Nový pohled na svět

18. dubna 2007 v 7:49 | Sara |  Povídky
Snad všichni jsme někdy četli knihu a všechny nás nějaká zvláštně oslovila. Začínali jmse u pohádek a skončili někde výš. Propracovali jsme se tolika žánry, že by to někteří z nás jen ztěží dávali dohromady. Někdo chodil po knihovnách a hledal ty výtisky, které ještě nečetl a jiní obráželi knihkupectví a sháněli mezi novinkami právě přeložené knihy, jejichž vazba ještě voněla po tiskárně. Ať už jsme si díla vybírali kdekoliv, kdykoliv a za jakéhokoliv důvodu, pokračovalo to stejně-četli jsme stránku po stránce, až jsme se dostali k doslovu autora. A pak jsme knihu uložili mezi ty ostatní a šli hledat jinou, možná ještě lepší knihu, až jsme našli takovou, se kterou jsme usínali, jak jsme ji nechtěli dát z ruky. A u mě to bylo taky tak-s knihou, která mi svým způsobem otevřela oči jsem usínala, i když jsem všechno, co bylo na jejích stránkách dobře znala…
Každý má svůj smysl života a něco, co mu otevře nové možnosti. Pro někoho jsou to knihy a u mě tomu nebylo jinak. Je zvláštní, že jedna taková jen zvýšila lásku k mé práci. Vždycky jsem toužila dělat něco takového-vyšetřovat, sbírat důkazy a tím pomáhat lidem, kteří o něco přišli. Nebo častěji o někoho. Knihy jsou součástí mého života a je jich dost-od encyklopedii až po cestopisy. Ptáte se, čím se tahle odlišila? Možná postojem Jerryho Bruckheimera, který celou tuhle práci, kterou dělám každý den, zpřístupnil i ostatním a otevřel mi oči. Uvědomila jsem si, jak dokonalá je to činnost a jak potřebná. Známe ty vyšetřovatele, co se podívají na kus papíru a znají vraha a nepotřebují k tomu grafologii ani laboratoře. Oni nám mnoho let ukazovali prostřednictvím televize, že nemusí mít žádnou daktyloskopii, nepotřebují AFIS ani testy DNA, nemusejí dělat analýzu vláken, chodit se vzorky na trasologii, ani toxikologii, balistiku, audiovizuální analýzu, ani entomology, kteří by jim pomohli nahlédnout do světa možných zabijáků ze světa přírody. A neotevřel oči jen mě, umožnil náhlednou do naší práce všem, kteří si přečetli knihu Kriminálka Las Vegas od Corinne Marrinana a Steva Parkera roku 2006 vydanou nakladatelstvím Mladá fronta. Na sto čtyřiceti třech stranách popisují všechno od terénních kufříků až po balistiku a seznamují tak všechny, kteří chtějí pochopit naší práci s tím, jak funguje celé vyšetřování. Kolik hodin trpělivé práce a sbírání důkazů stojí za tím, co nám doposud bylo prezentováno jen jako konečné stání u soudu, kde pronesou vyšetřovatelé svou pečlivě natrénovanou řeč a tím to končí, nebo, jak já tomu říkám, práci jedince, který "zachraňuje svět". Nestačí jen zajít na místo činu, ještě ke všemu s partou lidí za zády, což znamená zničení mnoha důležitých důkazů, ale musí se tam strávit mnohdy i hodiny, aby se našlo všechno, co by mohlo pomoci vypátrat, kdo vraždil, loupil, kdo zničil něčí život…to je naše práce…nás kriminalistů…
Potom je to na coronerovi, který jako by uměl naslouchat těm, kteří se díky nemilým hrám soudu, ocitli u něj na stole. Je velice náročné pracovat s těmi, kteří už nikdy neotevřou oči a proto není náhodou, že pomocník coronera, David Phillips je extrémní introvert. Vybral si práci, při které s nikým moc nekomunikuje-během dne na něj na pitevně nikdo moc nemluví, kromě DR. Robbinse se kterým tráví většinu času. I přesto, jak je uzavřený, dokáže, jak by někdo mohl jeho a práci a práci Dr. Robbinse nazvat, hřešit. Jenže, položme si otázku-je snaha dozvědět se o příčině smrti a tím zkvalitnit vyšetřování skutečně hřích? Je hledání odpovědí i tímto pro mnohé drsným způsobem zločin proti vůli boží? Nebo je to jen normální práce? Pro mě ano…proč někomu připadá normálně práce řezníka, který vraždí nebohá zvířata jako normální a práce coronera a kriminalistů jako něco špatného? Vždyť oni, na rozdíl od pracovníků masen, se snaží rozhřešit záhadu, problém…ano, přesně tak to nazýváme…problém. Nejde o nic jiného, jen o další situaci, která potřebuje své řešení…
Kriminalistka je vlastně člověk žijící ve svém světě-ve světě deoxiribonukleové kyseliny, epitelových buněk, věd, o kterých mnozí z nás…z vás, ani nevědí. Je to člověk, který sbírá důkazy, ty hodnotí a uchovává. Jsou to mnohdy těžko pochopitelní lidé, kteří se snaží přežít…jako já ve víru velkoměsta…ve víru Las Vegas. Přesně odsud pochází tato kniha, o tomto městě se píše na jejích stránkách. Skutečně v Las Vegas neexistuje místo bez hracích automatů - jak já říkám. I proto je tady druhá nejvytíženější laboratoř v USA. Dosud moc lidí nevědělo, jak pracujeme na noční směně…o Gilu Grissomovi, Gregu Sandersovi, Nicku Stokesovi, Catherine Willowsové, Warricku Brownovi ani o mě…to jsme my-tým z noční směny. A moc lidí ani neznalo capt. Jimma Brasse, který vede oddělení vražd. Dovolte mi tedy, abych vám je …nás přiblížila za tuto knihu, která sama mluvit nemůže, aby vám popsala, co jsem na jejich stránkách četla a vlastně jsem pročítala svůj život. Byl by to velice zajímavý příběh, takže mé převyprávění vezměte, prosím, jako náhražku, pro mnohé slabou, tohoto nejlepšího literárního díla, které jsem kdy četla…aspoň pro mě…
Hned na úvod je nutné seznámit čtenáře se základním vybavením-terénním kufříkem. Je to kufr plný věcí, potřebných k zajištění stop-od latexových rukavic, přes štětečky na snímání otisků ze skleněných vláken nebo zvířecí srsti, až po skalpely na jedno použití. Bez něj se prostě nelze obejít na místech činu. Jenže, to není jediné, co s sebou nosíme do terénu. Služební vozy jsou ukázkou přeplněných automobilů. V kuru je potřeba mít kartotéky, přenosnou chladničku na uchovávání důkazů za horka, které je ve Vegas prakticky pořád, oblečení do zimy, náhradní obuv a když na to přijde, i náhradní kufřík. Není to tak, že bychom přišli k oběti, loupeži nebo jinému zločinu a potřebovali jen malé "zavazadlo". Dokonce, jak si asi většina lidí myslí, i žlutá policejní páska, za kterou pracujeme, je důkaz. Kdyby se někdo pokusil dostat na místo činu a pásku překročil, zůstaly by na ní vlákna a jiné stopy, ze kterých by šlo vypátrat narušitele. Ale ta pravá věda přichází až v laboratořích, kde se prolíná spousta odvětví jednoho oboru-kriminalistiky.
Každý z nás už někdy určitě slyšel o daktyloskopii, vědě zabývající se otisky prstů, ale jen málo z nás už ví, jak vlastně přesně funguje. Pokožkou se vylučuje pot, jehož stopy zůstanou na místě činu i po našem odchodu. Když potom někdo z mých kolegů, nebo já nanesou na dané místo bílý prášek, jehož základem je práškový hliník, jeho částečky přilnou k otisku a tím se zviditelní. Jenže tento prášek nemusí být jen bílý, záleží na barvě prostředí, ze kterého bude otisk "snímán". Samozřejmě že se otisky lépe snímají z neporézních objektů. Další variantou jak docílit zviditelnění otisku je za pomoci kyanoakrylátové páry. Sejmuté otisky se poté naskenují do počítače a porovnají s databází-s AFISem. Z okruhu podezřelých potom potvrzují experti definitivní schodu. S otisky bot a pneumatik je to trochu složitější. Nejprve se stopy, jako obvykle, nafotí a poté dělají odlitky a tím vyšetřovatelé vytváří trojrozměrný model. Ten pak lze porovnat s podrážkou nebo pneumatikou podezřelých osob. I když z továren vyjíždějí pneumatiky shodné, časem se jejich počáteční linie změní na nezaměnitelnou variantu-stručně řečeno se opotřebí.
Pro mnohé už zajímavější vědou je balistika. IBIS je integrální balistický zobrazovací systém-počítačová databáze, která obsahuje obrazy drážek a tak podobně, což napomáhá identifikaci střelné zbraně. Srovnávací mikroskop vedle sebe zobrazuje dvě střely při přímém srovnání. Každá střela má odpovídající drážkování-při průchodu hlavní prostřednictvím šroubovitě uložených hran. Jak vlastně dojde k výstřelu? V tomto okamžiku se zažehne střelný prach, který vytlačí střelu z nábojnice. Mezerami v pouzdře a mechanismu se rezidua částečně spáleného prachu dostane ven. Ten pak ulpí pachateli na rukou, případně rukavicích a taky na oblečení. Podle toho lze zjistit, kdo ze zbraně vystřelil. Dráhy střel a polohy střelné zbraně zjišťují za pomoci laserových paprsků. Ty jsou naprosto přesné. Zdá se vám to jednoduché? V něčem máte zřejmě pravdu, není to jedna z nejtěžších prací, pokud ovšem máte nepoškozený projektil a pokud se k vám vůbec dostane. Někdy se můžou nábojnice zničit např. o kovový rám.
Výše už jsem zmiňovala toxikologii-Rozsah rutinní toxikologie je veliký-týká se známých látek, jakou je alkohol, kokain, heroin, a crack, případně i amfetaminy. Zaměřuje se na látky, které mohou i v malém množství narušit metabolismus (chemické procesy v organismu) a tím dojde k otravě.- a audiovizuální analýzu. Každý z nás asi ví, o čem je řeč-zkoumání různých zvukových a obrazových prvků. Například hlasových záznamů, videonahrávek, které spojí podezřelého s trestným činem, nebo ukážou na jinou osobu. Všechny nás napadne, že v tom má svou poměrně důležitou roli zaostřování, aspoň u videonahrávek. Obrázek se nejprve "panelizuje"-software zvýší hustotu bodů a provede jemnější gradaci. Potom se naleznou nejintenzivnější barvy a porovnáváním s pozadím je vytvořen ostrý kontrast. Analýza vlasů a vláken je dalším odvětvím kriminalistiky. Hlavní stopou z vlasů je bezpochyby DNA, pokud je tedy vlas vytržen i s kořínkem. Ke srovnání dvou vlasů se opět používá mikroskop-pokud jsou obě kutikuly např. hladké a mají stejnou barvu, není nutné dlouho spekulovat o tom, že patří s největší pravděpodobností jedné osobě. Vlákna nalezená na místech činu se posílají na trasologii a u nás je na ně expert David Hodges. Pod mikroskopem jsou vlákna ve 400násobném zvětšení a tím dochází k nálezu nových stop. Analýza materiálů je podrobné zkoumání prvků s cílem odhalit souvislost mezi podezřelým a místem činu. Postup při pátrání je svým způsobem náročný-zkoumající osoby na sobě musí mít kombinézy, aby zabránili kontaminaci a zároveň se chránili před možným biologickým materiálem. Klečíme přitom na kolenou tak, že se skoro dotýkáme rameny země. Větší plochy jsou prohledávány pomalou chůzí v řadě tak, že jsme od sebe na dosah a očima sledujeme zem. Potom samozřejmě putují důkazy do laboratoří.
Entomologie je odvětví zoologie, jež se zabývá hmyzem. ´Jsem entomolog…o broucích vím všechno.´řekl by vám Gil Grissom. A je to tak, ale zpět k entomologii. Soudní entomologie se zabývá i roztoči, klíšťaty, červi a jinými malými tvory. Lidské tělo se po smrti stává svým způsobem potravou. Proto lze například z žaludku brouků zjistit DNA oběti a i to, že se v okolí nachází mrtvola, protože, myslím není nutno poznamenat, jsou mezi námi a jinou zvířecí potravou značné rozdíly. Entomologie je velice užitečná věda i proto, že hned na místě činu lze určit díky broukům v okolí těla, jak dlouho zhruba tu už je.
Na konec jsem si úmyslně nechala popis mých kolegů a vlastně i mě, i když v knize o nás čtete průběžně. Nejvíce jsem dosud psala o veliteli noční směny-našeho týmu, kterým je Dr. Gil Grissom, entomolog, hovořící znakovou řečí. Je jeden z patnácti expertů na tuto vědu v USA. I když si volno prakticky nebere, protože čas strávený mimo Vegas a místa činu, se věnuje výzkumu a navštěvuje pracovní zasedání a přednáší o entomologii, má zálibu v adrenalinových atrakcích, kterých je po Vegas spousta. Jeho zástupkyní, později velitelkou denní směny, je Catherine Willows. Má dceru Lindsey, kterou si vychovává po svém.. Lili po smrti otce Eddieho, exmanžela mojí kolegyně, začala mít ve škole problémy a dokonce se i prát. Vyvrcholilo to ve chvíli, kdy Cath zavolali z místa činu, protože ji našli stopovat na Freemon street. ve snaze ukázat ji, co by se mohlo stát, kdyby dál odmlouvala a cestovala sama po městě, zavedla Lili na pitevnu a ukázala ji podobný případ dívky, která si myslela, že se všemu a všem ubrání. Dalším mám kolegou je Warrick Brown. Neseznámili jsme se za nejpříjemnějších okolností-měla jsem ho vyšetřovat kvůli špatnému postupu při vyšetřování, kvůli kterému nakonec zemřela má předchůdkyně. Jeho problémem byla hráčská závislost, kvůli které zanedbával práci. Narodil se 10.října 1971 v Las Vegas. Grissom je jediná autorita, kterou Warrick obdivuje a respektuje. Neustále se navzájem poměřují s Nickem Stokesem. Ten se narodil 18.srpna 1971 v Dallasu. Po nástupu ke kriminálce ve Městě Hříchů zažil Nick šok. Jeho upřímná a čestná povaha tady vynikala, ale vždy ne v nejlepším světle. Mnohdy se v ulicích tohoto zkorumpovaného města zapletl do konfliktů, od krádeže auta až po únos. Možná i proto si z počátku nebyl jist svým nástupem sem. Do našeho týmu čerstvě nastoupil excentrik Greg Sanders. Narodil se 7.května 1975 v Santa Gabriel a vychovávali ho úzkostliví rodiče, neustále se strachující o jeho zdraví, takže nemohl ani sportovat. I přesto se Greg dostal až do Las Vegas a začal pracovat v laboratořích kriminálky. S námi začal chodit do terénu, až když si za sebe našel schopnou náhradu. Jeho odolnost musela přestát zkoušku, když po něm přímo na místě činu někdo vystřelil a našel tam tělíčko dítěte. A kdo vlastně jsem? Šestý člen týmu-Sara Sidle. Narodila jsem se 16.září 1971 v Tamale Bay. Jenže vyrůstala jsem trochu někde jinde-po tom, co má matka zabila v sebeobraně mého agresivního otce, jsem musela vyrůstat v dětském domově. A tím veškeré problémy nekončily. Sice jsem vystudovala, pracovala u kriminálky v San Franciscu. Na jednom semináři jsem se seznámila s Grissomem. K němu jsem také nastoupila po smrti nové kriminalistky. Ale málem jsem se dostala do vězení kvůli řízení v opilosti. A problém stíhal problém-podmínečně mě odsoudili za pohrdavé chování ke Conradu Ecklimu-vedoucímu denní směny- a Catherine Willows.
Koho ze spolupracovníků jsem ještě nepopsala? Například Dr. Alberta Robbinse, vynikající coronera. Narodil se 19.ledna 1954 v Church Falls. Zastává názor, že mrtví si zaslouží stejnou úctu jako živí pacienti. On bojuje za poslední práva člověka. Jako milující otec zavrhl způsob výchovy Lindsey a náhlé ukončení její nevinnosti a zároveň to bral jako porušení úcty k mrtvím. Jeho pomocníkem je David Philips, o kterém jsme mluvili hned na začátku. Narodil se 22.června 1972 v Hendersonu. Největší úctu cítí právě k doktoru Robbinsovi. V prvních letech se do mě platonicky zamiloval, ale nakonec se zasnoubil s někým úplně jiným. Dalším člověkem , podílejícím se na našem vyšetřování je capt. Jimm Brass. Po incidentu s Warrickem byl převelen k oddělení vražd. Narodil se 2.ledna 1951 v Newarku. Má dceru Ellie, která je velice vzdorovitá a marnotratná. Odmítla Jimmovu nabídku vrátit se domů a když ji jednou Brass hledal, našel ji na ulici. Mezi další pracovníky patří Sofia Curtis, David Hodges, Bobby Dawson, Ronnie Litra, Mia Dickers, Mandy Webster a Archie Johnson.
Tím bych zřejmě končila-vlastně určitě končila. Jak víc vám přiblížit naši práci, mé kolegy, Las Vegas a tohle knihu? Ten, kdo chtěl naslouchat stránkám Kriminálky mým prostřednictvím, si z toho snad něco odnese. Někdo možná usínal nudou, což by mě mrzelo. Když jsem psala tuhle práci, snažila jsem se nepodlehnout nutkání, nebo jak to říct, psát radši svoje povídky. Proč? Protože mi celé tohle "dílo" připadalo…no ano…trapné. Možná se na to budete dívat stejně, možná ne, ale až to dám na svůj blog, budu mít poprvé v životě pocit, že jsem tam dala něco, co nemělo hlavu ani patu. Jenže, jak popsat knihu, se kterou chci usínat, práci kterou miluju? Tohle je moje setkání s knihou. Podle mě, by měl výtisk člověka oslovit hned, jak ho poprvé uvidí. Možná, že mě to oslovilo protože mám moc ráda Kriminálku, možná proto, že jsem jen chtěla pohledem někoho jiného vidět celý tenhle příběh. Já ale zůstanu toho zamrazení hned co jsem ji viděla a budu to brát jako to pravé poznání knih. A moc děkuji těm, kteří přes všechny moderní technologie dnešní doby pořád udržují knihy na pultech. A Jerry Bruckheimerovi, který udělal z Kriminálky Kriminálku. Kde bychom bez nich vlastně byli? Odpověď je nasnadě-daleko v minulosti. Vždyť bychom ani přesně nevěděli, odkud a kdo jsme. Ať se i všichni ostatní, ti kteří si tuhle práci budou číst, najdou tu SVOU knihu. Protože trvá moc dlouho, než radost z ní opadne a mě prosím přejte, ať s ní toužím usínat ještě za pár let…minimálně i tak za deset…
TAK TO JE ONO J CO MYSLÍTE, MÁM ŠANCI DOSTAT SE ASPOŇ DO PRVNÍHO KOLA? TAKŽE PROSÍM PIŠTE MI KOMENTÍKY, JESTLI TO MÁM POSLAT NA SOUTĚŽŘ, NEBA OSMAZAT HNED A PŘEDĚLAT…JESTLI SE TO NEBUDE LÍBIT VÁM, TAK ANI LIDEM Z KNIHOVNY A DĚKUJU PATRICKOVI ZA EMINEMA, KTERÝ MI TOU DOBOU HRÁL V MP3 :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 llgirll llgirll | Web | 9. května 2007 v 17:54 | Reagovat

Soutěžím o nej BLOG. Moc prosííím hlasuj pro mě na

o-1nej1.blog.cz (odkaz je nahoře) dík moc…máš hezký blog =) llgirll.blog.cz

2 Denisa Denisa | 12. května 2007 v 15:28 | Reagovat

Moc díky,žes o té knize napsala a popsalas tam vše co mě zajímá. Musím si tu knížku koupit.Fakt dík

3 Kačenka Kačenka | E-mail | Web | 23. května 2007 v 11:51 | Reagovat

Ahojky Saro, chci tě požádat o spolupráci. Na svém blogu jsem uvedla článek, že se chystám založit unofficial fanclub CSI Las Vegas (možná si to četla) a tímto tě chci poprosit, jestli bys tu nemohla připíchnout článek nebo jen zmínku o tom, že se bude fanclub zakládat, aby se to dozvědělo co nejvíce lidí. Odkaz je tento http://csi-lasvegas.blog.cz/0705/unofficial-fan-club . Budu moc ráda, když mi pomůžeš. Katka

4 Baruška Baruška | E-mail | Web | 6. července 2007 v 19:06 | Reagovat

Ahojky Saro, tyjo, tak tohle co jsem četla je fakt super ... Něco podobného jsem studovala, ale tohle co jsi popsala tu knihu, je fakt užasné, jen jsem čučela :)) :)) :)) Taky si musím tu knihu koupit, ale nějak ji nemůžu sehnat :D

5 sááááááááááára xD sááááááááááára xD | Web | 31. července 2007 v 18:24 | Reagovat

ahoj jmenuju se taky Sára!mas skype nebo icq ?a nechces spratelit blogy???

6 Kačulinka Kačulinka | Web | 10. srpna 2007 v 23:51 | Reagovat

Čau, nechceš spřátelit?

7 Junior Junior | 29. srpna 2007 v 13:12 | Reagovat

Já tu knihu mám a je suprová ty peníze za vysvědčení za to stály,čtu si ji porád do kola

8 Ladka-j Ladka-j | Web | 1. září 2007 v 13:50 | Reagovat

Ahoj nespřátelíš se?

9 k k | 3. září 2007 v 19:09 | Reagovat

je to úplně suprový)

10 Annathiell Annathiell | 9. září 2007 v 18:05 | Reagovat

kde se dá vzít ta kniha???

11 Barča Barča | Web | 28. října 2007 v 14:02 | Reagovat

Ahoj lidi! Chtěla bych vás všechny pozvat na blog www.csi-krim.blog.cz,   na kterém najdete:

informace o všech 3 kriminálkách (hlavně o Las vegas,ale můžete tam komentovat i díly csi:Miami)

popisky dílů dopředu i se zajímavostmi

a hlavně informace co se kriminologie týče.

Začala jsem s ním teprve nedávno,tak se nedivte,že tam toho moc není,ale podívat se přijďte.

                                                                                       Děkuji Barča

12 melonka melonka | 28. října 2007 v 16:11 | Reagovat

moc pěkný... nenacházím slov .....

13 [ K! ] [ K! ] | 23. listopadu 2007 v 14:01 | Reagovat

Prosím o jediné - změň si font. Comic Sans je NA BLITÍ!

14 zuza zuza | Web | 28. listopadu 2007 v 21:52 | Reagovat

máš fakt pěknej blog..... hlavne ty dlooooouhatanský clánky co se nikomu nechtej cist......kdyztak jukni na muj... dík

15 zuza zuza | Web | 4. prosince 2007 v 21:02 | Reagovat

cus peknej blog.... koukni pls na muj blog a na tuhle stranku http://www.youtube.com/watch?v=EmGpSh3Pr1g   jestli fandis Sare a Gilovi.....

16 Barunka Barunka | Web | 22. prosince 2007 v 9:12 | Reagovat

ahojky prosím nespřátelíš blogy..moc se mi lbíbí prostě nejky ten tvůj...tak jak to bude

17 Zuza Zuza | Web | 25. března 2008 v 21:19 | Reagovat

cus mam na blogu bleskowku tak kdyztak písni dík

http://zuzapest.blog.cz/0803/historicky-1-bleskowka-na-tomto-blogu

18 sarah158 sarah158 | 3. prosince 2009 v 9:18 | Reagovat

skvelej clanek Saro=D ja tu knizku mam. Kdyz ji ctu, taky s ni usinam... a prvni dny sem ji porad nosila u sebe... hrozne se mi libi... uz ani nevim kolikrat sem ji cetla, ale je to dost casto=D mas i ty ostatni???

19 TomkoI TomkoI | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 10:19 | Reagovat

Miluju čtení vašich článků

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama