Na svatbě?" Lili vypadal rázem klidněji a teď jen překvapeně koukala na kamarádku.
"To nic, já jen..."
"Gratuluju, Saro."
"Díky, ale zatím moc není k čemu."
"Nevěřím a kdy ?"
"To ještě nevíme... Doktore."
Ze dveří, ve kterých Sara viděla odjíždět Grega, vyšel mladý arab, který si z rukou sundával latexové rukavice.
"Jak je na tom?"
Obě byly rázem na nohou.
"Bude v pořádku. Teď ho vezou na normální pokoj. Je ještě v narkóze. Ale dostane se z toho jen s pohmožděným a foalovým krkem."
"C-cože..."
"Já ti to vysvětlím Lindsey."začala Sara, když ji přerušil doktor.
"Možná bych se na to měl podívat."myslel tím její ruku. Měla sedženou kůži do krve od ramene k loktu.
"To je dobrý..."
"Víte, kolik tam může být bacilů?"
"Dělám analýzy, tak co myslíte?"
"Ne, bě, Saro. Já tady počkám."
Takže kriminalistka na dvacet minut zmizela a když se vrátila, Lili už seděla u Grega na pokoji.
"Neboj, on se z toho dostane."
Najednou se na chodbě za sklem do pokoje objevil Grissom, Warrick, Nick ... a taky Cath.
"Lili..."
Lindsey se otočila, ale nevypadala, že by ji to vyvedlo z míry. "Tak ať." řekla Saře.
Catherine taky nevypadala, že by se s dcerou chtěla hádat. Takže to všechno dopadlo dobře.
"Saro...budeš muset mluvit se svojí poradkyní a vedením."řekl ji venku Grissom.
"Já vím a docela se i těším." Při pohledu na Grega, jak se probral a dal pusu Lindsey a docela klidnou Cathy. A když ji stisknul Sanders ruku a dal pusu na tvář, a ona jemu, kašlala na nějakou komisi a vedení . Měla nejlepšího kamaráda zase v pořádku a to bylo nejhlavnější...
DNESKA UŽ DRUHÝ :D JÁ SE ČINIM :D TO ABY BYLA ZÁSOBA, NEŽ NAPÍŠU DALŠÍ :D TAK JAK SE LÍBILA? CHUDÁČEK GREGOUŠEK :( ALE DOSTAL SE Z TOHO A V DALŠÍ POVÍDCE NAPOCHODUJE V PLNÉ KRÁSE A VTIPU :D TAK SE TĚŠTE :D
A OPĚT POVÍDKA PRO MOU NEEEEEEEEEJ KÁMOŠKU LILI :) PROTOŽE ONA JE NEEEEEEEEEJ ČLOVÍČEK A S GREGEM JIM TO PŘEJU :) ŽE BY MI ŠLA ZA DRŮŽIČKU :D

Všechno se dá vyřešit

7. dubna 2007 v 16:32 | Sara |  Povídky
Když viděl Griss Saru naposledy, dopadlo to lépe, než by čekal. Bál se ovšem toho, jestli s ním bude schopná ještě pracovat, protože pochyboval, že by se k němu ještě chtěla vrátit. Jenže nechat ji odejít jen tak? To by bylo proti všemu, o co se kdy pokoušel-nebo spíš, o co se poslední dobou pokoušel. Možná, vlastně určitě, proto za ní šel. Bylo teplé odpoledne a Sara byla doma. Zaklepal ... Slyšel, jak někdo míří ke dveřím. Napadlo ho, že je to pokrok-posledně nevylezla z koupelny, ale tahle myšlenka se mu rozplynula po pár sekundách. Ve dveřích stál mladý, docela pohledný muž.
"Přejete si?"zeptal se ho, ale měřil si ho podezíravým pohledem, jako by ten důvod znal.
"Mohl bych mluvit se Sarou?"
Místo odpovědi vyšel ven, přivřel dveře a jeho výraz ještě více přitvrdil.
"Nemyslíte si, že toho zažila za posledních pár týdnů dost?!"
"Nevím, co tím myslíte."
"Neměl byste za ní chodit, chci, aby se z toho konečně dostala."
"Tak to jsme dva."
"Proč tu tedy jste? Kdyby vás chtěla vidět, šla by za vámi, nebo ne?"
"Tome."ozval se její hlas z domu.
"Hned tam budu."zavolal zpět a otočil se na kriminalistu "Nechte ji být. Bude to tak lepší."
Grissom nevěděl, kdo to je, ani proč ho odtamtud vyhazuje. Jaké na to vůbec měl právo? Možná žádné, i přesto však odešel. Ne že by Saru necgtěl vidět a mluvit s ní, ale v něčem mu musel dát za pravdu. Od doby, co s ním chodí, se moc dobrých věcí nestalo. Poslední dobou se jen hádali, a potom ta nehoda...
Někdo v okolí na tom byl ale líp. Greg, vzhledem k tomu, že měl volné dopoledne, pozval na rande Catherininu dceru. Nebylo nutno připomínat, že kriminalistka neměla o jejich schůzce, nebo spíš schůzkách, ani ponětí. Ne, že by se jí to bál říct, aby neupadl v ještě větší nemylost v práci, pokud to vůbec šlo, ale nechtěl, aby zatrhla Lindsey se s ním dál vídat. Museli se aspoň jednou denně vidět. Vzhledem k tomu, jak vytížený byl pracovně, to víckrát ani nešlo. A Lili měla školu, které se musela věnovat ještě usilovněji než jindy, aby Cath nebyla více znepokojena. Strávili spolu jen půl druhé hodiny, než Gregovi zazvonil telefon, protože...
"Máme případ."vytrhl Grissoma z jeho zamyšlení Brass, který se vřítil do jeho kanceláře na velitelství.
"Loupežné přepadení v jednom casinu. Ukradli nejcennější obraz ve Vegas...podrž se...za půl druhého milionu."
"Co ten obraz dělal v casinu?"
"Výstava, zřejmě chtěli upoutat pozornost, což se jim podařilo."
"Vážně?"
"Samozřejmě, Gile, upoutali naši pozornost."
Na místě činu to vypadalo podivně...něco tady nesedělo. Ke Grissově údivu, nebo spíš očekáván, tady nebyl nikdo z návštěvníků.
"To všichni utekli po loupeži?"zeptal se.
"Ne, nikdo sem nepřišel."
'Kdo ho tedy ukradl?' napadlo ho. 'A jak ho odsud odnesli?' když ho napadlo, že tady ten obraz pořád možná je. Nebylo by to poprvé. Lupiči často nechají lup na místě zločinu a pak, když opadne počáteční ostraživost, si ho odnesou. Ale jak by se někdo zbavil obrazu za tolik peněz? Pokud ovšem...nešlo o kus, který chtěl někdo do vlastní sbírky a zároveň chtěl mít pořád své peníze...
"Catherine...ty se S...ty a Warrick prohledejte tuhle galerii, i vedlejší. Nicku, s Gregem si vezmete na starosti okolí. Tan obraz tady pořád možná je."
"On se mezi tím vydal za majitelem casina. I když vydělával dost, je velká smůla přijít o takový balík, navíc když nikdo jeho soukromou výstavu nenavšívil a ještě si k tomu utrhnout ostudu. Brass se na to nezapomněl optat. Ovšem, co by z toho muž měl? Peníze zaplatí stejně a navíc jeho pojistka před pěti dny propadla, takže bude platit z peněz casina.
"Našli jste něco?"zeptal se Gil kolegů, když se o pár hodin později sešli na velitelství.
"No..."začala Cath "nenašli jsme přímo dílo, ale něco podobného." vytáhla snad největší pytlík na důkazy, který měli k dispozici. V něm byl zabalený zlatý rám.
"Aspoň se snižuje částka k uhrazení. Takže ho z něj vyndali?"
"No...spíš vyřízli." Warrick mu ukázal zbytky plátna, uchycené na rámu.
"A vy Nicku? Máte něco?"
"Ne. Vůbec nic. Možná...viděli jsme leták s inzerátem, že se hledá kupec a čirou náhodou na obraz. Cena přes půl milionu dolarů."
"Jestli je to ten náš ukradený, proč už stojí míň?"
"Jednak přišel o rám, Gregu a navíc. Když ukradneš obraz, nemůžeš na sebe poutat ještě další pozornost. To by si pospíšili, co?" vložil se do toho Nick.
"Co když byla lopež naplánována předem a leták vysel dřív, než vůbec obraz měli. Tím částečně odvádějí pozornost." Grissův návrh zaujal snad všechny. Catherine jela za zjistit, kdo a hlavně kdy ten plakát vyvěsil. Nick si vzal na starosti rám a přizval i Grega. Na Grissoma zůstal rozhovor s majitelem, jenž propůjčil obraz casinu.
"Měl jsem to vědět! Nebyl dobrý nápad ho půjčovat!"
"Ztrátu vám přeci uhradí." Grissom byl narozdíl od něj v klidu.
"To těžko! Peníze! K čemu mi jsou?! Těch mám dost! Ale tohle bylo umělecké dílo! Nenahraditelné!"
"Kdo všechno věděl o oné výstavě?"
"Všichni, co mají otevřené oči. Byla na to reklama v televizi, plakáty po celém Vegas."
"Nikdo tam ale nepřišel."
"Je to už druhým dnem, včera pro zvané z bohatých rodin. A kdo z obyvatel by měl čas jít okukovat nějaký obraz, když jsou přeci ve Vegas! Tady není galerie!"
Gil byl rád, že se s ním rozloučil. Catherine byla tou dobou zpátky.
"Máš něco?" zeptal se jí.
"Ten lístek vyvěsili den před tím. Obraz už je prodán."
"Ta výstava začínala včera. Co když ho ukradli už dřív."
"A majitel podniku to hlásil až teď?"
"Proč by ne. Třeba se stala loupež hned po včerejší výstavě a dnes se jen otevřeli dveře. Proč by tam vlivný vlastník casina stál a vítal obyvatele Vegas? A vzhledem k tomu, že nikdo nepřišel, tak si také nikdo nevšiml, že obraz chybí."
"A ochranka na to přišla až při zavíračce."
"Sirénu by snad slyšeli?"
"To je ono, Gile. Včera, po jedenácté v noci, kdy končila ta výstava probíhalo ve vedlejším objektu cvičení. A co bylo jeho součástí?"
"Siréna." Grissom odpověděl tak jednoduše, jako by se ho ptala kolik je jedna plus jedna.
"A vsadím se, že ten, kdo ho ukradl o tom věděl. Nikomu nepřišlo divné, že ji slyší. A ruku na srdce, Grissi, zajímá vůbec ochranku, odkud se to ozývalo?"
"A nevíš jméno toho, kdo si obraz z letáku koupil?"
"Nevěděl ho ani ten prodávající."
"Inkasoval od někoho statisíce a nezeptal se na jméno?"
"Asi za ním ještě zajedeme."
A tak se s ní vydal za oním prodavačem.
"Už jsem s vámi o tom mluvil!"rozčiloval se.
"Ano, pane Brusi. Ale nás by zajímalo pár detailů."
"A to jsou jako jaký?!"
"Například...Co to bylo za obraz?"
"Co já vím."
"Prosím?"Grissoma to trochu vyvedlo z míry.
"Bylo to součástí dědictví po mý babičce. O víc jsem se nestaral."
"A můžeme vidět fotku toho...zděděného obrazu?"
"Nemám ji. Já to nefotil. Prostě sem si dal inzerát a kdo se přišel podívat, přišel. Bohužel. A teď už mě nechte být."
Catherine zazvonil telefon. Nick našel na rámu otisk prstu.
"Pane Brusi, mohl byste nám poskytnout otisky prstů?" zeptala se ho.
"To je dobrovolný, ne?"
"Samozřejmě, ale můžeme si sehnat povolení a tím by se to celé jen zkomlikovalo. Nechcete snad vyjít policii Las Vegas vstříc?"
"Ne...to ne. Jak chcete."
Jenže to neměl dělat. Nick sejmul muži otisky prstů, Jackie je porovnala a zajistila jednoznačnou shodu. Palec z rámu se shodoval s palcem Bruse...nebo aspoň otisk.
"Jak t o vysvětlíte?"
"No...já."
"Víte, našli jsme člověka, kterému jste obraz prodal. Nebylo to těžké. A víte, co to bylo za obraz? Stejný, jaký někdo...vlastně jaký jste vy ukradl z provizorní galerie v casinu naproti přes ulici."
"To ne! Já...já ho neukrad...jen jsem ho střelil. Prodal!"
"Od koho jste ho dostal?"
"Od Velkáho Jimmyho. Bydlí pár bloků ode mě. Jeli jsme na půl...on pár tisíc...já zbytek."
"Nezajímalo vás, odkud ho má?"
"Ani ne. Když člověk potřebuje prachy."
"Zajistíme vám menší trest a přimluvíme se, když nás k tomu Velkými Jimmymu zavedete." navrh Grissom.
"Fajn."
A tak to také udělal. O chvíli později seděl na stejné židli, ve stejné vysloíchací místnosti Velká Jimmy. Byl špinavý a rozhodně nevypadal nachlápka, který přišel k takovému balíku.
"Víte proč jste tady?"
"Ne."
"Aha...vy nevíte."usmál se ironicky Brass "Loupež v casinu Royal vám nic neříká?"
"Ze zpráv, možná."
"Jenže vy nemáte televizi." vložil se do toho Grissom "Podle mě spíš proto, že jste ten obraz ukradl."
"Aspoň tak nám to povyprávěl Brus."
"Idiot jeden..."víc jim k tomu neřekl, což se rovnalo jedinému=cesta za hranice nevadské věznice. Grissomovi připadalo, že směna končila rychleji, než vůbec začala, čehož hodlal využít. A jak jinak, než cestou za Sarou. Doufal jen, že mu zase neotevře onen neznámý spasitel, který ji chtěl ochránit. Zaklepal a vyčkával. Dveře se otevřeli po ani ne půl minutě. Stála v nich kriminalistka...naštěstí pro Grissoma. Měla na sobě zelené kalhoty, halenku a stažené vlasy. Vypadala mnohem líp a přišlo mu, že ji nepřekvapilo, že tady je.
"Pojď dál." To byl pokrok, který nečekal, když se viděli naposledy, vyhazovala ho ven.
"Saro...já..."sám nevěděl, co ji chtěl a co ji má říct, ale stalo se něco úplně jiného. Sidleová se k němu otočila a políbila ho. Byl to opak toho, co by od ni čekal, ale přesně to, co si přál. Nakonec možná nebylo zbytečně to, co mu leželo už nějaký čas v kapse, zbytečné.
"Moc si mi chyběl."řekla mu "Gile, já te potřebuju a moc tě..."
"Pšš.."nevěděla proč to udělal "Saro...teď nech prosím mluvit mě...vezměš si mě?"
Prstýnek, který si zřejmě musel připadat k ničemu, se v zapadajícím nevadském slunci blýsknul neuvěřitelnou silou, jako jeden z neonů ve Vegas.
"Ano...ano...ano."po dlouhé době viděl na její tváři úsměv... Najednou zapomněl na neznámého mladíka ze dveří. Viděl jen jedno...ten její krásný úsměv, který se bál, že už nikdy nespatří, o kterém si myslel, že ho sám zničil...
A DALŠÍ POVÍDKA JE U KONCE :) DOUFÁM, ŽE JSEM TÍMHLE ÚŽASNÝM ZÁVĚREM, ASPOŇ PRO MĚ ÚŽASNÝM :), TROCHU 'ODČINILA' KONEC TÉ MINULÉ :'( A SNAD SE VÁM LÍBILA, JAKO TY PŘEDCHOZÍ :) JSEM OPRAVDU MOOOCINKY RÁDA, ŽE SE VÁM LÍBÍ :) TO JSEM NEČEKALA :)
A CHTĚLA BYCH JI VĚNOVAT OPĚT LINDSEY :), MĚ NEEEJLEPŠÍ KÁMOŠCE POD SLUNCEM :) A ŽE SE JÍ TO S GREGEM ZAČÍNÁ ROZJÍŽDĚT ?! :D

Dobré nebo špatné?

5. dubna 2007 v 14:08 | Sara |  Povídky
Bylo jedno, ze začátku úplně obyčejně, vegaské ráno. Slunce začínalo pomalu pálit a lidi se sbíhali do práce. I kriminalisté. Proč? Nedostatek lidí se nedařilo řešit a tak měly hromadu přesčasů, a pracovali i ve dne, kdy měli spát. A tak se nedalo nic dělat, všech pět se jich vyhrabalo z postelí, navlékly vesty CSI a odjeli chytat zločince, který řádil na Stripu. Tou dobou odjížděli opoždělí zákazníci NIGHT SHOW ujížděli, aby se vyhli přímé konfrontaci s kriminalisty. Jednu showgirl tady někdo upodal padesáti devíti ranami po celém těle. Sara přijela jako poslední. Kolem Grissoma jen prošla a zmizela v šatnách s Nickem a Gregem. Zvykl si na její chladné jednání od jejich hádky, ale tohle bylo jiné. Jako by spíš rychle mizela, aby ji nezastavil. Pokračovali každý v práci a potom jeli na velitelství. Nic zajímavého neměli, až na...vzorek DNA od vraha. Byl v těsném okolí rány, protože se pachatel zřejmě pořezal. Projeli ho záznamy, ale nic nenašli. Tď jen čekali na seznam jejích zákazníků a příjezd matky a snoubence. Zvláštní případ, podobný tady měli, ale tahle striptérka díky bohu neměla spolubydlící...
Všichni seděli kolem jednoho stolu, Sara si prohodila místo s Nickem, vedle kterého seděla. Potom, asi o pět minut později, k nim vešel podsaditější muž. Byl to zaměstnanec NS-místa činu. Podal Grissomovi seznam zákazníků a odešel. Catherine ho už vyslechla těsně po vraždě.
"Rozdělíme si, kdo koho vyslechne a vezme vzorky DNA. Nicku, ty si vezmeš prvních pět, Saro, pojedeš s Gregem za další pěticí, Warricku ty taky a Cath ty se mnou pojedež za tím posledním. Vlivný člověk. Nebo spíš si promluv s rodinou. Myslím, že to jsou oni."
Grissom měl pravdu, byla to rodina show girl. Testy DNA ukázali na muže, takže matku mohli vynechat. Catherine vzala vzorek DNA jejímu manželovi. Takže se Mie v laboratoři sešlo skoro dvacet vzorků. Trvalo celkem dlouho než je všechny analizovala. Po pro kriminalisty strašně dlouhé době, přišla. A měla hotových teprve sedm vzorků.
"Tyhle si škrtněte. Ani jeden to nebyl."
"Fajn."řekla Cath. Grissom tou dobou seděl u sebe v kanceláři.
Sara vstala a šla za ním. Štvala ji tahle nejistota. Zaklepala na futro dveří, které měl Grissom tou dobou otevřené.
"Já...mohla bych s tebou mluvit."
"Prosím."zavřela dveře a posadila se naproti němu.
"Víš, já...bych ti potřebovala něco říct, a..."
Grissomovi zazvonil telefon.
"Promiň."
Chvíli s někým mluvil, potom to položil a vstal.
"Musím za Ecklim, omluv mě."
"Ale Gile, tohle spěchá."cítila, jak ji začíná být hůř.
"Že to nespěchalo včera večer, když si šla s Nickem večer, někam!"
"Tou dobou jsem to ještě nevěděla."
"Musim jít."
"Tohle nepočká!"
"Tak jsi to měla zjišťovat včera, místo toho aby jsi někde byla s Nickem!"
"To s tebou nemá cenu!"
"Tak vidíš, že to tak nespěchá!"
"Spěchá, ale já se o tom chtěla bavit s tim Grissomem, kterýho mám ráda!"
Práskla dveřma a vyšla ven. Bylo ji špatně a zřejmě přecenila své síly. Běžela po schodech dolů a viděla rozmazaně, protože měla slzy v očích a potom...
...najednou se ji smekla noha a z druhého schodu od shora z mezipatra spadla dloů. Trvalo chvliku než se skutálela dolů a narazila o zábradlí do hlavy, až ztratila vědomí.
"Saro!"Greg, který stál s Nickem tři metry od schodů se k ní rozeběhli. Grissom, tou dobou už mířil dolů nemohl uvěřit tomu, co viděl.
"SARO!"přiběhl k ní. Vzal ji do náruče. "Zavolejte sanitku!"hladil ji po vlasech dokud nepřijela záchranka. Jet s nimi nemohl nikdo, takže se všichni, Greg, Gil, Warrick, Nick a Cath, vydali autem na kliniku. Zůstali na několik minut stát v zácpě na Boulevardu, což sanitka nikterak neulehčila. Když dorazili do nemocnice, Saru vezli na JIPku. Tam zaní nikdo nemohl...
...trvalo dobrou hodinu, nejhorší za poslední dobu, než jim konečně někdo něco řekl. Doktor se ptal na příbuzné, ale vzhledem k tomu, že Sařin bratr byl pryč, byl nejbližší osobou. Popošli o kousek dál...
"Jak je na tom?"
"Teď spí. Má otřes mozku, bude v pořádku."
Grissomovi se ulevilo, protože nevěděl...
"Ale dítě to bohužel nepřežilo."
"C-cože? Dítě?"
"Ano, nevěděl jste to? Slečna Sidleová byla na začátku třetího měsíce těhotenství. Je mi líto."
"Sakra...já sem...vůl." Grissom už chápal o čem s ním chtěla Sara mluvit. A on ji udělal žárlivou scénu. Byla to jeho vina, že spadla, že...nakopnul židli co stála hned vedle. Ostatní na něj koukali, nikdy ho tak neviděli. Catherine šla za ním.
"Gile, co se..."
"Je to moje vina! Já to tak neuvěřitelně zvoral!"
"O čem to mluvíš..."
"Byla těhotná, Catherine, těhotná!"
"Byla..."
Už to chápala. Chytla ho za rameno. Tohle se nedá utěšit. Radši se ho neptala, proč by to měla být jeho vina, ale viděla, jak se od něj Sara vyřítila. Kdo jí to asi řekne...
Najednou se ve dveřích objevila Lindsey. Catherine bylo jasné, že ji zavolal Greg. Všichni byli z toho co se stalo otřeseni, ale přesto se museli vrátit do práce... Zůstal tady Gil a Catherine. Věděla, že až od ní vyjde, nebude na tom dobře ani jeden z nich, ale dopadlo to ještě hůř...
...Grissom seděl u Sařiny postele a čekal, až se probudí. Nevěděl jak ji to má říct. Najednou, snad poprvé v jeho životě, mu úplně došla řeč. On, Gil Grissom, který věděl vždycky všechno, jak se o něm říká, teď seděl, držel ji za ruku a vyčítal si všechno, co se stalo. Možná by někdo řekl, že po právu...a možná to bylo po právu...
Sara začala pomalu otvírat oči. Gil sebou trošku trhnl a všechny výčitky najednou vzrostly. Každým okamžikem ji bude muset říct, že...no ano...že zabil jejich dítě.
"Au..."Sara se pokusila zvednout.
"Ne, miláčku. Lež."Grissom ji pomohl si lehnout.
"Co se stalo?"
"Spadla si ze schodů a...Saro, je mi to moc líto, ale..." Sklopil hlavu.
"Je něco s..."jen ji přikývnul. Sara si lehla zpátky na polštář. Začaly ji po tvářích téct slzy, ale nebyla jediná v místnosti...
"Jdi pryč."
Zvedl hlavu.
"Saro, je mi to moc..."
"Vypadni! Jdi pryč!"
Poslechl ji. Co jiného mu vlastně zbylo? A plně ji chápal. Byla to jeho vina. Mohl za to, co se stalo.
"Tak co?"zeptala se ho Cath.
"Co myslíš? Nechce mě vidět."
"Musíš ji pochopit Gile..."
"Jasně. Já ji chápu, jen se bojím, že mě nebude už nikdy chtít vidět."
Na tohle mu odpovědět nedokázala. Zkusila se vžít do role Sary a to by mu musela dát za pravdu a tím by ho moc nepotěšila. Oba po chvíli odjeli. Cath se rozhodla, že za Sidleovou půjde až další den, stejně jako ostatní.'
Jejich případ se vyvíjel celkem rychle. Pachatele už našli-Mia analyzovala zbytek vzorků a dva se shodovaly. Kriminalisté tam s Jimmem ještě ten den jeli. Muž měl pořezanou ruku a čepele se shodovaly. Navíc u něj nůž našli, takže mohli odpoledne do nemocnice za Sarou.
Lindsey přijela s Gregem. Nebýt toho všeho, zřejmě by Catherine zase vypěnila, ale teď? Nejdřív šel dovnitř Greg, pak Nick, Lilndsey, Warrick a Cath. Ta tam byla nejdýl, což se dalo čekat. Grissom s nimi nejel.
Sara byla v nemocnici ještě týden. Potom ji propustili-Greg ji odvezl domů.
"Nepotřebuješ něco?"
"Ne, děkuju."
Celou dobu toho moc nenamluvila. Vlastně skoro vůbec nemluvila. Ještě nějakou dobu měla být doma, na zdravotní dovolené a potom se vrátit do práce, ale celé se to zvrtlo...
...Sara měla nastoupit do aktivní služby 5.4., ale ten den se v práci neukázala. Grissom za ni jel domů. Bál se její reakce, aby ji neublížil, ale nemohl to nechat jen tak-jejich poslední rozhovor. Chtěl, aby věděla, jak moc ho to mrzí a jak moc ji miluje.
Zaklepal na dveře, ale nikdo mu neotevřel. Vlastně nebyl slyšet žádný pohyb...nic.
"Saro?"
"To je marný."ozvalo se za ním. Otočil se a uviděl tam stál podsaditější obarvenou blondýnu. Vzpomněl si, co mu o ni Sara vyprávěla. 'Je to děsná drbna a všechny šmíruje.'
"Proč?"
"Nevyšla z domu od doby, co ji tady vysadil ten mladíček."
"To víte nějak moc dobře, ne?!"
"Jenom jsem vás chtěla upozornit! Cccc."
Grissoma to vyděsilo. Musela si jít něco koupit, prostě cokoliv, kdyby ovšem... Nechtěl je použít, ale vyndal si z kapsy klíče, které mu před časem dala Sara. Odemknul dveře a vešel dovnitř. Nebyla ani v kuchyni, obýváku, ložnici...nikde. Poslední místností byla koupelna. Otevřel dveře a uviděl ji tam. Seděla opřená o zeď, měla na sobě sportovní kalhoty, tričko. Měla opuchlé oči a vypadala, že ji je jedno, že vešel dovnitř. Bylo mu jasné, že ho slyšela. Sednul si vedle ni a chytil ji za rameno.
"Nesahej na mě!"vytrhla se mu.
"Saro, to je dobrý..."
"Ne, neni! Kvůli tobě umře..."
Neměla sílu to doříct, ani mu už odporovat. Čemuž se nedivil, protože pochyboval o tom, že se najedla za ty dny víc než desetkrát. Rozbrečela se a hlavu si položila na jeho rameno.
"No, bude to dobrý."hladil ji po vlasech a po chvíli ji pomohl vstát. Odvedl ji do postele, která byla ustlaná, takže tady asi ani nespala. Pomohl ji lehnout si, přokryl ji peřinou a seděl u ni, dokud neusla. Byl tam vlastně i po tom. Odešel až k ránu. Bylo jasné, že do práce nenastoupí, takže ji omluvil na dobu neurčitou. Dalo se čekat, že to bude ještě celkem dlouho trvat, ale on se spíš bál, jestli se tam vůbec vrátí. Ať už kvůli němu, nebo protože podobných případů je dost, a nedokázala by být nestranná. A nebo protože tam spadla...
:'( TAK A JSME U KONCE ... SMUTNÁ, CO? JENŽE VEGAS NENI VŽDYCKY PŘEJÍCÍ MĚSTO...ALE NEBOJTE, SE TO URČITĚ ZLEPŠÍ. PŘECE BYCH SVOJI MILOVANOU SARU NENECHALA VE ŠTYCHU...
A V PŘÍŠTÍ POVÍDCE, KTERÁ BUDE MOŽNÁ ZÍTRA SE MŮŽETE TĚŠIT NA MOU NEEEJ KÁMOŠKU LILI, KTERÉ BYCH CHTĚLA PODĚKOVAT ZA ÚPA SÚPA NÁZEV, A GREGA :) *IN LOVE* :D

Omyly se stávají

4. dubna 2007 v 19:49 | Sara |  Povídky
Každou noc, kdy většina z nás spí, kriminalisté vstanou vztříc zločinům Města hříchů. A po několika směnách, když konečně zalehnou, probudí je nejmíň dvacetkrát zvuk aut a dětí kráčejících do školy, které si nic nedělají z toho, že za okny někdo spí. Ovšem všichni nespí, někteří totiž celé ráno tráví v koupelně...za ne zrovna nejpříjemnějších okolností...a když se jim konečně udělá líp, zalehnou, už jim zvoní telefon, že musí jet na místo činu. Nedostatek lidí.
"Ahoj Saro."
"Čau."odpověděla Nickovi mdlým hlasem.
"Stalo se něco?"
"Ne. Vypadám tak zle."
"Po pravdě, Saro, jo."
"Díky za tvou upřímnost."
"Neni zač, ta se dává zdarma." Kriminalistka se jen lehce usmála a podlezla policejní pásku. O půl hodiny později jeli na velitelství-jejich oběť se vezla před nimi v autě coronera. Takže museli počkat, než byla provedena pitva. Ke všemu to byl přistěhovalec a jeho rodina žila v Denveru. Neměl ženu, děti, nic...typický úkaz toho, kdo sázel na Vegaské štěstí. Telefonát doktora Robbinse jim přišel vhod. Sara šla na pitevnu, kde byl tou dobou i Grissom. Pozdravila a přešla rovnou ke coronerovi.
"Do dýchacích cest se mu dostal cizí předmět."rozhrnul mu kůži na krku. Saře se udělalo tak zle od žaludku, že nebylo moc bezpečné tady zůstat.
"Pardon."řekla hlasem naznačujícím, že bude každou chvíli zvracet. Rozrazila dveře a vyběhla ven. Takhle zle ji nebylo asi...dvě zlaté hodiny. O chvíli později se vrátila.
"Omlouvám se, já...sem něco snědla."
"To vás lituju. Tady to je."podal ji zprávu i předmět.
"Díky."
A odešla. Grissom se za ni díval.
"Neměl byste si s ní promluvit?"zeptal se Robbins.
"To jsem udělal...a moc slavně to nedopadlo." Vrátil se do kanceláře pohroužen do vzpomínek. Nevěděl co má dělat, ale takhle to dál nešlo. Jenže kdykoli s ní chce mluvit i o něčem jiném, než o práci, nebavila se s ním. Vlastně se s ním skoro vůbec nebavila, ani mu nedala příležitost, aby se jí omluvil, řekl jak moc ji miluje...a potřebuje...
"Grissome. Ta naše oběť. Karl Dekenze, bydlel na okraji v nějaký díře. Máme tam se Sarou zajet?" zeptal se ho Nick.
"Ano."odpověděl mu stučně.
"Fajn."mladý kriminalista si ho prohlížel a pak radši odešel. Gil šel mezi tím dokončit papírování, související s Catherininým možným odchodem.
"Gris je dneska nějakej divnej."řekl Nick Saře, když jeli do bytu oběti.
"Hm..."
"Nevíš proč?"
"Já?!Ne, proč bych to měla vědět?!"
"Jen tak."
"Aha."
Domovní prohlídka jim toho moc neřekla, až na záznamník. Někdo mu tam nahrál dvacet osm výhružných vzkazů a pak telefon z ničeho nic zazvonil. Nick ho možná chtěl zvednout, to Sara netušila, ale chytila ho za ruku. Pak naběhl záznamník a ozvalo se :
"Tak já jsem tě varovala. To máš za moji dceru Lauru. Snad se ti v hrobě líbí. A promiň, mohla jsem zvolit jemnější způsob. Ha ha ha ha."
Pak zavěsila.
"Pokud opomeneme, že je 1. dubna, "začala Sara "tohle na vtip nevypadá."
"Aspoň se nikdo nesmál."pootočil hlavou Stokes. Vzali pásku ze záznamníku a odešli. Byl tam i čas, takže jen doufat, že pachatel volala od sebe z domu. Tahle naděje se jim rozplynula hned po návštěvě u Archiho. Volalo se z budky naa Tropicanna Avanue. Zajeli tam, a pak je něco napadlo. Co když vrah bydlí někde tady? Proč by chodil tak daleko? A tak zatim co Warrick s Nickem a Gregem chodili po domech a zjišťovali něco o zmíněné dceři, Sara s Cath seděli v kanceláři a tu samou osobu hledali v Dekenziho záznamech.
"Promiň."Sara se zase vyřítila z místnosti do koupelen. Kdyby měla počítat, po kolikáté už...nestačily by ji prsty na rukou. Opláchla si obličej a vyšla ven. Už toho začala mít dost, ale nechtěla si brát volno, navíc...ji začala děsit jedna myšlenka...
"Promň Cath, já dnes nějak nejsem ve svý kůži."
"To je dobrý, Saro, ale víš proč ti je tak zle? Dneska je to asi po patnáctý?."
"Ty to počítáš?. To nic neni."
"Víš kdy mě bylo takhle špatně?"
"Ne, kdy?"
"Když sem čekala Lindsey."
"Cath, neblázni. To tim neni. Fakt ne."
"Jak myslíš. "kriminalistka pokývala hlavou, ale kolegyni se prohlížela "Koukni co sem našla."
"To je ta holka?"
"Asi jo. Porazil ji. Z místa nehody neujel, dokonce ji zaplatil léčbu."
"A matce se to zdálo málo. Asi ji to přišlo málo vzhledem k tomu, že je na vozíku."
"A jmenuje se Laura, jako na tom záznamníku. Zavolám Warrickovi."
"Brown."
"Ahoj Warricku. Máme jméno té dívky a její matky. Violett Calispo. Adresa..."
"Tropicanna Avanue 1200/06."
"Jo, jak to víš?"
"Teď tady zvoní Greg."
"Tak ji rovnou přiveste sem."
Kriminalisté to udělali. A tak o půl hodiny později seděl Grissom a Catherine ve vyslíchací místnosti, zatím co ostatní byli v posluchárně. Sara tou dobou...pryč.
"Nepotřebujeme vaše doznání."začal Brass.
"Doznání k čemu?"
"K vraždě."
"Vraždě?"
"Ale no tak. Volala jste muži, který srazil vaši dceru."
"To nepopírám. Kdo by mu nevolal?!"
"Já osobně bych tam nenamluvil vzkaz, ve kterém se přiznávám k vraždě."
"Můžeme porovnat váš hlas s hlasem ze záznamníku, řekl bych, že se toho dozvíme dost."řekl úplně v klidu Grissom "To nebyl chytrý krok."
"Jen mě děsíte. Nemůžete prokázat, že jsem to já."
"Ale můžeme, moderní technologie odkrývá mnoho možností."pokračoval kriminalista.
"Takže nám teď něco namluvíte."Cath před ni dala magnetofon.
"Potřebujete povolení!"žena začala vypadat vyděšeně. Tou dobou se už Sara dostavila dovnitř.
"Taky že ho máme."řekla.
"Nechal jsem ho vystavit, dalo se čekat, že budete obeznámená s vašimi právy."doplnil ji Jimm. Grissomovu neuniklo, jak se po sobě se Sarou podívali-blafovali. Nebylo to povolení, ale zřajmě jen nějaký kus papíru, co se jeho kolegyni namanul po cestě.
"Přečtěte to."
Žena chvíli mluvila do magnetofonu a potom ho Catherine zastavila. Vyndala pásku a položila ji na stůl do pouzdra. Sidleová celou dobu stála v rohu místnosti, s jednou nohou opřenou o zeď. Najednou se od ni lehce odrazila a přešla ke stolu. Mladá kriminalistka vzala kazetu, kývla na Willowsovou a odešla. Zároveň s sebou nenápadně odnesla i smyšlené povolení. Když se za ní zavřely dveře, Jimm řekl, jentak mimoděk.
"Archimu to udělá radost."
"To jo."řekla si zadržená spíš sama pro sebe.
"Opravdu?"
"C-cože...ne! Jistě že ne!"
Což neměla pravdu, Archimu to udělalo obrovskou radost. Hlasy se na 69 % shodovaly, ale Sidleová z toho udělala 96 %. Teď ji museli nachytat. Hučeli do ni všichni-Jimm, Cath, Grissom... Vypadala, že se každou chvíli přizná, ale pak...
"Už neřeknu ani slovo. Nemáte právo mě tady držet!"
Už, už vstávala, ale to bylo na někoho moc...
"Asi vám to nedošlo, ale jste zadržená."řekla Sidleová.
"Kvůli pochybnému testu hlasu?! Nechtějte mě rozesmát!"
"A nejen kvůli tomu." ozval se Greg z rohu-byl tam už dýl, ale nemohl nic moc říct. "Máme otisk z toho, co jste mu nacpala do krku."
Catherine najednou vypadala, že ji dochází trpělivost-nemohla mladíka vystát od doby, co ho viděla s dcerou Lindsey .
"To neni možné!"
"Ale je, víte jak dlouho vydrží na zploštělém předmětu?"
Žena zakroutila hlavou. Sidleová a Sanders se po sobě podívali. Ostatní je pozorovali.
"Dlouho."pokračoval. Pak zlehka pokývl na Saru, protože na něj měla podezřelá upřený pohled...skoro ji přece měli...rozhodli se hrát s ní hru.
"Musela byste mít rukavice,"řekla kolegyně až sebou zadržená trhla. Posledních pár chvil sledovala jen mladíka."musela byste mít stažené vlasy, ostříhat si nehty, vyhodit oblečení, boty...udělala jste to všechno?"
Těkala pohledem do všech stran.
"Abychom z neměli s čím porovnat důkazy." převzal si ji Greg, když už její pozornost visela na Saře.
"Je to na vás. Jestli jste to udělala nemusíte se bát. Jestli ne, tak vám zazvoníme u domu...tak za hodinu, že Gregu?"
"Přesně Saro."
"A odneseme si kupu důkazného materiálu a vás v poutech."
"DOST!"zařvala podezřelá "Jo, zabila jsem toho parchanta! Nacpala jsem mu to do krku. A s radostí!"
Brass, který na to očividně celou dobu čekal, vstal, dal pokyn ji zatknout a přečetl ji práva.
Zbytek obecenstva vyšel za nimi.
"Chtěl bych s vámi mluvit."řekl Grissom Gregovi a Saře. Zašel s nimi do kanceláře.
"Nelíbí se mi vaše praktiky. Hlavně tvoje, Saro, ty jsi s tím začala. Chceš to Grega učit?"
"Jinak bysme ji nedostali."
"Stejně. Tyhle postupy nejde praktikovat. Chtěl jsem ti dát za úkol dokončit zaučení Grega, ale teď si tím nejsem tak jistý."
"Ale já v tom měl taky prsty."
"Ale nejsi ve stejném postavení jako Sara. Ona je zodpovědný kriminalista."
"I tak. Sara mě nenutila. Já začal s dalšími důkazy. Je to moje vina."
"¨Ne, Gregu. Já jsem se do toho neměla pouštět. A jestli z toho budou problémy, tak si je odskáču."
"Ale Saro..."
"Gregu, já jsem začala s tím povolením a ... "
"Důsledky z toho nevyvodím a jestli u soudu bude stačit přiznání, nemusí se vědět o způsobu, jakým jste se k tomu dopracovali. Tím končíme. A pokud jde o to zaučení, Saro, máš teď Grega na starost. To je všechno."
Kriminalisté vyšli ven, když najednou zazvonil Gregovi telefon.
"Sanders...Jé ahoj Lili..." pak se vzdálil takže Sara neslyšela, s kým mluví, ale věděla to. Aspoň si myslela, že to ví.
"Promiň, volala mi..."
"Lindsey."
"Jo, jak to víš?"
"Ta scéna s Cath se neutají. Teda Gregu, se nezdáš."
"No..."
"Mě je to jedno, ale...neni moc mladá. Teda...ani neni zletilá."
"Nedělej z nás snoubence, Saro."
Vyšli ven, po trojité směně si zasloužili trochu klidu.
"Co děláš dneska?"zeptal se Greg Sary na parkovišti.
"Nic. Jedu domů a asi zapadnu, co nejrychleji to půjde."
"Tak se měj. A budeš mít zítra čas?"
"Proč?"
"Jestli bys nešla na kaffe."
"To hraješ na moc stran najednou, Gregu? Nemyslíš?"usmála se.
"To ne, ale dřív jsme chodili skoro pravidelně."
"Znáš to, podle času. Tak se měj a pozdravuj."
"Jasně. "
Sara se ještě vrátila do laboratoří, kde narazila na Nicka.
"Čau."
"Nezajdeš někam, Saro?"
"Proč ne. Trojitá směna ještě neni tak moc."
A tak s ním kráčela po chodbě, a ani jeden z nich nevěděl, že je někdo pozoruje. Samozřejmě Grissom. Nevěděl, co si má o tom myslet...až na to...že asi ztratil Saru...nadobro. Tahle představa ho děsila už od doby, co se tak pohádali. Musel si s ní promluvit, ale nevěděl kdy, ani jak.
"Ahoj Lindsey!"řekl Greg, když se s ní sešel na smluveném místě.
"Ahoj Gregu."
"Moc nadšeně to neříkáš."
"Mamka od tý doby pořád kontroluje, kde jsem. Musim se do deseti vrátit domů, jinak nemůžu na týden ven."
"Za tu dobu toho stihneme. Máme skoro čtyři hodiny."
"Někdy bych potřebovala tvůj optimismus."
"Ber to z tý lepší stránky."
"Ono to nějakou má?"
"Jo. Mohla ti to zakázat úplně. Tak pojď."
"Kam vlastně jdeme?"
"To je překvápko."
Koho z těch, které míjeli by napadlo, že jeden z nich je nezletilý a druhý kriminalista? A tak brouzdali Městem hříchů a těsně před desátou zastavilo auto kriminalisty před domem, u kterého už jedno stejné stálo. Jako tomu na konci schůzky bývá, políbili se a dívka vyšla z auta. Sanders poškal, až zašla dovnitř a když neslyšel Catherinenin řev, spokojeně odjel.
"Díky Nicku, bylo to fajn." Sara se už taky vracela domů, i když ji tam nikdo nečekal.
"Si musíme zopakovat."
"To jo."oba zívali únavou "akorát se pokusíme příště míň nasmát. Ještě teď mě bolí břicho."
"Smích neškodí. Tak dobrou Saro."
"Dobrou Nicku."
Kriminalista ji dal pusu na tvář a nasedl zpět do služebního auta. Dnes se jich sešlo po celém městě nějak víc na stejných místech.
Sara zašla dovnitř a přemýšlela nad tím, co ji řekla Cath. Stála v koupelně, koukala se na sebe do zrcadla a v ruce svírala krabičku s těhotenským testem. Balá se výsledku, ale jako každého kriminalistu, ji štval pocit, že neví, co se děje. I proto se rozhodla, že si přečte jeho verdikt. Když už se měla podívat, nejdřív si na krabičce přečetla účinnost. 'Devadesát šest procent.' Sara zavřela oči. 'To je moc. Jestli...'
...podívala se na výsledek a ... upustila test a prutce se otočila k záchodu. Zvedl se ji žaludek...šokem. 'To neni možné...to...to se nemohlo stát...nemůže stát.' Zvedla hlavu. Celá se klepala. 'Proč zrovna TEĎ?!' Pořád pozorovala červenou čárku na testu. 'Já přece nemůžu být...těhotná.' Při té představě se ji zase zvedl žaludek. 'Ale jak to mám říct Grissomovi?'
Atmosféra houstne všude. I v Las Vegas. Noc je den, den je noc...pravidlo, se kterým se tady musí člověk smířit. Ale jak se smířit s tím, že se začínají rozpadat základy našeho života, o kterých jsme si mysleli, že vydrží všechno...
Opět máte moji gratulaci, žejste četli až do konce :D a hezky se nám to začíná zamotávat, že ? :) Se holt uvidí :) Slibuju, že další povídka bude tak do Velikonoc, snad...tou dobou budu na netu a tak ráda něco napíšu. Doufám, že to budete taky tak rádi číst :) Písnětě prosím komentíky, udělá mi to strašnou radost a chci vědět, co na tom mám dyžtak pozměnit...
ZASE BYCH JI CHTĚLA VĚNOVAT MÉ NEEEJ KÁMOŠCE LINDSEY :) S PŘÁNÍM, AŤ SE BRZY UZDRAVÍ, PROTOŽE JE CHUDINKA MOJE MALÁ NEMOCNÁ :'( AŤ JI VYJDE DNEŠNÍ VEČER S GREGEM :D