Omyly se stávají

4. dubna 2007 v 19:49 | Sara |  Povídky
Každou noc, kdy většina z nás spí, kriminalisté vstanou vztříc zločinům Města hříchů. A po několika směnách, když konečně zalehnou, probudí je nejmíň dvacetkrát zvuk aut a dětí kráčejících do školy, které si nic nedělají z toho, že za okny někdo spí. Ovšem všichni nespí, někteří totiž celé ráno tráví v koupelně...za ne zrovna nejpříjemnějších okolností...a když se jim konečně udělá líp, zalehnou, už jim zvoní telefon, že musí jet na místo činu. Nedostatek lidí.
"Ahoj Saro."
"Čau."odpověděla Nickovi mdlým hlasem.
"Stalo se něco?"
"Ne. Vypadám tak zle."
"Po pravdě, Saro, jo."
"Díky za tvou upřímnost."
"Neni zač, ta se dává zdarma." Kriminalistka se jen lehce usmála a podlezla policejní pásku. O půl hodiny později jeli na velitelství-jejich oběť se vezla před nimi v autě coronera. Takže museli počkat, než byla provedena pitva. Ke všemu to byl přistěhovalec a jeho rodina žila v Denveru. Neměl ženu, děti, nic...typický úkaz toho, kdo sázel na Vegaské štěstí. Telefonát doktora Robbinse jim přišel vhod. Sara šla na pitevnu, kde byl tou dobou i Grissom. Pozdravila a přešla rovnou ke coronerovi.
"Do dýchacích cest se mu dostal cizí předmět."rozhrnul mu kůži na krku. Saře se udělalo tak zle od žaludku, že nebylo moc bezpečné tady zůstat.
"Pardon."řekla hlasem naznačujícím, že bude každou chvíli zvracet. Rozrazila dveře a vyběhla ven. Takhle zle ji nebylo asi...dvě zlaté hodiny. O chvíli později se vrátila.
"Omlouvám se, já...sem něco snědla."
"To vás lituju. Tady to je."podal ji zprávu i předmět.
"Díky."
A odešla. Grissom se za ni díval.
"Neměl byste si s ní promluvit?"zeptal se Robbins.
"To jsem udělal...a moc slavně to nedopadlo." Vrátil se do kanceláře pohroužen do vzpomínek. Nevěděl co má dělat, ale takhle to dál nešlo. Jenže kdykoli s ní chce mluvit i o něčem jiném, než o práci, nebavila se s ním. Vlastně se s ním skoro vůbec nebavila, ani mu nedala příležitost, aby se jí omluvil, řekl jak moc ji miluje...a potřebuje...
"Grissome. Ta naše oběť. Karl Dekenze, bydlel na okraji v nějaký díře. Máme tam se Sarou zajet?" zeptal se ho Nick.
"Ano."odpověděl mu stučně.
"Fajn."mladý kriminalista si ho prohlížel a pak radši odešel. Gil šel mezi tím dokončit papírování, související s Catherininým možným odchodem.
"Gris je dneska nějakej divnej."řekl Nick Saře, když jeli do bytu oběti.
"Hm..."
"Nevíš proč?"
"Já?!Ne, proč bych to měla vědět?!"
"Jen tak."
"Aha."
Domovní prohlídka jim toho moc neřekla, až na záznamník. Někdo mu tam nahrál dvacet osm výhružných vzkazů a pak telefon z ničeho nic zazvonil. Nick ho možná chtěl zvednout, to Sara netušila, ale chytila ho za ruku. Pak naběhl záznamník a ozvalo se :
"Tak já jsem tě varovala. To máš za moji dceru Lauru. Snad se ti v hrobě líbí. A promiň, mohla jsem zvolit jemnější způsob. Ha ha ha ha."
Pak zavěsila.
"Pokud opomeneme, že je 1. dubna, "začala Sara "tohle na vtip nevypadá."
"Aspoň se nikdo nesmál."pootočil hlavou Stokes. Vzali pásku ze záznamníku a odešli. Byl tam i čas, takže jen doufat, že pachatel volala od sebe z domu. Tahle naděje se jim rozplynula hned po návštěvě u Archiho. Volalo se z budky naa Tropicanna Avanue. Zajeli tam, a pak je něco napadlo. Co když vrah bydlí někde tady? Proč by chodil tak daleko? A tak zatim co Warrick s Nickem a Gregem chodili po domech a zjišťovali něco o zmíněné dceři, Sara s Cath seděli v kanceláři a tu samou osobu hledali v Dekenziho záznamech.
"Promiň."Sara se zase vyřítila z místnosti do koupelen. Kdyby měla počítat, po kolikáté už...nestačily by ji prsty na rukou. Opláchla si obličej a vyšla ven. Už toho začala mít dost, ale nechtěla si brát volno, navíc...ji začala děsit jedna myšlenka...
"Promň Cath, já dnes nějak nejsem ve svý kůži."
"To je dobrý, Saro, ale víš proč ti je tak zle? Dneska je to asi po patnáctý?."
"Ty to počítáš?. To nic neni."
"Víš kdy mě bylo takhle špatně?"
"Ne, kdy?"
"Když sem čekala Lindsey."
"Cath, neblázni. To tim neni. Fakt ne."
"Jak myslíš. "kriminalistka pokývala hlavou, ale kolegyni se prohlížela "Koukni co sem našla."
"To je ta holka?"
"Asi jo. Porazil ji. Z místa nehody neujel, dokonce ji zaplatil léčbu."
"A matce se to zdálo málo. Asi ji to přišlo málo vzhledem k tomu, že je na vozíku."
"A jmenuje se Laura, jako na tom záznamníku. Zavolám Warrickovi."
"Brown."
"Ahoj Warricku. Máme jméno té dívky a její matky. Violett Calispo. Adresa..."
"Tropicanna Avanue 1200/06."
"Jo, jak to víš?"
"Teď tady zvoní Greg."
"Tak ji rovnou přiveste sem."
Kriminalisté to udělali. A tak o půl hodiny později seděl Grissom a Catherine ve vyslíchací místnosti, zatím co ostatní byli v posluchárně. Sara tou dobou...pryč.
"Nepotřebujeme vaše doznání."začal Brass.
"Doznání k čemu?"
"K vraždě."
"Vraždě?"
"Ale no tak. Volala jste muži, který srazil vaši dceru."
"To nepopírám. Kdo by mu nevolal?!"
"Já osobně bych tam nenamluvil vzkaz, ve kterém se přiznávám k vraždě."
"Můžeme porovnat váš hlas s hlasem ze záznamníku, řekl bych, že se toho dozvíme dost."řekl úplně v klidu Grissom "To nebyl chytrý krok."
"Jen mě děsíte. Nemůžete prokázat, že jsem to já."
"Ale můžeme, moderní technologie odkrývá mnoho možností."pokračoval kriminalista.
"Takže nám teď něco namluvíte."Cath před ni dala magnetofon.
"Potřebujete povolení!"žena začala vypadat vyděšeně. Tou dobou se už Sara dostavila dovnitř.
"Taky že ho máme."řekla.
"Nechal jsem ho vystavit, dalo se čekat, že budete obeznámená s vašimi právy."doplnil ji Jimm. Grissomovu neuniklo, jak se po sobě se Sarou podívali-blafovali. Nebylo to povolení, ale zřajmě jen nějaký kus papíru, co se jeho kolegyni namanul po cestě.
"Přečtěte to."
Žena chvíli mluvila do magnetofonu a potom ho Catherine zastavila. Vyndala pásku a položila ji na stůl do pouzdra. Sidleová celou dobu stála v rohu místnosti, s jednou nohou opřenou o zeď. Najednou se od ni lehce odrazila a přešla ke stolu. Mladá kriminalistka vzala kazetu, kývla na Willowsovou a odešla. Zároveň s sebou nenápadně odnesla i smyšlené povolení. Když se za ní zavřely dveře, Jimm řekl, jentak mimoděk.
"Archimu to udělá radost."
"To jo."řekla si zadržená spíš sama pro sebe.
"Opravdu?"
"C-cože...ne! Jistě že ne!"
Což neměla pravdu, Archimu to udělalo obrovskou radost. Hlasy se na 69 % shodovaly, ale Sidleová z toho udělala 96 %. Teď ji museli nachytat. Hučeli do ni všichni-Jimm, Cath, Grissom... Vypadala, že se každou chvíli přizná, ale pak...
"Už neřeknu ani slovo. Nemáte právo mě tady držet!"
Už, už vstávala, ale to bylo na někoho moc...
"Asi vám to nedošlo, ale jste zadržená."řekla Sidleová.
"Kvůli pochybnému testu hlasu?! Nechtějte mě rozesmát!"
"A nejen kvůli tomu." ozval se Greg z rohu-byl tam už dýl, ale nemohl nic moc říct. "Máme otisk z toho, co jste mu nacpala do krku."
Catherine najednou vypadala, že ji dochází trpělivost-nemohla mladíka vystát od doby, co ho viděla s dcerou Lindsey .
"To neni možné!"
"Ale je, víte jak dlouho vydrží na zploštělém předmětu?"
Žena zakroutila hlavou. Sidleová a Sanders se po sobě podívali. Ostatní je pozorovali.
"Dlouho."pokračoval. Pak zlehka pokývl na Saru, protože na něj měla podezřelá upřený pohled...skoro ji přece měli...rozhodli se hrát s ní hru.
"Musela byste mít rukavice,"řekla kolegyně až sebou zadržená trhla. Posledních pár chvil sledovala jen mladíka."musela byste mít stažené vlasy, ostříhat si nehty, vyhodit oblečení, boty...udělala jste to všechno?"
Těkala pohledem do všech stran.
"Abychom z neměli s čím porovnat důkazy." převzal si ji Greg, když už její pozornost visela na Saře.
"Je to na vás. Jestli jste to udělala nemusíte se bát. Jestli ne, tak vám zazvoníme u domu...tak za hodinu, že Gregu?"
"Přesně Saro."
"A odneseme si kupu důkazného materiálu a vás v poutech."
"DOST!"zařvala podezřelá "Jo, zabila jsem toho parchanta! Nacpala jsem mu to do krku. A s radostí!"
Brass, který na to očividně celou dobu čekal, vstal, dal pokyn ji zatknout a přečetl ji práva.
Zbytek obecenstva vyšel za nimi.
"Chtěl bych s vámi mluvit."řekl Grissom Gregovi a Saře. Zašel s nimi do kanceláře.
"Nelíbí se mi vaše praktiky. Hlavně tvoje, Saro, ty jsi s tím začala. Chceš to Grega učit?"
"Jinak bysme ji nedostali."
"Stejně. Tyhle postupy nejde praktikovat. Chtěl jsem ti dát za úkol dokončit zaučení Grega, ale teď si tím nejsem tak jistý."
"Ale já v tom měl taky prsty."
"Ale nejsi ve stejném postavení jako Sara. Ona je zodpovědný kriminalista."
"I tak. Sara mě nenutila. Já začal s dalšími důkazy. Je to moje vina."
"¨Ne, Gregu. Já jsem se do toho neměla pouštět. A jestli z toho budou problémy, tak si je odskáču."
"Ale Saro..."
"Gregu, já jsem začala s tím povolením a ... "
"Důsledky z toho nevyvodím a jestli u soudu bude stačit přiznání, nemusí se vědět o způsobu, jakým jste se k tomu dopracovali. Tím končíme. A pokud jde o to zaučení, Saro, máš teď Grega na starost. To je všechno."
Kriminalisté vyšli ven, když najednou zazvonil Gregovi telefon.
"Sanders...Jé ahoj Lili..." pak se vzdálil takže Sara neslyšela, s kým mluví, ale věděla to. Aspoň si myslela, že to ví.
"Promiň, volala mi..."
"Lindsey."
"Jo, jak to víš?"
"Ta scéna s Cath se neutají. Teda Gregu, se nezdáš."
"No..."
"Mě je to jedno, ale...neni moc mladá. Teda...ani neni zletilá."
"Nedělej z nás snoubence, Saro."
Vyšli ven, po trojité směně si zasloužili trochu klidu.
"Co děláš dneska?"zeptal se Greg Sary na parkovišti.
"Nic. Jedu domů a asi zapadnu, co nejrychleji to půjde."
"Tak se měj. A budeš mít zítra čas?"
"Proč?"
"Jestli bys nešla na kaffe."
"To hraješ na moc stran najednou, Gregu? Nemyslíš?"usmála se.
"To ne, ale dřív jsme chodili skoro pravidelně."
"Znáš to, podle času. Tak se měj a pozdravuj."
"Jasně. "
Sara se ještě vrátila do laboratoří, kde narazila na Nicka.
"Čau."
"Nezajdeš někam, Saro?"
"Proč ne. Trojitá směna ještě neni tak moc."
A tak s ním kráčela po chodbě, a ani jeden z nich nevěděl, že je někdo pozoruje. Samozřejmě Grissom. Nevěděl, co si má o tom myslet...až na to...že asi ztratil Saru...nadobro. Tahle představa ho děsila už od doby, co se tak pohádali. Musel si s ní promluvit, ale nevěděl kdy, ani jak.
"Ahoj Lindsey!"řekl Greg, když se s ní sešel na smluveném místě.
"Ahoj Gregu."
"Moc nadšeně to neříkáš."
"Mamka od tý doby pořád kontroluje, kde jsem. Musim se do deseti vrátit domů, jinak nemůžu na týden ven."
"Za tu dobu toho stihneme. Máme skoro čtyři hodiny."
"Někdy bych potřebovala tvůj optimismus."
"Ber to z tý lepší stránky."
"Ono to nějakou má?"
"Jo. Mohla ti to zakázat úplně. Tak pojď."
"Kam vlastně jdeme?"
"To je překvápko."
Koho z těch, které míjeli by napadlo, že jeden z nich je nezletilý a druhý kriminalista? A tak brouzdali Městem hříchů a těsně před desátou zastavilo auto kriminalisty před domem, u kterého už jedno stejné stálo. Jako tomu na konci schůzky bývá, políbili se a dívka vyšla z auta. Sanders poškal, až zašla dovnitř a když neslyšel Catherinenin řev, spokojeně odjel.
"Díky Nicku, bylo to fajn." Sara se už taky vracela domů, i když ji tam nikdo nečekal.
"Si musíme zopakovat."
"To jo."oba zívali únavou "akorát se pokusíme příště míň nasmát. Ještě teď mě bolí břicho."
"Smích neškodí. Tak dobrou Saro."
"Dobrou Nicku."
Kriminalista ji dal pusu na tvář a nasedl zpět do služebního auta. Dnes se jich sešlo po celém městě nějak víc na stejných místech.
Sara zašla dovnitř a přemýšlela nad tím, co ji řekla Cath. Stála v koupelně, koukala se na sebe do zrcadla a v ruce svírala krabičku s těhotenským testem. Balá se výsledku, ale jako každého kriminalistu, ji štval pocit, že neví, co se děje. I proto se rozhodla, že si přečte jeho verdikt. Když už se měla podívat, nejdřív si na krabičce přečetla účinnost. 'Devadesát šest procent.' Sara zavřela oči. 'To je moc. Jestli...'
...podívala se na výsledek a ... upustila test a prutce se otočila k záchodu. Zvedl se ji žaludek...šokem. 'To neni možné...to...to se nemohlo stát...nemůže stát.' Zvedla hlavu. Celá se klepala. 'Proč zrovna TEĎ?!' Pořád pozorovala červenou čárku na testu. 'Já přece nemůžu být...těhotná.' Při té představě se ji zase zvedl žaludek. 'Ale jak to mám říct Grissomovi?'
Atmosféra houstne všude. I v Las Vegas. Noc je den, den je noc...pravidlo, se kterým se tady musí člověk smířit. Ale jak se smířit s tím, že se začínají rozpadat základy našeho života, o kterých jsme si mysleli, že vydrží všechno...
Opět máte moji gratulaci, žejste četli až do konce :D a hezky se nám to začíná zamotávat, že ? :) Se holt uvidí :) Slibuju, že další povídka bude tak do Velikonoc, snad...tou dobou budu na netu a tak ráda něco napíšu. Doufám, že to budete taky tak rádi číst :) Písnětě prosím komentíky, udělá mi to strašnou radost a chci vědět, co na tom mám dyžtak pozměnit...
ZASE BYCH JI CHTĚLA VĚNOVAT MÉ NEEEJ KÁMOŠCE LINDSEY :) S PŘÁNÍM, AŤ SE BRZY UZDRAVÍ, PROTOŽE JE CHUDINKA MOJE MALÁ NEMOCNÁ :'( AŤ JI VYJDE DNEŠNÍ VEČER S GREGEM :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ada ada | 5. dubna 2007 v 9:32 | Reagovat

tak ta se povedla. je super.doufam ze napises jeste neco je fakt dobry

2 Sara-webmasterka Sara-webmasterka | E-mail | Web | 5. dubna 2007 v 11:43 | Reagovat

už se to sem řítí :D ještě dneska sem dám novou :)

3 ada ada | 5. dubna 2007 v 12:54 | Reagovat

ty super ůůůůůplně nejjjjjjjjjjjjjjjjjj.dík

4 Cinka Cinka | Web | 5. dubna 2007 v 14:45 | Reagovat

Paráda, super. :-)

5 Sara-webmasterka Sara-webmasterka | E-mail | Web | 6. dubna 2007 v 9:59 | Reagovat

děkuju moc :) jsem ráda, že se to líbí a dá číst :D

6 Angel Angel | E-mail | Web | 7. dubna 2007 v 15:40 | Reagovat

je to good ůibi s eme to .. podivej se pla na muj blog a napis nejaky komentare

7 k k | 4. září 2007 v 20:28 | Reagovat

chudák Gil je z toho celej vedle,tadle byla taky dobrá

8 sarah158 sarah158 | 3. prosince 2009 v 10:04 | Reagovat

byla good=D akorat mi pripomala moji minulost....={ to s tou dcerou... a popravde ten chlap si to zaslouzil... takovy lidi nemam rada... sednou si opili za volant, zabijou a ujedou.... a nejhorsi je, ze je jim to uplne jedno={

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama